Rozhledník: Boiika aneb Kde má stát rozhledna?

Ještě v posledních dnech babího léta jsem vyrazil do Železných hor a navštívil tam dvě rozhledny. Každá stavebně jiná, na zcela odlišném místě. A vyvolalo to ve mně otázku, která je v titulku článku.

Je asi zbytečné stavět rozhlednu na Sněžce. Smyslem rozhledny je vylepšit výhled a na Sněžce máte dokonalý kruhový rozhled. Jenže co když stojíte na vršku kopce, který je zalesněný? Nebo jste ve městě, kde výhledu brání domy? Právě sem se hodí rozhledna. A čím vyšší, tím lepší.

Spálava, sem by se rozhledna hodila

Železné hory nejsou žádné hory, ale míst vhodných k pěknému rozhledu je tu dost. Například Spálava (663) a Vestec (668), dva nejvyšší body celé oblasti. Z obou je pěkný výhled i bez rozhledny, na obou by se ale taková stavba určitě hodila. Jsou to relativně plochá místa, kde výhled směřuje jen jedním směrem. Naopak z rozhledny vysoké třeba třicet metrů by se návštěvníkům naskytl kruhový výhled. A právě ten je také smyslem rozhledny.

Docela mě překvapuje, kolik nových rozhleden stojí na místech, která tenhle kruhový výhled neposkytují. Rozhledna by prostě měla stát na ideálních a nejvyšších místech v daném okolí – a nic jiného nemá smysl. Takovým vrchem je třeba Kozákov nad Českým rájem, kde rozhledna stojí od roku 1995, nebo Bezděz, kde je vyhlídka z hradní věže atd.

Rozhledna u Trh. Kamenice zevnitř

Na hranici Železných hor a Žďárských vrchů, kousek nad Trhovou Kamenicí, stojí ve výšce 615 metrů rozhledna. Je to stavba moderní, vysoká 55 metrů, elegantně kombinující dřevo a kov. Právě sem jsem mířil ve dni, kdy viditelnost byla dobrá. Po vystoupání dvou stovek schodů na plošinu ve výšce zhruba 40 metrů jsem se podíval do kraje. A byl jsem poněkud zklamán.

Výhled na Žďárské vrchy

Rozhledna je vysoká, místo je relativně vysoko, jenže výhled je zvláštní. Vidět sice byly vzdálené vrcholky Krkonoš, dokonce i moravský Králický Sněžník, jenže tyhle hory spíš vykukovaly za bližšími kopci. Rozhledně i místu, na kterém stojí, prostě chybí ještě několik desítek metrů k tomu, abyste se dobře rozhlédli. Z jedné strany výhled kryje i kopec samotný. Rozhledna totiž nestojí na jeho úplném vrchu, ale ve svahu.

Rozhledna byla postavena v roce 2004 a jde o stavbu mobilního operátora. Komerční účel se tu spojil s turistickým. A buďme rádi, že stožár je vůbec přístupný, že je z něj rozhledna. Ale na druhou stranu je zřejmé, že tohle místo není ideální a že ty ani ne deset kilometrů vzdálené vrcholy Vestec a Spálava by byly rozhodně lepším místem.

Boiika

Že ale výška rozhledny a výška kopce ještě nemusí vůbec nic zamenat, to mi potvrdila následující rozhledna u obce České Lhotice, kam jsem z Trhové Kamenice dojel asi za půl hodinky (cca 12 kilometrů severním směrem). Rozhledna stojí ve výšce jen 528 metrů, samotná má výšku pouhých 14,5 metrů a na plošinu ve výšce 11 metrů vede třicítka schodů. Ale ten výhled!

Pohled je opravdu otevřený

Půvab téhle rozhledny, která se jmenuje Boiika podle kmené Bójů (Boii), je totiž v jejím skvělém umístění. Stojí na mírně se svažujícím poli, kde Železné hory postupně přecházejí v Polabí. Před rozhlednou je pořádný kus volné krajiny, nikde žádný vršek ani stromy, které by bránily výhledu. A že je opravdu co vidět: od Jizerských hor přes Krkonoše, Orlické hory až ke Králickému Sněžníku. Taky celé Pardubicko, Hradecko, Rychnovsko…

Pole před rozhlednou

Boiika by tu v podstatě ani nemusela stát, výhled z polní meze je beztak vynikající, ale tahle nevelká stavbička je příjemná svojí architekturou. Stojí na malé vyvýšenině, je tu možnost parkování, pod rozhlednou je lavice pro posezení. Tady zastavují snad mnozí kolemjedoucí turisté, sem asi všichni jezdí rádi. I proto, že rozhledna je na rozdíl od té u Trhové Kamenice otevřená stále, je volně přístupná, zatímco její mobilněoperátorská kolegyně má otevírací hodiny a od října do dubna je zavřená úplně (i tím tak trochu ztrácí na půvabu a přitažlivosti).

Pod věží je posezení

Boiika je pro mne symbolem správného turistického projektu. Účelně postavená stavba, vnějškově jednoduchá a přitom vcelku neobvyklá: rozhlednový korpus a malá stříška vedle. Tento tvar navíc koresponduje i s bohatou keltskou minulostí, protože může připomínat například věž u keltského oppida. To se ostatně v blízkosti České Lhotice nacházelo. A vše pak ještě dotváří zajímavě vybraný název. Byť většinou ho lidé píší s jedním i, nikoli dvěma, jak se má.