49. Žatecký chmel, moře u Ohře

Oblast severozápadních Čech u Žatce je proslulá svou chmelařskou tradicí, cyklisté ale mohou navštívit především některé zámecké parkové skvosty: Krásný Dvůr či Valeč.

Náměstí v Žatci

Náměstí v Žatci

Řeka Ohře tekoucí ze západních přes severní Čechy a její okolí patří k oblastem, které byly v české kotlině osídleny už v nejstarších dobách. Krajinný profil je tu mírný, bez výraznějších kopců, je zde teplo a země úrodná. Už dlouhá staletí zde převažují holé polní lány bez lesů. Na první pohled nejde o přírodně atraktivní region. Ale míst k cyklistické vyjížďce je tu dostatek.

Centrem oblasti je město Žatec s historickým jádrem (na náměstí se točily filmy ze študácké série „Básníci…“), ale za návštěvu stojí i dvě zdejší instituce: Muzeum chmelařství a Chrám chmele a piva. Ta druhá se také pyšní Chmelovým majákem neboli skvělou rozhlednou-vyhlídkou na město a okolí.

Zámek Krásný Dvůr

Zámek Krásný Dvůr

Vyjeďme však do krajiny, na posezení u zlatavého moku je čas večer… Ze Žatce je to po vedlejších okreskách jen 20 kilometrů k jednomu z nejhezčích zámeckých areálů v České republice. Krásný Dvůr je z 18. století (zámek hraje jednu z „hlavních“ rolí ve filmu Jiřího Menzela Konec starých časů) a okolo něj je rozsáhlý a unikátně vybavený park anglického typu. Park lze dobře projet na kole, ať už po zcela rovné „mílové“ cestě, anebo po okružní stezce. Ta je zajímavá svými zastaveními: Gotickým templem (někdejší rozhlednou), antickým altánem – Glorietem či Panovým templem. U Gotického templu, na tzv. Velké louce, je pak i malé naturální golfové hřiště.

Zámek nad městečkem Valeč

Severním směrem lze od Krásného Dvora dojet až k Valeči, ojedinělému a přitom zapadlému baroknímu městečku, kde je další zámek s pozoruhodnou parkovou výbavou. Zde jsou umístěny barokní sochy – původně tu byly originály M. B. Brauna, dnes jsou tu bohužel už jen kopie a nikoli v plném původním počtu 28, ale jen 17. I tak však zahrada se zámkem působí podmanivě, především na podzim má místo podivuhodně melancholickou atmosféru a hraje všemi barvami. Zvláštním objektem je také rozhledna nad obcí Kryry, která je od Valeče zhruba 15 kilometrů východním směrem.

Krajina u Žatce: rovná, polní, industriální

Krajina u Žatce: rovná, polní, industriální

Valeč už se dotýká vojenského prostoru Hradiště v Doupovských horách, které jsou na rozdíl od Žatecka výrazně kopcovité; vrcholy dosahují přes 900 metrů výšku. Prostor je pro návštěvníky uzavřen, kdo by přesto chtěl tímto přírodně nádherným krajem projet na kole, tomu lze doporučit především víkendy. Kdysi zde žili Němci, po roce 1945 a vysídlení se oblast jen těžko dosidlovala, počátkem 50. let 20. století sem přišli vojáci. Oblast je zcela pustá, křižují ji však pro jízdu na horském kole dobře sjízdné asfaltové silničky.

Z Valeče vede po okraji Doupova běžně přístupná cyklotrasa po místních komunikacích, vlní se nahoru a dolů a směřuje na sever přes Mašťov až do Kadaně. Takto lze Doupov poznat alespoň částečně; je to cesta ideální i pro malý provoz aut. Z některých míst jsou pěkné výhledy na východ, přes celé Žatecko až k Českému Středohoří.

Kadaň, pohled přes Ohři

Kadaň, pohled přes Ohři

Kadaň se podobně jako Žatec může pochlubit historickým centrem, kterému dominuje bílá radniční věž a mohutný barokní kostel. Je tu i Katova ulička, v nejužším bodě pouhých 66 centimetrů široký průchod z náměstí. Cyklisté ovšem rádi využívají o něco širší cestu: cyklostezku na Nábřeží Maxipsa Fíka, která vede z centra až k místní přehradě. Efektní je její finále, kdy se jede po železné konstrukci podél skály. Cyklostezka pak pokračuje podél Ohře až do Klášterce nad Ohří – zpět lze jet po druhém břehu, po místních komunikacích, je to hezký okruh s výhledy na Krušné hory.

Hráz Nechranice

Hráz Nechranice

Z Kadaně je vidět i nedaleká elektrána Tušimice, resp. její čtyři velké odpařovací věže. Milovníci industriální architektury budou stavbou okouzleni. Cesta po zdejší silnici vedoucí až k severočeskému moři, přehradními jezeru vodního díla Nechranice, není příliš atraktivní, ale cíl stojí za to. Nechranická hráz s délkou 3 280 metrů je nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě, jezero zaujme především svojí široce rozprostřenou plochou, za kterou se již tyčí hradba Doupova.

Od přehrady pak vede údolím Ohře cyklostezka z projektu „Chmelovelo“, kterou se lze dostat zpět do centrálního bodu regionu, do Žatce.

 

Hladina Nechranic

Hladina Nechranic

VÝCHOZÍ MÍSTA: Žatec, Kadaň (vše ČD).

DOPRAVA: vlaková síť na okraji oblasti – trať Žatec-Kadaň (124 a 140) vede přes severněji položený Chomutov. Jinak trať Žatec-Podbořany (160).

PROFIL: mírně zvlněný, lehký; v Doupovských horách náročný, delší a prudší výjezdy.

TERÉNY: asfaltové silnice, ideální pro crossová a silniční kola.

TIP NA TRASU: Žatec (ČD) – Čeradice – Kněžice – Krásný Dvůr (projížďka parkem) – Veliká Ves – Račetice – Libědice – vodní dílo Nechranice – údolím Ohře do Žatce (ČD). 55 km.

 

Komentáře k článku

Napsat komentář