Rytířovy jiné zvonky

(MÉDIA) Před pár dny zemřel textař Zdeněk Rytíř a na některých zpravodajských serverech se objevil titulek: „Zemřel autor hitu Zvonky štěstí“. Jiné nekrology připomínaly i jeho text k Včelce Máje. Vyjmenovány byly další hitové skladby, ať už od Václava Neckáře, Golden Kids, Olympicu, Karla Gotta, Michal Tučného atd.

Pokud kritikové médií upozorňují na fakt, že novináři mají tendenci zjednodušovat, vytrhávat z kontextu a upřednostňovat věci čtenářsky atraktivní před důležitými, pak tohle byl daný případ. Osobně jsem měl dojem, že čtu o jiném textaři, než jak mi utkvěl v paměti.

Že otextoval vlezlý cajdák Zvonky štěstí, to jsem si kupodivu uvědomil až nyní. I Včelka Mája je přes enormní znalost textem nevýznamným. Pokud by po Rytířovi měly zůstat právě tyhle práce, bylo by to špatné. A byla by to možná i vina médií, protože nedokáží tohoto pozoruhodného textaře vidět v komplexnějším světle.

Stačí si dát tu snadnou práci, podívat se na Wikipedii a spočítat zdejší přehled Rytířových textů: je jich zde uvedeno přes 470. Už to samo o sobě vypovídá o autorově šíři záběru. Podstatné ale je, že jen málokdo v nekrolozích zmínil, čím byl Rytíř tak výjimečný. V prvé řadě dokázal – podobně jako na Slovensku Kamil Peteraj či Boris Filan – povýšit popové písně na poezii všedního dne. Rytíř byl schopen dodat textu děj, kombinovat básnivost s civilností, uměl vykreslit reálný život. Vskutku napsal „hit“ pro Lenku Filipovou Zamilovaná, ale je tohle jednoduché a přitom poetické vyjádření pocitu lásky jen obyčejnou populární skladbou?

Český pop býval a ještě více dnes je krajinou spíše beztvářnou, převládá v něm textová vata; v horším případě stupidita. Rytířovy nejlepší texty uvíznou v paměti i proto, že se v některých případech vyznačují pravým opakem: neokázalou hloubkou. Dodnes si pamatuji část textu Neměj strach, který napsal pro V. Neckáře a jeho desku Atlantida 99: „Život je nejtenčí mezi provázky / čas na něj navléká otázky / a vzniká nejdrahocennější skvost: zvědavost.“ Tohle nejsou laciné zvonky, tohle zní jako dobře odlitý zvon.

Psáno pro rubriku Medialýza týdeníku Literární noviny