Pán trávníků, evropský prezident

(GOLF) Kamil Pečenka je nejen jedním z nejrespektovanějších českých greenkeeperů, od února 2017 je také šéfem FEGGA – The Federation of European Golf Greenkeepers Associations. Stojí v čele evropských mužů i žen, bez nichž bychom se hře vůbec nemohli věnovat. Rozhovor s tak zkušeným „trávníkářem“ nabízel přehršel témat.

K čemu vlastně slouží FEGGA – Federace evropských golfových greenkeeperských organizací, jejímž jste prezidentem?

Jejím hlavním cílem je sdružování národních svazů. Členem FEGGA jsou další organizace z jednotlivých zemí, ne přímo jednotliví greenkeepeři. Dnes máme 23 řádných členů z většiny evropských zemí a dva přidružené: Jižní Afriku a USA. Sdružujeme se hlavně s cílem sdílení informací, silnějších vyjednávacích pozic s jinými organizacemi, jako je například Evropská komise, European Golf Association, PGA, Svazy manažerů nebo majitelů hřišť, R&A atd. Naše společná témata jsou vzdělávání, budoucnost a rozvoj golfu či životní prostředí a jeho ochrana. Jde o sdílení nápadů a zkušeností, které se často označují termínem „best management practices“.

V čem spočívá role prezidenta? O čem rozhodujete a čemu se věnujete?

Prezidentem, či spíše předsedou – chairmanem jsem byl zvolen po devíti letech působení ve výboru. Výbor včetně mne má pět členů z pěti zemí – kromě Česka je tu zastoupeno Slovinsko, Velká Británie, Finsko a Portugalsko. Vedu jednání výkonného výboru, což jsou ve většině případů konferenční hovory, jen dvakrát do roka se setkáváme osobně. Zastupuji FEGGA na různých konferencích a seminářích, podílím se na přípravě výroční konference, která se bude v roce 2018 konat v Sofii.

Jaká je vaše zkušenost za rok v čele této organizace? Co vás překvapilo?

Překvapil mne objem informací, který dokáže proběhnout mou hlavou během roku. Na této pozici totiž dost často musím zaujmout stanovisko ve věcech, o kterých jsem zatím slyšel jen omezeně. V současné chvíli například jednáme s organizátory Ryder Cupu a snažíme se o navázání dlouhodobé spolupráce při přípravě nejen příštího, ale i dalších ročníků. Greenkeepeři jsou tu často přizvaní jako dobrovolníci na přípravu, je to pro ně velká zkušenost a profesní zážitek. Chtěli bychom dát této spolupráci jasný rámec a v mé pozici jsem uprostřed dění, uprostřed vyjednávání.

Co dnes FEGGA nejvíc řeší, jaké téma je hlavní?

Určitě oblast vzdělávání. Vzdělaní greenkeepeři jsou budoucností golfu. Technologie se neustále vyvíjejí, je pořád co sdělovat i lidem, kteří jsou delší dobu v oboru. Situace se za posledních deset let velmi zlepšila, vzdělání je dostupné pro různé kategorie greenkeeperů a lze se vzdělávat v podstatě celoživotně.

Druhým, neméně důležitým tématem, je životní prostředí. Oblast vztahů a péče o životní prostředí v souvislosti s golfovými hřišti byla ostatně hlavní motivací pro vznik naší organizace v roce 1998. Na poslední konferenci FEGGA jsme jednohlasně přijali naše stanovisko k péči o životní prostředí a přístup organizace k výzvám v této oblasti. Podporujeme a propagujeme činnost organizací jako je Golf Environment Organisation nebo Golf und Natur.

Co vás na práci prezidenta baví nejvíc?

Asi možnost využít mých kontaktů k lepšímu propojení greenkeeperů. Když organizujeme turnaj českých greenkeeperů, zveme samozřejmě i kolegy ze sousedních zemí, na loňský seminář Zimní školy greenkeeperů v Lednici přijeli přednášet odborníci z Holandska a posluchači z Polska nebo Slovinska. Na konferenci se seminářem na České zemědělské universitě nám minule přednášeli greenkeepeři z Dánska. A když jsme se podíleli letos na podzim na organizaci polních dnů Evropské trávníkářské společnosti v Brně, sjel se k nám v podstatě celý svět.

Jako řečník na seminářích a konferencích se snažím hlavně zaujmout posluchače příklady z každodenní praxe greenkeepera. Ukázat jim, že i zdánlivě bezvýchodné situace v pěstování trávníků mají řešení, že skoro vždy se dá najít dobrá cesta. Jako většina greenkeeperů rád hraji golf, a spolu s kolegy se často dostaneme i na hřiště, která jsou velmi těžko dostupná nebo exkluzivní. Nezneužíváme ale naši pozici, spíše se tak učíme nové věci, přinášíme zpětnou vazbu místnímu greenkeeperovi. Za mnoho let jsem tak poznal spoustu míst, na kterých byste golf ani nečekali. Třeba na Islandu je 65 golfových hřišť a konferenci nám zahajoval přímo prezident země. Nebo víte, že Česku nejbližší linksová hřiště najdete v jižním Švédsku nebo Dánsku? Nebo že ve Finsku je mnoho žen – greenkeeperek, takže mají společnou sekci ve svém profesním svazu?

Kolik greenkeeperů v Evropě asi je?

To není jednoduchá odpověď. Záleží na tom, koho jako greenkeepera označíme. Celkově mají evropské greenkeeperské organizace zhruba 5 000 aktivních členů, což odpovídá přibližně stejnému počtu emailových adres, na které chodí náš pravidelný newsletter. Ale pokud se podíváme do studie vlivu golfu na evropské hospodářství, v zemích EU ovlivňuje přímo golf 2,5 milionu lidí, kteří v průmyslu pracují. Nejedná se samozřejmě jen o greenkeepery, ale jejich zastoupení je významné.

Jací jsou greekeepeři lidé? Mají něco společného, anebo je to směs všech možných lidských typů?

Určitě je to velmi bohatá směs. Jsou mezi nimi ti, kteří se věnují údržbě golfových trávníků již od svých patnácti let, kdy začali studovat na střední škole. To jsou převážně kolegové z golfově rozvinutých zemí, jako je Velká Británie nebo Švédsko. Naopak spousta greenkeeperů přichází k tomuto zaměstnání jako ke druhému v kariéře, po dvaceti letech v jednom oboru se rozhodli dělat něco jiného.

Jedním z příkladů je i můj otec, který se celý život živil tiskařinou a po mnoha letech, kdy slyšel moje příběhy z golfu, a poté, co se zúčastnil několika seminářů, začal pracovat na golfovém hřišti. Je tu i zvláštní a velmi specifická skupina majitel a greenkeeper v jedné osobě; nejčastěji v areálech s menším rozsahem. Jejich pohled je dost odlišný od pozice zaměstnance na hřištích velkých rozsahů. Přesto jsou to stále greenkeepeři.

Jaké vlastnosti, schopnosti by měl mít dobrý greenkeeper?

Měl by být hlavně trpělivý. Nejde mnoho věcí uspěchat, když se jedná o trávník a jeho růst. Měl by mít také zájem se učit pořád nové věci. Je třeba neusínat na vavřínech. A hlavně by měl být sdílný a nedržet si věci jen pro sebe. Tím se bude prestiž a kvalita v našem oboru zvyšovat.

Mají některé skupiny, například národní – Španělé, Britové atd. – své vlastní zájmy, své vidění situace, anebo se všichni shodujete?

Je velký rozdíl v zájmech organizací a jednotlivců. Organizace mají zájem podobný: zvyšování odbornosti a prestiže oboru, zlepšování kvality hřišť, reakce na legislativní změny. Individuální zájmy jsou však jiné. Je rozdíl, když greenkeeper z Bulharska hledá možnost praxe v Británii, nebo když greenkeeper z Británie hledá příležitost k dobrovolnické zkušenosti na turnaji PGA například v Turecku. Každému se snažíme zajistit to, o co má zájem.

Je rozdíl mezi americkým greenkeepingem a evropským?

Hlavní rozdíl je ve způsobu komunikace. Americký greenkeeping je často masovější, živelnější, trendy se šíří rychleji. V Evropě jsme citlivější například k otázkám životního prostředí, ale jsme velmi konzervativní, novinky se šíří pomaleji. Je tu však větší cit pro inovace, hlavně na úrovni údržby jednotlivých hřišť. Spolu s greenkeepery z USA, Kanady, Austrálie a Jižní Afriky pořádáme každé dva roky International Summit, kde se setkávají na celosvětové úrovni naše organizace. Tam teprve zjistíte, že greenkeeping na celém světě řeší podobné problémy.

Jaké jsou dnes trendy v eko-golfu? Jak udělat golf ještě šetrnější k přírodě?

Obecně lze říct, že není jiné cesty, než být při údržbě přírodě co nejblíž. Dlouhodobě se zabýváme snižováním vstupů do údržby, používání citlivých metod v ochraně rostlin a podobně. Pryč je doba, kdy jsem na praxi ve Spojených státech aplikoval přípravky s obsahem rtuti! Dnes jsou nám příkladem hřiště kompletně biologická, hřiště, která ani nezavlažují a podobně. Členské státy FEGGA jednoznačně deklarovaly svůj postoj k péči o životní prostředí v prohlášení FEGGA Environmental Statement. Pravidelně zveme odborníky a běžné greenkeepery se zkušenostmi v oblasti šetrné údržby. Propagujeme používání odolnějších odrůd trav, postupy integrovaného managementu atd.

Jak moc se greenkeeping změnil za dobu, co se mu sám věnujete?

Před lety, kdy jsem začínal s údržbou, stačilo umět pár druhů trav a základy hnojení a člověk si vystačil na celý rok. Dnes jsou naše možnosti bohatší. Přišly k nám ze světa novinky, jako je např. spoon feeding, způsob hnojení po malých dávkách živin, zato velmi často; trochu jiný způsob než jednou za měsíc, jak nás to v devadesátých letech učili. Nebo stále rostoucí popularita tzv. kompostových čajů, kdy si greenkeeper louhováním z kompostu vyrábí sám živý roztok mikrobů, který po aplikaci pomáhá v rozvoji půdního života. Objevily se novinky jako jsou „smáčedla“, látky ke zlepšení vsakování vody ke kořenům.

Také v oblasti strojů na údržbu sledujeme překotný vývoj, nastoupily hybridní sekačky, stroje na provzdušňování stlačeným vzduchem, válce na greeny, výkonné fukary, takže žmolky z posekané trávy již nemusí být problém. Naopak přišly zákazy, hlavně pesticidů, které byly velkou zátěží pro životní prostředí – i když stejně byly v poslední době používány minimálně.

Jsou česká hřiště EKO, anebo jsme oproti Západu o něco pozadu?

Většina českých hřišť je z velké části na cestě k EKO. Je to dost motivováno druhým EKO, a to ekonomikou. Když vám klub nedá peníze na selektivní herbicidy, tak je nebudete aplikovat, a pak třeba i hráči zjišťují, že to většinou takový problém není. Podobně je to s chorobami na fervejích, kde se nejčastěji nechávají odrůst, protože aplikace fungicidů by byla extrémně drahá. Zůstávají tak na ošetření často jen greeny, a to pouze v nejnutnějších případech. Když se to dobře uchopí, myslím, že za Západem v oblasti životního prostředí nezaostáváme.

Trápí greenkeeping současná stagnace golfu ve světě? Bavíte se o tom, chcete něco doporučit, udělat?

Je třeba si uvědomit, že se nejedná o stagnaci, ale o proměnu. Začínají například více hrát ženy, hráči chodí hrát třeba jen devět jamek, aby mohli trávit čas s rodinou. Přibývá dospívající generace, která si zvykla během dětských let za golf neplatit, a my jsme na ni čekali jako na zachránce našich rozpočtů. Těch výzev je víc.

Myslím, že do přirozeného procesu proměny zapadá i uzavírání areálů, nebo omezení jejich provozu. Nejedná se o žádnou tragédii, myslím, že pro přírodu je dokonce výrazně přínosnější zkrachovalý golfový areál, který postupně okupuje spousta nových druhů, než zkrachovalá továrna. A místo jednoho hřiště uzavřeného se naopak postaví jedno, dvě nové jinde. Ohrožení golfu nehrozí, a greenkeepeři budou pořád potřeba. Často se přímo účastní na aktivitách klubů a hřišť vedoucích k propagaci našeho sportu, a hra jako taková, je tématem našich diskusí a seminářů.

Významné téma: tempo hry. Jak se k tomu stavíte vy jako organizace? Co upřednostňujete, co doporučujete?

Tempo hry je pro greenkeepera důležité proto, aby ho moc brzo nedohnaly první flighty při ranní přípravě hřiště… Ale vážně: pro nás je důležité, hlavně při diskusích s vedením, aby bylo hřiště co nejlépe průchozí, a nedocházelo k situacím, kdy se hra zpomaluje. Často to souvisí i se způsobem údržby, výškou seče, rychlosti greenů, hloubkou písku v bankrech. Jako organizace však s tím moc neuděláme, vždy to bude hlavně stát na architektuře a pak následném přístupu jednotlivých greenkeeperů.

Může vůbec FEGGA ovlivňovat či alespoň doporučovat údržbu hřišť z pohledu hratelnosti – sekání trávy v okolí bunkerů, roughy? Anebo je to jen v moci manažerů hřišť?

Můžeme přinášet nápady, sdílet zkušenosti, ale ovlivnit mnoho nemůžeme. Není to ani naším cílem. Pomáháme našim členům popsat parametry hřiště – nejen rychlost greenů je dnes důležitá, dá se měřit i plynulost pohybu, pevnost povrchu a podobně. Tím se zpřesní i debaty o kvalitě, mezi hráči, údržbou a managementem hřišť. Greenkeepeři jsou dnes vybaveni nástroji, jak pohotově reagovat například na komentář hráčů „dnes to nějak nejezdí“, nebo „greeny nedrží“, „pořád zmenšujete ty ferveje“. Greenkeeper třetího tisíciletí na takové názory dokáže reagovat záznamem měření, fotografiemi a podobně.

Proč jsou vlastně hřiště, která jsou pro hráče herně natolik obtížná, že se tím i prodlužuje doba hry?

To je dobrý dotaz. Souvisí to s typickým srovnáváním hřišť: jak to, že sousední osmnáctku udržují v pěti lidech a ty potřebuješ osm? Nejčastěji je důvodem design. Hraje obrovskou roli, když architekt navrhne hřiště, kde je potřeba minimum ruční práce, nebo když si někdo nechá postavit hřiště, na kterém je potřeba celá skupina lidí s ručními křovinořezy a sekačkami. Je rozdíl, když někdo nasází na osmnáctku 90 bankrů, a někdo jich má jen 23.

Stejné to je i s obtížností hřiště a zážitkem ze hry. Co se asi stane, když někdo vymyslí hřiště se třemi do sebe zaklesnutými doglegy, a pak se diví, že mu tam hráči zkracují sousední jamky hrou napříč fervejemi? Tak tam dá třeba vnitřní out, a ten hru taky nezrychlí. Prostě solidní údržbou již některé věci nenapravíte. Myslím, že greenkeeping hraje v obtížnosti a pomalosti hry na některých hřištích jen maximálně třicet procent, zbytek je v rukách architekta.

V čem je největší rozdíl mezi údržbou hřišť u nás a například v Rakousku – a nebo ve Skotsku, domovině golfu?

Rakousko je nám velmi podobné. Snad jen některá tamní hřiště dodržují neděli jako den bez hluku, takže údržba na hřiště vůbec nevyjede. To u nás nevidím. Skotsko je ale jiný level. Ve srovnání s podobou většiny hřišť ve Skotsku z pohledu údržby jsou česká hřiště úplně jinde. Tráva u nás roste výrazně více, hrany bankrů u nás musí být ostře zaříznuté, greeny ve Skotsku by označil běžný český hráč jako tvrdé a suché. To se opravdu těžko srovnává. A taky tam dodržují ty neděle. Viz St. Andrews, kam se můžete jít klidně projít s dětmi.

Co je podle vás z hlediska greenkeepingu naším největším nešvarem?

Nadměrné použití zálivky. To je základem mnoha dalších problémů, zvýšeného výskytu plevelů, nebo chorob, špatného stavu greenů. Automatická zálivka přinesla velký pokrok, ale i problémy v podobě měkkých greenů, podmáčených fervejí, hnijících míst na hřišti. Druhým největším problémem je výsadba stromů moc blízko k herní ploše. Stromy jsou přínosem, ale musí být tak daleko, aby nebránily světlu, kořeny nebraly vláhu a koruny nebránily pohybu vzduchu. Nadměrná výsadba je bohužel často podporována samotnými greenkeepery, což mě dodnes udivuje.

Některé greeny jsou na našich hřištích až přehnaně modelované – jak je to s nastavením jejich rychlosti s ohledem na obtížnost? Už jste se někdy jako společnost Engelmann, jejíž české odnoži šéfujete, dostali do situace, kdy byly greeny remodelovány, aby se snížila jejich obtížnost?

Přehnaná modelace je velmi subjektivní pohled. Hřiště jako Zbraslav tím dokonce získávají na zajímavosti. Myslím, že zrovna zde shaper Mick McShane dokázal přenést kousek Skotska do Česka, a je to z pohledu modelace greenů moje nejoblíbenější hřiště. Důležitá je však možnost najít dostatek míst na navrtání jamek. I toto je na Zbraslavi velmi dobře vymyšleno. Pokud jsme některé greeny opravovali, bylo to z důvodu nemožnosti nalézt na příliš svažitých (ne modelovaných) greenech místa na pin.

Jak je to v našich podmínkách s údržbou hřišť a hrou v zimě? Vyplatí se mít hřiště s celoročním provozem – viz Černý Most, Beroun, Hodkovičky, Beřovice?

Hřiště by si mělo v zimě odpočinout. Je jasné, že tržby mohou být motivací, ale nevyrovnají náklady a následné škody. Doporučuji model hry do svatomartinské husy, možná týden po ní ale hřiště uzavřít a otevřít ne dříve než 1. března. Hráčům se hřiště odmění vyšší kvalitou v té opravdové sezóně. Výjimkou mohou být driving range, kde si po vánocích mohou lidé udělat pár švihů s novými holemi, které našli pod stromečkem, a možná odpálit novoroční drive. Ale to by mělo být vše.

Kamil Pečenka (1977) patří k naším nejznámějším greenkeeperům. Je absolventem Zahradnické fakulty MZLU v Lednici na Moravě a dlouholetým členem výkonného výboru Českého svazu greenkeeperů. Od roku 2001 působil na Nové Americe, dnes stojí v čele české části nadnárodní společnosti Engelmann, která se u nás greenkeepersky stará např. o Casa Serenu, plzeňskou Dýšinu a pražskou Zbraslav. V USA prošel zkušeností studijní (Winter School for Turf Managers, University of Massachusetts) i pracovní (The Broadmoor Golf Resort, Colorado Springs). Na počátku roku 2017 byl zvolen jako vůbec první Čech prezidentem federace evropských greenkeeperských organizací – FEGGA.

Článek vyšel v časopise Golf Digest