Sibiřan a internet

(MÉDIA) „Všechno je teď extrémní, vše přesahuje hranice… Mladí lidé jsou příliš brzy vybízeni k tomu, aby se hnali vířením času. Bohatství a rychlost jsou to, co svět obdivuje a o co usiluje. Jsou to všechny druhy komunikačních zařízení, k nimž civilizovaný svět míří ve snaze předstihnout sám sebe.“

Zkuste uhodnout, z kterého roku tato slova pocházejí. Již v roce 1825 je napsal básník Johann Wolfgang Goethe hudebníku a muzikologovi Carlu Friedrichovi Zelterovi. Citaci jsem našel v knize, která se zabývá časem, jeho plynutím, měřením i relativitou.

Goethe sám moc dobře věděl, že chcete-li se na něco soustředit, podat vysoký výkon, musíte rezignovat na vlny a šum okolo a ponořit se do práce. Snadno pak zjistíte, že člověk ke svému životu nepotřebuje stále vědět, co se děje okolo, natož na druhé půlce zeměkoule. Jakkoli může být situace na Korejském poloostrově dramatická, i kdyby tam vypukla jaderná válka: jak by se asi dotkla lidí žijících v Evropě? Zní to možná ignorantsky, ale v zásadě moc ne. Stejně jako se druhá světová válka příliš nedotkla obyvatel Jižní Ameriky. Mimochodem, před časem jsem četl příběh muže, který žil na Sibiři a dlouhé desítky let vůbec nevěděl, že vznikl SSSR a není Rusko ani car. Svět okolo šílel a on si žil po svém.

Rezignovat na „víření času“ a utíkat před „komunikačními zařízeními“ však také není řešením. Ocitli bychom se na úrovni onoho Sibiřana, který sice žil po svém, ale taky primitivně. Jsme odsouzeni k neustálé cestě vpřed, je to dáno naším velkým mozkem a jeho úžasnými schopnostmi. Kdybychom úplně rezignovali na vstřebávání aktuálních znalostí, zůstaneme stát.

Jediným řešením, jak si zachovat tváří v tvář proudům informací zdravý rozum, je užívat jich s mírou. Stejně jako víme, že se nesmíme přejídat, neměli bychom se ani přemedializovat. Stačí si předsevzetí: buď vyhodit televizi, nebo vůbec neposlouchat rádio, nebo nečíst nikdy noviny, nebo koupit jen jeden časopis měsíčně, nebo internet jen … jednou denně? Jednou za týden? To vážně nevím, jak bych vydržel, jak bych mohl pracovat. A s dietou je amen.

Psáno pro rubriku Medialýza týdeníku Literární noviny