21. České Středohoří u Milešovky

Kuželovité vrchy tyčící se na hranici středních a severních Čech vybízejí ke zdolání, jízda na některé z nich – včetně nejvyšší Milešovky – je ovšem náročná. 

 

Západní Středohoří z Varhoště

Západní Středohoří z Varhoště

České středohoří je nejrozsáhlejší mladé pohoří sopečného původu v Česku, jde o učebnicový příklad vulkanického reliéfu. Má délku přes 70 kilometrů, široké je v průměru okolo 15 kilometrů. Přirozeným dělítkem mezi západní Milešovskou a východní Verneřickou částí je Labe, které do Středohoří vstupuje u Lovosic a v zákrutech se vine až k Děčínu, resp. hranici s Německem. V tomto tipu je popsána západní část Středohoří, v následujícím tipu východní část.

Hazmburk, dolní Černá věž

Symbolicky i fakticky stráží Milešovskou část Středohoří od jihu hrad Házmburk-Klapý, který byl vystavěn už kolem roku 1300. Zřícenina hradu stojící na kuželovitém kopci (418 m) převyšuje okolí zhruba o 200 metrů a i když nejde o velký rozdíl, je jízda až ke zřícenině vzhledem k prudkosti svahu relativně náročná. To ostatně platí pro všechny vrcholy Milešovského středohoří: odspodu vypadají lákavě, snadno dosažitelně, ale jízda vyžaduje skutečný sportovní výkon. Nicméně výhledy od Házmburku do dálek na jih, až ku Praze, jsou zcela ideální.

Zámek Milešov, v pozadí Lovoš

Zámek Milešov, v pozadí Lovoš

Od Klapého se přes Třebenice dostaneme po patnácti kilometrech do Milešova na úpatí nejznámější a nejvyšší hory Středohoří – Milešovky (837 m). V Milešově je zámek s parkem, je to i výchozí bod pro ty, kteří směřují na vrchol. Pěší při pohledu na prudce se zdvihající kužel váhat nemusí, ale cyklista? Jet se dá zhruba první třetina tříapůlkilometrového stoupání, pak pěšina s kamenitým drolícím se povrchem stoupá tak prudce, že ji zdolají jen ti naprosto nejsilnější a nejobratnější. Běžný cykloturista udělá lépe, když kolo nechá dole. Pokud se však přece začnete škrábat i s kolem nahoru, počítejte s dokonale propoceným oblečením. Ještě, že tu vane svěží vítr – jde totiž o jedno z největrnějších míst v Česku. Na vrcholu je i meteorologická stanice. Jízda dolů pak vyžaduje horské kolo minimálně s předním odpružením. Nicméně výhled z Milešovky označil slavný německý přírodovědec Alexander von Humboldt za třetí nejkrásnější na světě.

Z Milešovky na sever, Krušné hory v pozadí

Od Milešova se lze vydat směrem na východ, přes Bořislav a Žim až k vesnici Dubice, na jejímž konci je kostelík, restaurace a výhled na tok Labe. Je odtud dobře vidět Porta Bohemica, asi 4 kilometry dlouhý úsek, kde si Labe prořízlo cestu Středohořím.
Celé Milešovské středohoří lze dobře poznat při cestě západním směrem, od Labe u Lovosic. Vhodná rozhodně není hlavní silnice Lovosice-Most, nýbrž místní silničky uvnitř regionu. Nejlepším obdobím pro výlet do těchto míst je jaro, v tu dobu zde totiž rozkvétají četné sady a okolní pole a louky se svěže zelenají.

Na vrcholu Rané

Na vrcholu Rané

Ideálním cílem cesty napříč může být Raná, který se nachází pod stejnojmennou obcí v nejzápadnějším cípu CHKO České středohoří. Raná je trojvrcholová hora s přírodní rezervací, v níž najdeme unikátní stepní vegetaci. Je tu také areál střediska sportovního létání, ze sedla startují letci na padácích, pořádají se tu modelářské letecké soutěže – jsou zde vhodné větrné podmínky. Místo bylo inspirací i pro malíře Kamila Lhotáka, atmosféra jeho obrazů tu vysloveně ožívá. Z Rané je to zhruba jen deset kilometrů do Loun, které mají cenné historické centrum.

Milešovka - impozantní, nejvyšší

Milešovka – impozantní, nejvyšší

Na sever a na západ od Milešovského Středohoří leží severočeské hnědouhelné pánve. Velmi dobrý výhled na ně je z mosteckého vrchu Hněvín, stejně jako na celé panorama města a dálnic dole. Ten pohled není jistě to samé, jako výhled z Milešovky, ale svým způsobem je také jedinečný. Blízký mostecký areál kostela Nanebevzetí P. Marie přitom vytváří bizarní kontrast střetu hmoty a ducha.


 

Z Lovoše, těsně před vrcholem

Z Lovoše, těsně před vrcholem

VÝCHOZÍ MÍSTA: Lovosice, Ústí nad Labem, Teplice, Most, Louny (vše ČD).
DOPRAVA: vlak – 090 Praha-Děčín, 097 Lovosice-Teplice, 110 Kralupy n. Vltavou-Most, 113 Lovosice-Most.
PROFIL: středně těžký, zvlněný (v centru oblasti), na okrajích lehký, rovinný; výjezdy na vrcholy těžké.
TERÉNY: silnice, polní cesty, pěšiny. Pro horská i crossová kola, výjezdy na vrcholy pro horská.
TIP NA TRASU: Lovosice (ČD) – Bílinka – Velemín – Milešov – Medvědice – Mrsklesy – Skalice – Dřevce – Červený Újezd – Měrunice – Kozly – Bělušice – Milá – po modré: Raná – Louny (ČD). 48 km.

 

 

Komentáře k článku

Napsat komentář