Golf vás mohou učit trenéři PGAC, ale i trenéři ČGF

(GOLF) Víte, kdo je to „Trenér golfu České golfové federace“? Není to profesionál české PGAC, ale i tak může učit golf a dokonce za to být placen. O roli Trenérů ČGF podrobněji…

Pod zastřešujícím pojmem „golfový trenér“ se od letošního roku budou vyskytovat učitelé rozdílných znalostí, herních schopností i hráčských statusů. Vznik systému trenérů ČGF, který vstoupil letošní sezónou v platnost, možná vyvolal u leckoho pozdvižení obočí. Ale při bližším pohledu nejde o nic zgruntu nového.

Cvičitelé končí

Kdo by měl učit? Obecně ten, kdo dosáhl v daném oboru jisté úrovně znalostí a zkušeností a jeho schopnosti jsou oficiálně stvrzeny zkouškami. Platí to i ve sportu. U nás je ústřední golfovou učitelskou organizací PGAC, Profesionální golfová asociace hráčů a učitelů golfu v České republice. Není úplně jednoduché stát se trenérem-profesionálem. Proces trvá tři roky, stojí úsilí i peníze, musíte umět dobře hrát a stejně tak byste měli být dobrým pedagogem.

Vývoj českého golfu po roce 1990 přinesl některá specifika a jedním z nich byl i zrod cvičitelů golfu v polovině minulé dekády. Šlo o amatérské hráče, kteří absolvovali kurz a měli pomáhat klubové výuce golfu dětí a mládeže. Po roce 2000 razantně rostl počet nových hráčů, hřišť i klubů, a leckde chyběli trenéři. Profesionálové se koncentrovali do větších aglomerací, o menší hřiště v regionech neměli zájem. Cvičitelé měli tuto mezeru zaplnit.

V praxi však někteří absolvovali cvičitelský kurz jen za účelem zlepšení vlastní hry a výuce se nevěnovali. Jistá část zase pojala své cvičitelství především jako možnost slušného výdělku (byť za nižší ceny než profesionálové) a soustředila se na dospělou klientelu. V roce 2009 proto došlo k modifikaci systému dělící cvičitele do tří tříd, v každé s jinými nároky.

Od sezóny 2016 se pozice cvičitele ruší a vzniká nově Trenér golfu ČGF. Federace to zdůvodňuje: „Po desetileté zkušenosti se vzděláváním cvičitelů a amatérských trenérů golfu pro potřeby svých členských subjektů ČGF přichází – po vzoru mnoha úspěšných olympijských sportů – se zásadní iniciativou. Nový Kvalifikační řád pro trenéry golfu ČGF je dlouho očekávaný dokument, který určuje základní podmínky pro výuku golfové hry v České republice amatéry. Na jedné straně klade vyšší nároky na práci amatérských trenérů, na druhé straně nesporně zvýší jejich prestiž.“

ČGF aktuálně registruje téměř pět set amatérských cvičitelů. Teoreticky připadá pět cvičitelů na každý klub, který má hřiště; v praxi se však tolik lidí výuce nevěnuje. Vznikem Trenérů ČGF by mělo dojít k pročištění databáze. Regule pro přidělení statusu Trenér golfu ČGF jsou formulačně jasnější, ale i přísnější. Do nových tříd trenérů (III., II. a I.) budou postupně zařazováni ti absolventi dřívějších kurzů a školení (cvičitelé), kteří splní podmínky a ve spolupráci se svými kluby o to požádají. Pouze nejnižší III. třída má časově neomezenou platnost, certifikát tříd II. a I. platí pět let a jejich držitelé si budou muset platnost prodlužovat.

Hlavní činnost: golf?

Kvalifikační řád byl zjevně psán tak, aby nedošlo k pochybnostem o náplni práce trenérů ČGF. Opakovaně je zde zmiňována jejich hlavní činnost: práce s dětmi a mládeží. Je tu i formulace o výplatě peněz, a to „výhradně prostřednictvím klubu ČGF“. Je zde i formulace: „Trenér golfu ČGF je osoba, pro kterou výuka golfu NENÍ hlavní pracovní činností…“. Hned za ní je připomenuta nutnost dodržování amatérského statusu.

Je samozřejmě otázkou, kdo bude míru oné hlavní, resp. vedlejší (tedy golfové) činnosti trenéra posuzovat. Klub asi přimouří oči, když uvidí, že jejich trenér je velmi aktivní a na hřišti s dětmi je víc než ve své „hlavní“ činnosti. Kuriózní také je, že trenéři-důchodci (i z nich by se trenéři ČGF mohli rekrutovat), kteří už nemají žádnou „hlavní pracovní náplň“, by měli požádat o status tzv. ne-amatéra. I tady ale asi bude klub ke svým důchodcům vstřícný.

Význam Trenérů ČGF podtrhuje jeden z bodů Povinnosti, podle něhož mají být v klubu „autoritou, která příkladně ctí pravidla, etiketu, tradice golfu a sportovní chování“. Důležité je zde určitě slovo autorita. Není také nutnou podmínkou, že by v klubech měli trenéři ČGF spolupracovat s trenéry-profesionály (byť je to doporučováno a mnohde k jejich kooperaci dochází). Mohou působit sami, resp. trenéři II. a I. třídy. Ti také budou moci udělovat i Osvědčení pro hru dospělým. Na druhou stranu jsou podmínky pro udělení II. a I. třídy natolik přísné, že tuto cestu bude ochoten podniknout skutečně jen ten, kdo o učení a práci v golfu bude mít dlouhodobý zájem.

Co na to profíci

Jak se nový trenérský status ČGF dotýká českých profesionálů, tedy PGAC? V zásadě to nevypadá konfliktně. Být profesionálem je stále vyšší trenérský stupeň, trenéři ČGF také nemohou získat živnostenský list, tudíž ekonomicky nejsou profíkům konkurencí. PGAC se navíc bude podílet personálně i metodicky na výuce trenérů ČGF.

Oficiální stanovisko PGAC považuje nově vytvořený Kvalifikační řád trenérů ČGF za „další posun ve vývoji naší golfové scény“ a komentuje hlavně jeho metodický přínos: „… jasně pojmenovává postupné kroky ve vývoji každého golfisty od prvopočátku … správně od začátku novému adeptovi vštěpuje smysl pro systematický postup, smysl pro povinnost, smysl pro řád…“). Ovšem jako samozřejmost je tu vnímán podřízený vztah trenéra ČGF k profesionálovi: „Důležitým pozitivním prvkem pro něj (tedy trenéra ČGF) budou i návyky, kterým se naučí v roli asistenta u svého klubového profesionála.“ Na závěr jsou pak dvě věty, které působí zvláštně: „Jsme rádi, že se nám společnými silami podařilo sestavit tento odrazový můstek pro budoucí hvězdy našeho golfu. Pro další zkvalitnění celého procesu „tvorby trenérů“ nicméně doporučujeme a nabízíme ještě užší spolupráci při realizaci dalších kroků.“

Zní to jak z doby před rokem 1989, kdy se soudruzi navenek bratřili, ale jinak nekmotřili. Nelze nevidět, že se vznikem trenérů ČGF byl golfový učitelský dualismus poněkud posílen, byť text Řádu pochopitelně nic takového explicitně neříká. Být trenérem ČGF bude víc než jen pouhé cvičitelství a mnozí členové klubu, nota bene novicové, asi ani nebudou schopni rozlišit mezi „trenérem ČGF“ a „profesionálním trenérem PGAC“. Trenér jako trenér… Jde i o výklad samostatné činnosti trenérů ČGF, resp. o jejich podřízenost profesionálům. Z Řádu žádná závislost nevyplývá. Navíc klubu může být jejich vlastní trenér ČGF bližší než lecjaký profesionál, protože je v daném místě častěji a nemá ani kam odejít.

PGAC si pochopitelně hájí svoji pozici jediné oficiálně uznané autority zajišťující výuku golfu. Ze strany ČGF se zase jedná o přirozenou snahu zajistit trenérskou funkci všude, kde je to potřeba a kam se profící nehrnou. Lze v tomto kroku vidět i snahu přiblížit se běžné západní praxi, kde hlavní působností trenérů golfu (profesionálů) jsou kluby. U nás jsou profíci v nemálo případech volní učitelé. Pochopitelně: když už se někdo rozhodne golfem si vydělávat, hledá finančně co nejlepší místo.

Sloučit současné sportovně-učitelské potřeby golfové sféry se zájmy profesionálů se ukazuje občas složité. Za celým problémem přitom stojí dělení golfistů na amatéry a profesionály, přesněji anachroničnost tohoto systému. Ve všech sportech stojí učitelsko-trenérská pyramida na početných zástupech trenérů nižších tříd, kteří učí z nadšení a pro pár peněz, nad nimi jsou „poloprofesionálové“ z vyšších a profesionálové z nejvyšších tříd. V golfu je to stejné, ale pyramida je v jistém bodě ostře rozdělná: buď jsi PRO, nebo bys vlastně ani trénovat neměl (AM). Je to hranice bránící volnějšímu průchodu lidí a jejich schopností. Trochu jako před rokem 1989.

Text vyšel v časopise Golf Digest. Reakci na danou situaci ze strany PGAC, resp. rozhovor s členem jejího výboru Tomášem Grycem, najdete v únorovém vydání časopisu Golf Digest.

KVALIFIKACE TRENÉRŮ GOLFU ČGF

1. Trenér golfu ČGF III. třídy

PODMÍNKY: členství v klubu ČGF, tři roky aktivní golfista, dosažení věku 18 let, HCP 26,4 a nižší, základní znalost pravidel golfu a etikety, písemné doporučení klubu ČGF

ŠKOLENÍ: časová dotace v rozsahu 40 hodin, závěrečná zkouška z teorie a praxe

PŮSOBNOST: pomocný klubový trenér mládeže pracující pod odborným dohledem profesionálního trenéra, popř. trenéra golfu ČGF s kvalifikací II. nebo I. třídy

2. Trenér golfu ČGF II. třídy

PODMÍNKY: ukončené středoškolské / vysokoškolské vzdělání (maturita / diplom), členství v klubu ČGF, dosažení věku 21 let, HCP 18 a nižší, platná certifikace rozhodčího golfu III., popř. vyšší třídy, min. tři roky trenér golfu ČGF III. třídy, min. 100 hodin práce s mládeží v předcházejícím kalendářním roce, písemné doporučení klubu ČGF s potvrzenou výukovou praxí

ŠKOLENÍ: základy sportovního tréninku (obecná část) 50 hodin, specializace golf (odborná část) 100 hodin. Závěrečná zkouška z teorie a praxe.

PŮSOBNOST: klubový trenér, který ve spolupráci s profesionálním trenérem nebo samostatně plánuje, vede a vyhodnocuje sportovní přípravu dětí a mládeže či ostatních hráčů; je oprávněn vystavovat hráčům osvědčení pro hru na hřišti; tato kvalifikace je minimální požadovanou kvalifikací pro působení trenéra golfu ČGF v TCM ČGF

3. Trenér golfu ČGF I. třídy

PODMÍNKY: členství v klubu ČGF, min. 3 roky trenér golfu ČGF II. třídy nebo min. 3 roky od získání statusu cvičitel II. třídy, HCP 9,9 a nižší, min. 200 hodin práce s mládeží v předcházejícím kalendářním roce, platná certifikace rozhodčího golfu III., popř. vyšší třídy, písemné doporučení klubu ČGF s potvrzenou výukovou praxí

ŠKOLENÍ: časová dotace v rozsahu 80 hodin – formou seminářů a workshopů s předními golfovými odborníky a odborníky z dalších sportovních věd, závěrečná práce – představení vlastní koncepce sportovní přípravy dětí a mládeže v písemné formě

PŮSOBNOST: klubový trenér, který plánuje, vede a vyhodnocuje sportovní přípravu dětí a mládeže včetně TCM ČGF