Hraj, o golfu ale také čti

(GOLF) Víte, kolik knih s golfovou tematikou u nás už vyšlo? Je to víc než sto titulů. Golfová literatura v českém prostředí je sice početná, ale nijak pestrá. Vycházejí především příručky typu Jak začít hrát golf nebo Jak zlepšit vaši hru.

Jak spočítat, kolik knih o golfu u nás vyšlo? Cesta vede před databázi Národní knihovny ČR a její vyhledávací systém. Stačí zadat do kolonky Předmět slovo GOLF a vyskočí vám … mnoho stovek titulů, mezi nimiž převažují technické příručky á la Volkswagen Golf IV a jeho opravy. Když ovšem využijete pokročilejší vyhledávání a seznam ještě „ručně“ vyčistíte, zůstane vám 107 titulů. První kniha je datována rokem 1924 a zatím poslední rokem 2015.

Jde skutečně o všechny golfové knihy, co u nás vyšly? Každý nakladatel musí zaslat Národní knihovně od každé své knihy tzv. povinný výtisk, mělo by tedy jít o seznam kompletní. Jenže některé publikace v něm chybí, například Otův golfník poučný, objemný a pečlivě sestavený heslář 3 000 glosovaných termínů z golfové sféry. Knihu si vydal autor Ota Doležal sám v roce 2005. Anebo kniha Klíč k českým golfovým hřištím je započítána jako jeden titul, má ovšem dvanáct svazků. Seznam také obsahuje i některé brožurky spíše propagačního charakteru, početná aktualizovaná vydání golfových pravidel. K přesnému číslu golfových knih vydaných v českém jazyce se tedy asi nedopracujeme. Nicméně počet 110-120 titulů vydaných do dnešních dnů lze brát za hodnověrný.

Učit se, učit se, učit se

I vzhledem k marginálnímu postavení golfu v českém prostoru před rokem 1989 vyšla většina knih až po tomto datu. Ovšem již v roce 1924 napsal dr. Karel Rössler (bratr sportovce a organizátora Josefa Rösslera-Ořovského) informační příručku Golf a jeho pravidla; padesátistránková kniha přináší základní poučení o hře a je půvabná nejen svým jazykem, ale i názornými perokresbami. V roce 1927 ještě vyšla překladová příručka Golf a croquet, pak ovšem dlouho nic. Až v roce 1963 se podařilo vydat pod hlavičkou TJ Slovan Mariánské Lázně text sestavený Bohumilem Vokounem Co víte o golfu? V roce 1988 dokonce velké nakladatelství Olympia, které se specializovalo na sportovní literaturu, přišlo s knížkou Golf, jejímž autorem byl tehdy sedmatřicetiletý Petr Němec, dnes známý profesionální trenér. Celkem bychom do roku 1989 napočítali jen 10 veřejně vydaných golfových knih. A to včetně několika edicí pravidel.

Golf se v devadesátých letech rozvíjel v České republice pozvolně, boom hráčů a hřišť nastal až po roce 2000. Tento trend kopíruje i knižní produkce. Za desetiletí 1990-2000 vyšlo devatenáct titulů, ovšem za poloviční dobu 2001-2005 je to rovněž dvacítka knih a další pětiletí 2006-2010 přineslo dokonce smršť třiceti sedmi titulů! Roky 2011-2015 už znamenají pokles, čítají opět zhruba dvacítku titulů. Uplynulý rok 2015 pak byl nejhubenější, na pultech se objevily pouhé dvě knihy: Pusťte se do golfu! Golfový manuál (ne)jen pro ženy a Bravo, Rory!. I to dokládá jistou nasycenost české společnosti golfem.

V balíku všech knih vydaných po roce 1990 převažuje žánr praktických příruček a učebnic hry. Jde přibližně o padesát titulů, z nichž se můžete naučit hrát nebo zlepšit vaši hru. Nejde jen o techniku, ale také o psychologii. Jedním z prvních porevolučních titulů byl překlad anglické knihy Golf: dokonalý průvodce hrou (nakl. Jota, 1995), na kterém spolupracoval známý britský hráč a golfový komentátor Peter Alliss. Po něm následovaly slavné Moderní základy golfu Bena Hogana (Pragma, 1996). Tyto instruktáže vyšly v USA poprvé v roce 1957 jako série článků pro Sports Illustrated. Další učebnice jsou např. Golf a jeho technika krok za krokem, Golf: několik prvních lekcí, Hrajeme golf: technika, taktika, psychologie, Perfektní putt, Golfový lékař: první pomoc vaší hře, Jak hrát jamkovou hru: taktiky, tipy a návody jak vyhrát každou hru, Hrajte golf jako já (Nicklaus), Jak já hraju golf (Woods), Tajemství krátké hry (Mickelson), Kondiční příprava na golf atd.

Jde téměř vždy o překlady z anglosaského prostředí, našli bychom ale i pár publikací vzniklých v německé sféře: např. Golf – dlouhá hra a Golf – krátká hra (obě 2006). Mimochodem právě ony se vyznačují příkladnou detailností a jasnou metodikou; Němci se nezapřou. Ojedinělým příkladem přímo v Česku vzniklé publikace je spíše fotografická než textová kniha profesionála Jakuba Kučery Cesta k perfektnímu švihu (2011), Leoš Kopecký je pak autorem příručky Jak na golf (2014).

Historie golfu chybí

Co najdeme v druhé padesátce titulů ne-výukového charakteru? Od každého něco. Vyšlo například několik výpravných publikací, které se věnují hlavním aspektům hry: historii, vybavení, hřištím, slavným hráčům, turnajům atd. První byla kniha Golf: úplný ilustrovaný průvodce světem golfu (Svojtka a Vašut, 1997), solidní je i Nová encyklopedie golfu (Knižní klub, 2002). Co ale určitě chybí, je překlad obsáhlejší a reprezentativní historie golfu od počátků po dnešek. Na trhu v Británii a USA jich je přitom nemálo.

Zábavná je určitě kniha Hry ve třech, jejímž autorem je známý britský humorista P. G. Wodehouse (1881-1975). Tento soubor povídek vzniklých ve 20. letech 20. století vyšel v češtině dokonce dvakrát (1995, 2000) a jde jednu z nepočetné řady beletristických knih, jejímž hlavním námětem je golfová hra jako taková. Golfové prostředí nicméně tvoří vděčnou kulisu mnoha knih, např. těch v detektivním žánru – to je i případ několika detektivek českého autora Jaroslava Kuťáka; viz Zločin na golfu, Smrt pod sedmým grýnem aj.

Mnohé unikátní informace přinesla knížka Ze zákulisí profesionálního golfu: skutečné události a historky o hráčích, turnajích a dění na US PGA Tour (2001), která sice reflektuje ještě předwoodsovskou éru, ale je napsaná bez příkras a s velkou znalostí reálií. Zmiňme ještě specificky woodsovskou literaturu – vedle již zmíněné výukové knihy vyšla kniha hráčova otce Earla Trénoval jsem Tigera Woodse (1998), krátce po provalení skandálu se objevil text Tiger: pravdivý příběh (2010) a naposledy vyšly vzpomínky jeho trenéra Hanka Haneyho The Big Miss: Můj žák Tiger Woods (2012).

Autorsky vynikající jsou dva texty filmového scenáristy a publicisty Marka Frosta vydané nakladatelstvím Jota: Golfový sen (2008) a Zápas (2014). Oba rekonstruují přelomové historické okamžiky v dějinách golfu: vítězný boj amerického amatéra Francise Ouimeta s britským profesionálem Harry Vardonem v roce 1913, resp. utkání Hogan-Nelson-Venturi-Ward v roce 1956, v němž symbolicky skončila éra špičkového amatérského golfu. V obou případech jde o strhující příběhy sportovní i lidské, čtenář tu nalezne i obrovské množství informací o historii golfu v USA.

Nutno zmínit – vedle již citovaných – i nepříliš početnou skupinu knih českých autorů. Na prvním místě stojí Sedlákova fundamentální publikace Historie golfu v českých zemích a na Slovensku (2004), kterou doplňuje i rozšiřuje podobně klíčová publikace [Československá] Golfová hřiště (2013) tria autorů Sedlák-Novák-Svoboda. Jaroslav C. Novák přitom napsal další vynikající text Golfová hřiště (nejen) pro architekty & urbanisty (2010), který by měl být povinnou četbou všech, kteří chtějí psát a vyjadřovat se o hřištích, jejich typech, podobách, kvalitě atd.

Západočeská hřiště a jejich minulost souhrně zmapovala publikace Greenstory (2008) L. Svobody a V. Podrackého, spíše obrazovou knihu o vlastním hřišti vydal také severočeský resort Barbora (2013). Daniela Gaudlová pak v celkem dvanácti dílech svého Klíče k českým golfovým hřištím (2000-2011) spolu s českými profesionály popsala, jakou strategii na jednotlivých jamkách českých hřišť při hře zvolit. Klíče jsou i potvrzením toho, že desetiletí po roce 2000 skutečně patřilo k nejsilnější éře. Hřišť každý rok přibývalo a bylo o čem psát. Dnes, kdy se otevírá jedno nové hřiště ročně, lze Klíč vydávat tak jednou za pět let.

Na devatenácté jamce nezájem

Která česká nakladatelství se golfové literatuře věnují? Našli bychom tři lídry, kteří mají na svém kontě už více než desítku vydaných titulů: brněnské nakladatelství Jota a dvě pražská: Pragma a KargoMedia. Čtyři tituly vydalo i nakladatelství Fragment, dále se angažovali Slovart, Knižní klub, Rebo, Alpress, Computer Press a další. Významným faktorem při vydávání golfové literatury je to, zda majitel či šéf nakladatelství hraje golf. Řečeno přesně: osobní zájem je tím hlavním impulsem i důvodem, proč firma tyto knihy vydává. Jde totiž z hlediska celého knižního trhu o specifický a poměrně úzce orientovaný obor. O golf je mezi čtenáři obecně menší zájem než o populární sporty typu fotbal či hokej, neřku-li o kuchařky či thrillery.

Marcel Nekvinda, majitel brněnského nakladatelství Jota (HCP 13,9), začal hrát golf už v devadesátých letech. „Kdybych golf neznal jako hráč, asi by mě ani nenapadlo něco o něm vydat. A přitom třeba o rybářství nic moc nevím a knihy z této oblasti jsme už vydali. Jenže rybářů je u nás hodně, potenciálně jde o silné pole kupujících. Golf je však malá skupina. Na druhou stranu jde o velké entuziasty, pro ně je to víc než sport, spíš životní postoj a filozofie. A někteří o něm chtějí i číst. Kniha s golfovou tematikou je i dobrým dárkem, například ženy ji kupují pod stromeček nebo k narozeninám svému manželovi, vášnivému hráči.“

Nejúspěšnější golfovou knihou Joty byl hned první titul z této sféry, již zmiňovaný Golf: Dokonalý průvodce hrou. Za dvacet let od prvního vydání se ho dodnes prodalo přes 15 000 kusů. Ostatní knihy se pohybují okolo několika tisíc, k úspěšným patřily rovněž již zmíněné Frostovy knihy, každá s prodejem okolo 3 500 výtisků. Některé tituly však skončily i v mínusu. Špatně se prodávala např. kniha Woodsova otce Earla.

„Musíte být opatrní, dobře vybrat konkrétní titul. Vydáváme dvě až tři knihy každý týden, ale golfovou knihu tak maximálně jednu ročně,“ říká Nekvinda. Velikým problémem golfové literatury je však její distribuce: „Knihkupec vezme jeden, dva výtisky, a když je prodá, už si nebere další, protože má obrovský přetlak jiných knih. Naprosto nefunkční je cesta přes kluby a jejich recepce, tam o ně nemají zájem a raději prodávají předražené oblečení, protože na tom vydělají. Přitom já jsem se před časem domluvil s jedním golfshopem a tam během krátké doby prodali přes sto výtisků Frostova Golfového snu. Takže to jde.“

Také Jan Eisler (HCP 5,9) a Pavel Nýč (HCP 14), někdejší spolumajitelé nakladatelství Fragment, začali hrát golf a v roce 2000 vydali publikaci Hrajte lépe golf autorů Mike Adamse a T. J. Tomasiho. Výuková kniha byla vytištěna ve větším formátu, obsahovala mnoho fotografií a detailní rozbor techniky hry. Za první rok se prodalo přes 3 000 výtisků a celkový náklad se pohyboval okolo 6 000 výtisků. Vzhledem k tomu, že v roce 2000 hrálo golf něco přes 10 000 hráčů, je to velmi dobrý výsledek. Nicméně dalších golfových knih z produkce Fragmentu se prodalo už méně a v současnosti se například stále doprodává „woodsovská“ kniha Hanka Haneyho The Big Miss, která vyšla v roce 2012 v nákladu okolo 3 000 výtisků.

A do třetice: Robert Němec (HCP 20,3), dlouholetý hráč a majitel nakladatelství Pragma z pražských Hodkoviček. Jím vydané tituly patří k zajímavým, autoři mají zvučná jména. Vynikající jsou dvě knížky legendárního učitele Harveyho Penicka, stejně tak myšlenkově silná kniha Garyho Playera Průvodce golfisty po smyslu života. Podle Němce je však vydávání a hlavně prodávání knih o golfu v Česku docela problém. Potvrzuje slova Marcela Nekvindy z Joty o laxním vztahu klubů a recepcí na hřištích ke golfovým knihám: „Jsem z toho otrávený, protože oni ty knihy nechtějí vůbec přijmout. Je to pro ně marginálie, něco nezajímavého. Přitom by knihy mohli dávat jako ceny do turnajů, hodily by se i dětem a mládeži, která se z nich něco o hře a jejím pozadí dozví.“ Podle Němce existuje jediná cesta, jak zajistit rentabilitu vydávání, a tou je sponzorování knih. V tuto chvíli má například připravenou knihu trenéra Butche Harmona, ale zatím ji nevydá. Ekonomicky to není realizovatelné.

A kde je věda?

Zatím jsme se pohybovali v oblasti tzv. populární literatury. Co však golfové knižní sféře u nás chybí, jsou publikace, který by snesly vyšší odborná měřítka. A to nejen pokud jde o překladové práce, ale také o původní české texty.

Vědeckých publikací či skript (včetně metodicko-tréninkových) najdeme v případě jiných sportů v českém jazykovém prostředí vcelku dost. O golfu však na dané úrovni nevyšlo prakticky nic. Snad jen zmíněný text Golfová hřiště (nejen) pro architekty & urbanisty; autor sám však v Prologu píše, že jde jen o úvod do dané problematiky. V anglosaském jazykovém prostředí takové tituly vycházejí, popisují a analyzují nejen hru, ale týkají se i problematiky stavby hřišť, ekonomicko-marketingových otázek, všímají si sociálních či ekologických aspektů atd.

Česká odborná či univerzitní sféra zatím golf reflektuje minimálně, chybí zde dostatečně kvalifikovaní autoři. Na druhou stranu mezi nedávnými absolventy některých vysokých škol najdeme i ty, kteří své diplomové či bakalářské práce věnovali golfové problematice. Jde zhruba o desítku textů z let 2010-2015, jejichž témata jsou zajímavá. Namátkou některé z nich: Poptávka po golfu v České republice, Časopisy věnované golfové problematice, Typologie golfových hřišť v Česku, Fenomén golfu v marketingové komunikaci a jeho aplikace v praxi, Analýza ekonomiky provozu golfového hřiště, Předpoklady golfové turistiky v České republice atd. Všechny tyto práce jsou navíc dostupné přes internet, tudíž kdo má zájem, najde je snadno. Čtení to sice není úplně snadné, ale přínosné určitě.

Článek vyšel v časopise Golf Digest