19. Jizerské hory

Populární české hory jsou pro vhodné pro ty, kteří vyhledávají náročnější terény, ale rádi se nechají vést značenými stezkami a po asfaltových cestách. 

Pohled na Jizerku, od silnice z Bukovce

Jizerka, od silnice z Bukovce

Málokterý kraj je cyklisticky tak oblíbený jako Jizerské hory. Příčinou je relativně nevelké, krásné horské území, dostupnost z blízkého Liberce či Jablonce nad Nisou (a po dálnici i z Prahy), hustá síť zpevněných cest, dobré značení. Ačkoli vrcholy Jizerských hor dosahují výšky přes 1000 metrů, nenabízí lokalita jen těžké trasy a při vhodném výběru cílů je možné se sem vydat i s dětmi.

Bukovec (1 005 m) u Jizerky

Bukovec (1 005 m) u Jizerky

Patrně nejznámější částí hor je oblast Jizerky s rašeliništěm Jizerky. Kdysi zde sídlili dřevorubci a sběrači drahých kamenů, od r. 1827 tu byla sklářská huť. Oblast Jizerky protíná silnička od Bukovce ke Smědavě (7,5 km) a projel ji patrně každý, kdo se do Jizerských hor na kole někdy vydal – je to jedna z nejpřitažlivějších partií celých hor. Stejně zajímavá je lokalita dalšího rašeliniště – tentokrát Jizery. Nádherné jsou planiny uprostřed, na polské straně, kam se lze dostat jízdou od mostu na česko-polské hranici, u soutoku Jizerky s Jizerou. V této nejodlehlejší části Jizerských hor kdysi žili evangeličtí vyhnanci, ale také pašeráci.

Jizerské hor dnes: nová výsadba prorůstá starou, poničenou

Jizerské hor dnes: nová výsadba prorůstá starou, poničenou

K parkovišti na Bukovci lze dojet autem, ovšem hezčí je absolvovat celou cestu od nádraží v Kořenově. Milovníci terénů mohou zase využít lesní cestu podél toku Jizery, která vede od Dolního Kořenova (červená značka/cyklotrasa 3020). Do Kořenova se přitom lze pohodlně dostat z Tanvaldu vlakem, jde o jedinou ozubnicovou železnici u nás. Krátký okruh (25 km) vhodný pro rodinné výlety vede z Kořenova na Smědavu a okolo vodní nádrže Souš zpět do Kořenova – pouze poslední úsek je náročný. Od Smědavy lze také sjet pětikilometrovým sjezdem do Hejnic (jsou už pod Jizerskými horami), kde je mohutný barokní kostel a areál kláštera františkánů.

Protržená přehrada na Bílé Desné

Protržená přehrada na Bílé Desné

Ze Smědavy je možné absolvovat výjezd na nejvyšší vrch na české části hor, na Smrk (1 124 m). Cesta je odtud dlouhá 10 kilometrů, poslední úsek v délce asi 2,5 kilometrů je skutečně náročný. Od Smědavy lze vyjet i ke známu rozcestí s kioskem na Knejpě – kdo chce navíc zdolat vrch Jizera ( 1 122 m), odkud je nádherný kruhový rozhled na celé hory, ten musí odbočit a jít po lesní cestě 1,5 kilometru pěšky. Od Knejpy se pak přes Mariánskohorské boudy dostaneme až k protržené hrázi přehrady na Bílé Desné. Přehrada vystavěná v r. 1915 se protrhla o rok později a povodňová vlna si vyžádala 64 životů. Zbytky hráze jsou dodnes patrné, okolí je vykácené. Je zde i štola vedoucí k vedlejší přehradě Souš, s níž měla tvořit celý systém. Od zbytků přehrady pak vede stále klesající cesta podél toku Bílé Desné a menších vodopádů do města Desná.

Cesta na Smrk do výšky 1 124 metrů

Když se od zmíněného rozcestí Na Knejpě vydáme opačným, západním směrem, dostaneme se přes Kristiánov do Bedřichova. Poblíž je bedřichovská přehrada (1909) s pseudogotickou hrází, nádrž svou náladou připomíná téměř kanadské jezero. Po cestě lze odbočit i k další přehradě, vodní nádrži Josefův Důl. Je největší v Jizerských horách a byla dokončena v r. 1982. Od Knejpy lze ale pokračovat i po vrstevnici okolo Černé hory a Holubníku – z něj i z o něco bližších a dostupnějších Ptačích Kup (1 013 m, výstup 500 m pěšky) je skvěle vidět severním směrem na Frýdlantsko a do Polska. Cesty mířící do Liberce jsou pak prakticky vždy dlouhé sjezdy.

Rozhledna Štěpánka

K Jizerským horám patří i téměř desítka rozhleden, jde o „nejrozhlednovější“ oblast u nás. Většinou k nim vedou dobré asfaltové silnice, ovšem výjezdy jsou prudké. Patrně nejslavnější je Štěpánka na vrchu Hvězda (958 m), jejíž základy byly položeny už v r. 1847, dokončená byla v r. 1892. Rozhledna leží nad obcí Příchovice na hranici mezi Jizerskými horami a Krkonošemi a výhled z ní je na Jizerské hory, Krkonoše, Ještědský hřbet i Kozákovský hřbet. Jižní strana Jizerských hor je dobře viditelná z Černé studnice (869 m) nad Jabloncem nad Nisou. A u Janova nad Nisou, který leží poblíž nádrže Josefův Důl, je ve výšce 820 metrů Slovanka, nejstarší železná rozhledna u nás z roku 1887; hned vedle je o něco mladší kamenná Královka (859 m).

 

Přehrada Souš

  • VÝCHOZÍ MÍSTA: Liberec, Jablonec nad Nisou, Kořenov (vše ČD), Smědava.
  • DOPRAVA: vlak – trať 034 Smržovka-Josefův Důl, 035 Tanvald-Harrachov, 036 Železný Brod-Liberec.
  • PROFIL: středně těžký a těžký, horský.
  • TERÉNY: silnice, zpevněné cesty. Pro horská kola, částečně pro crossová.
  • TIP NA TRASU: Kořenov (ČD) – Polubný – Jizerka – Smědava – cyklotrasa 22: kiosek Na Čihadle – cyklotrasa 3019: Nová louka – Bedřichov – Rudolfov – Liberec (ČD). 45 km.

 

Komentáře k článku

Napsat komentář