23. Krušné hory, východní část

Krušné hory dodnes trpí průmyslovou devastací severních Čech, jízda po hřebenu hor, kde jsou přírodní systémy relativně zachovány, na to však dává zapomenout.

Rozhledna na Děčínském Sněžníku je už z roku 1864

Krušnohorský masiv se táhne v délce téměř 150 kilometrů po celé severozápadní hranici Čech. Z Děčína až do Aše je možné putovat po hřebenové cyklistické trase, tzv. Krušnohorské magistrále, aniž by bylo nutné sjet dolů. Cesta vede krajinou, která nemá s obvyklým mediálním obrazem Krušných hor mnoho společného: zelené horské louky se střídají s lesy, voda v potocích je čistá. Civilizace o sobě bohužel dává vědět v místech bývalých hraničních přechodů, kde jsou dřevěné obchodnické areály a také v místech výhledů na Podkrušnohoří s jeho těžními jámami. Hřeben Krušných hor má nadmořskou výšku zhruba mezi 600-900 metry, často tu vane vítr (větrné elektrárny jsou především na německé straně), proto je při jízdě potřeba počítat s nižší teplotou.

Krušnohorské louky, pohled z Čech do Německa u Moldavy

Vyjedeme-li z Děčína, pak první cílem by měl být Děčínský Sněžník, což je stolová hora (726 m) s plošinou zhruba 1 km čtvereční a rozhlednou z r. 1864. Není to výjezd lehký, vždyť Děčín je ve výšce 135 m – tedy převýšení téměř 600 metrů. Je možné jet po silnici přes Jalůvčí nebo po kratší, ale strmější cyklotrase 3017; i ta má ale přes 10 kilometrů dlouhé stoupání. V obci Sněžník je už možné napojit se na Krušnohorskou magistrálu – cyklotrasu 23, která vede po místních málo frekventovaných silnicích a po asfaltových cestách. Přes obce Tisá, Krásný les a Adolfov se dostaneme až k populárnímu vrchu Komáří Hůrka (809 m), odkud je dobrý výhled na Teplice a západní část Českého středohoří. Na Komáří Hůrku vede z Bohosudova i lanovka, se svými 2342 metry je nejdelší v Čechách. Kdo by do Krušných hor vyrážel z Krupky či Teplic a nechtěl šlapat nahoru, může ji využít, převáží i kola.

Nádrž Fláje, zdroj vody pro podkrušnohoří

Přes Cínovec pokračuje cyklistická magistrála č. 23 až k vodní nádrži Fláje, která zásobuje Mostecko pitnou vodou, proto je zde rekreace zakázána. Hráz, která byla dokončena v roce 1962, je jedinou pilířovou hrází v České republice. I díky ochrannému pásmu nenajdeme v okolí prakticky žádné vesnice, jen hluboké lesy. Od přehrady pak směřujeme přes Mníšek až k Hoře Svaté Kateřiny, která je zhruba na půli cesty mezi Děčínem a Klínovcem a kde již začíná západní část Krušných hor. Dobré výhledy se naskýtají z rozhledny na Hoře Svaté Kateřiny, anebo je možné využít výhledy ze zbytků někdejší rozhledny na vrchu Jeřabina poblíž Mníšku.

Zámek Duchcov, kde žil a zemřel Casanova

Ze jmenovaných míst míří většina cest do Litvínova. Sjezdy z hřebenu Krušných hor jsou prakticky vždy pěkné, silnice se vlní serpentinami a vedou většinou údolími podél potoků. V Litvínově stojí za prohlídku tzv. Kolektivní dům (Koldům), který se nachází ve východním cípu města. Byl postavený v 50. letech a vychází z corbusierovské myšlenky kolektivního bydlení. Kdo má smysl pro industriální bizarnost, ten může dojet do areálu chemických závodů v Záluží, kilometry potrubí tu vytváří ojedinělé tvary. Stejně tak zajímavá je cesta z Lomu do Braňan, která vede okolo zbytečně zlikvidované vsi Libkovice. Poblíž jsou také hnědouhelné těžní jámy. Kdo by si chtěl vyfotit ohromná rypadla, tomu se pak nabízí hlavní silnice mezi Chomutovem a Mostem. Poblíž dolů vede i cesta z Lomu do Duchcova, kde najdeme zámek, v němž dožil Giacomo Casanova.

Kostel u cisterciáckéhoé kláštera v Oseku

Také ve svazích nad severočeskými městy jsou ukryté některé hrady a zámky – Kyšperk u Krupky, Osek nad stejnojmenným městem, v němž je také cenný areál cisterciáckého kláštera, či zámek Jezeří nad obrovskou těžní jámou mezi Litvínovem a Chomutovem – odtud lze celý těžební areál nejlépe přehlédnout. A nelze samozřejmě zapomenout ani na Teplice, slavné lázeňské město, jehož historická část se opět probudila k novému životu. Vlakově spojení podkrušnohorských měst je přitom velmi dobré, do výchozích míst se lze vrátit pohodlně.

VÝCHOZÍ MÍSTA: Děčín, Teplice, Litvínov (vše ČD).
DOPRAVA: vlak – trať 132 Děčín-Oldřichov u Duchova, 134 Teplice-Litvínov, 135 Most-Moldava,
PROFIL: středně těžký, výjezdy na hřebeny těžké.
TERÉNY: silnice, zpevněné cesty. Pro crossová i horská kola.
TIP NA TRASU: Děčín (ČD) – Jalůvčí – Sněžník – Děčínský Sněžník – Tisá – Krásný les – Adolfov – Komáří Hůrka – Cínovec – Nové Město – Fláje – Klíny – Litvínov (ČD). 88 km. Kratší trasa: z Komáří Hůrky do Krupky a Teplic (ČD). 51 km.