05. Hřebeny a okolí Dobříše

Jen pár kilometrů od Prahy se nalézá cyklisticky univerzální lokalita s mnoha trasami, které míří i k zámku na Dobříši a Čapkovu domu ve Strži.

Areál Skalka na svazích Hřebenů

Hřebeny tvoří severovýchodní část Brdské vrchoviny, která končí až na okraji Prahy u Zbraslavi. Jde o turisticky frekventovanou část Středních Čech, s mnoha značenými cestami a dobrým spojením. Vlaky z nádraží Praha-Smíchov směr Beroun jezdí téměř každou hodinu, většinou jsou to elektrické soupravy s jednoduchou možností přepravy kol.

Z vlaku směřujícího ze Smíchova je možné vystoupit prakticky v jakékoli zastávce, Černolicemi počínaje a Zadní Třebaní konče. V každém případě se od trati vydáme směrem vlevo vzhůru, ať už po některé z lesních asfaltek – například z Haloun, nebo po silnici – např. z Řevnic. Pokud pojedeme po druhé jmenované trase, serpentiny nás zavedou po šesti kilometrech až na nejvyšší bod a odtud vede červená značka až k nejznámějšímu turistickému místu Hřebenů, baroknímu areálu Skalka. Býval zde františkánský klášter a špitál z 2. poloviny 18. století, okolí je poddolováno po těžbě železné rudy. Dnes místu dominuje kostelík postavený v l. 1692-93 K. Dientzenhoferem a výklenkové kaple křížové cesty. Od Skalky je hezký výhled na Mníšek pod Brdy.

Rozcestník na Stožci

Zmíněná červená značka dále míří do Kytína, ale lepší je udržet výšku a z červené odbočit na žlutou a jet po hřebenu. Lesní cesta je ideálním terénem pro horská kola, žlutá značka po 7,5 kilometrech končí na vrchu Stožec (600 m), kde je rozcestník. Na Stožec se ovšem lze dostat i prudkým tříkilometrovým stoupáním po modré značce, která směřuje od Podbrdů. V blízkosti Stožce je uzavřený menší vojenský prostor s kasárnami, říkávalo se, že v dobách před rokem 1989 tu byly jaderné rakety – ve skutečnosti šlo vždy „jen“ o jednotku protiletecké ochrany.

Radar na Písku, 690 m

Ze Stožce lze pokračovat po hřebenu Hřebenů dál až k výhledům na Kuchyňce s přírodní rezervací. U Kuchyňky je cesta náročnější, vede mnohde po kamenech. Rozhodně stojí za zastávku blízký vrch Písek (690 m), kde najdete i z mnoha směrů viditelný, stále se otáčející radar Řízení letového provozu (radar je ovšem kryt velkou koulí). Na radar se nesmí, ale průsek lesa umožňuje daleký výhled na Český kras. Místo má skoro tajemnou atmosféru, nikde nikdo. Od radaru lze sjet lesní asfaltkou, rovnou jako přímka, k silnici do Běštína, odkud lze dojet do Řevnic nebo Zdic na vlak.
Ze Stožce ovšem vede cesta také do Dobříše: opět lesní asfaltka, pohodlný několikakilometrový sjezd. Vhodným místem pro zastavení je blízká hájovna Knížecí studánky. Zvlášť na podzim je neobyčejně působivá jízda od Knížecích studánek po cestě zvané Bekovka (neznačeno) směrem k dálnici Praha-Příbram. Čtyři a půl kilometru jízdy vede pod listnatými stromy, na konci října zbarvenými do sytě žlutých, hnědých a rudých barev. Za dálnicí najdete nostalgický altánek Králova stolice, který stojí uprostřed průsečíku šesti cest. Přes Starou Huť se od něj dostaneme až ke Strži, kde je stejnojmenný rybník a pláž vhodná ke koupání. Především je tu ale dům Karla Čapka s jeho památníkem. Původně to byla správní budova železáren z 1. poloviny 19. století, Čapek ji renovoval a v letech 1933-38 tu napsal svá poslední díla.

Rokový zámek Dobříš, francouzský park

Mnohá literární díla vznikla i na zámku v Dobříši, který sloužil v dobách socialismu jako rekreační objekt Svazu čs. spisovatelů. Rokokový zámek z poloviny 18. století má francouzský i anglický park, na kolech se do vnitřního areálu ale nesmí. Z Dobříše lze dojet zpátečním směrem až do Mníšku po málo frekventované silnici (kdysi hlavní) vedoucí vedle dálnice, z Mníšku pak přes Řitku a Jíloviště dorazíme k vysílači Cukrák. Z Jíloviště vede také až do Zbraslavi červená značka, v jednom bodě narazíme i na výjimečný výhled: je ze srázu nad přehradou Vrané nad Vltavou.

Čapkův dům na Strži

• VÝCHOZÍ MÍSTA: Řevnice, Dobříš, Mníšek pod Brdy (vše ČD).
• DOPRAVA: vlak – trať 171 Praha-Beroun, 210 Praha-Dobříš, 172 Zadní Třebaň-Lochovice.
• PROFIL: lehčí až středně těžký, delší stoupání.
• TERÉNY: lesní asfaltky, lesní cesty, pěšiny. Pro crossová i horská kola, některé úseky vhodnější pro horská.
• TIP NA TRASU: Řevnice (ČD) – Halouny – Stožec (neznačeno, lesní asfaltka) – po červené: Knížecí studánky – Kytín – Skalka – silnice Mníšek-Řevnice – Řevnice (ČD). 36 km.