24. Krušné hory, západní část

Nejzápadnější část Krušných hor patří díky hustému zalesnění k nejhezčím, nejvyšší bod Krušných hor Klínovec je i výzvou pro cyklisty-sportovce.

Rozhledna a hotel na Klínovci, stav 2011

Hora Klínovec se svými 1244 metry nadmořské výšky tvoří dominantu západní části Krušných hor. Blízký hraniční přechod Boží Dar je i známým turistickým střediskem, lze tu nechat auto a podniknout okružní cestu po některé z mnoha okolních cyklistických tras, především západní směrem. Na Klínovec vede i sedačková lanovka (přepravuje kola), ke které se lze dostat údolím Klínoveckého potoka z Jáchymova. Toto hornické městečko zažilo obrovský rozmach v 16. století, tehdy zde byl největší stříbrný revír na světě, ve 20. století se tu těžil uran. Dnes je Jáchymov lázeňským centrem.

Na cyklotrase 23: u Nové vsi

Pokořit Klínovec lze samozřejmě i bez lanovky. Trasy z údolí Ohře, ať už ze Stráže nad Ohří či Perštejna, mají ovšem převýšení téměř 900 metrů a jsou dlouhé přes 15 kilometrů – zdoláním takové cesty se tedy lze oprávněné pyšnit. Na Klínovci stojí vysoká televizní věž z roku 1967, vedle se krčí rozpadající se turistická rozhledna a hotel. Od Klínovce východním směrem vede cyklotrasa 36 a navazující 23 (Krušnohorská magistrála), která míří až do nejvýchodnější části hor, k Děčínskému Sněžníku (viz tip č 23).

Pohled od Měděnce, v pozadí Jelení hora (993 m)

Zajímavou zastávkou na této cestě je vrch Měděnec (910 m), kde stojí rotundová kaple z roku 1672 a odkud je dobrý výhled na protější Doupovské vrchy. Na opačné straně se nachází vodní nádrž Přísečnice, nad kterou se tyčí výrazný vrcholek Jelelní hory (993 m). Nádrž zásobuje pitnou vodou Chomutovsko, byla dokončena v roce 1976. Při příjezdu k ústí potoka Přísečnice do nádrže si všimněte množství žab, které zde žije. Od hráze pak vede zmíněná trasa 23 až k hranici, pokračuje pak přes Kalek k Hoře Svaté Kateřiny.

Rozhledna na Hoře sv. Kateřiny

Oblast mezi Horou Sv. Kateřiny a Horou Sv. Šebestiána je o něco širší než jinak vcelku úzký pás Krušných hor, zde najdeme tichá zákoutí např. u Starého a Nového rybníka, v blízkosti Novodomských rašelinišť, které jsou se svými 230 hektary nejzachovalejší a nejsouvislejší celek svého druhu v Krušných horách. Od Starého rybníka přitom vede přes 10 kilometrů dlouhý sjezd údolím Kameničky a Chomutovky až do Chomutova. Míjíme přitom vodní nádrž Kamenička z roku 1904, jednu z nejstarších u nás. Dlouhý je i sjezd z Hory Sv. Šebestiána, trasa vede podél Chomutovky Bezručovým údolím, jež patří k nejhezčím v celých Krušných horách.

Planina a památník u bývalé obce Jelení

Výborné terény jsou i na západ od Klínovce. Krušnohorskou magistrálou č. 36 bychom se napříč krajem dostali až do Františkových lázní. Tato trasa také vede poblíž rozhledny na Blatenském vrchu, z níž lze celou oblast dobře přehlédnout. Pár set metrů odtud je přírodní památka Vlčí jámy – dvě propadliny po těžbě cínové rudy, ve kterých se drží led a sníh po většinu roku. Z blízké Horní Blatné pak následuje pěkný úsek cesty přes Zaječí a Hraniční horu až k horské samotě Jelení, která je na planině obklopené lesy.

Rozhledna u Strejců nad Luby

V blízkém Přírodním parku Přebuz najdeme opět mnoho rašelinných močálů. Údolím Rajeckého potoka míříme až do Kraslic, které jsou společně s 15 kilometrů vzdálenými Luby známy především výrobou hudebních nástrojů. V Kraslicích byla v roce 1829 zahájena jako první na světě výroba foukacích harmonik, muzeum zaměřené na historii výroby hudebních nástrojů je v Lubech. Pokud se z Kraslic vydáme zpátky východním směrem, můžeme se ještě zastavit v obci Jindřichovice, zdejší zámek je ukázkou pozdní saské renesance ze 17. století. Poblíž je také lovecký zámeček Favorit, ke kterému vede modřínová alej. Z celé oblasti pak lze sjet do okolí Karlovarska, tady se ale charakter kraje razantně mění: mizí lesy a objevují se rozlehlé těžní jámy hnědouhelných pánví.

VÝCHOZÍ MÍSTA: Klášterec nad Ohří, Ostrov, Karlovy Vary, Sokolov (vše ČD).
DOPRAVA: vlak – trať 142 Karlovy Vary-Potůčky, 140 Chomutov-Cheb.
PROFIL: středně těžký až těžký, horský; výjezd na Klínovec od Ohře extrémní.
TERÉNY: silnice, zpevněné cesty. Pro horská i crossová kola.
TIP NA TRASU: Výjezd na Klínovec: Klášterec nad Ohří (ČD) – Perštejn – cyklotrasa 3005: Srní – Klínovec. 28 km. (Sjezd do Ostrova: 20 km.) Z Klínovce varianta západní: Klínovec – Boží Dar – Horní Blatná – cyklotrasa 36: Přebuz – Nejdek – Karlovy Vary (ČD). 58 km. Z Klínovce varianta východní: Klínovec – Měděnec – hráz v.n. Přísečnice – cyklotrasa 23: 1 km před hraničním přechodem odbočit směrem k červené (neznačeno) – po červené: Starý rybník – po modré: Chomutov (ČD). 55 km.