Jaký je rozdíl mezi koly 26″ a 29″

(CYKLO) Asi to bude vypadat, že jsem notně zpožděný, když zhruba po pěti letech od vstupu „velkých“ kol na český trh budu psát o rozdílech mezi koly velikosti 26“ a 29“. Ale teprve teď jsem zkusil, jaký je mezi nimi rozdíl. A je podstatný.

Mé horské kolo velikosti 26“ má už něco najeto. Asi tak 25 000 kilometrů za devět roků. Ne že bych nutně potřeboval nové, ale člověk už se porozhlíží… A tak jsem si díky Martinu Rauferovi z redakcí Velo/Cykloturistika/53×11 mohl půjčit kolo velikost 29“ (značka FELT, hardtail, cena 26 990, osazení Deore a přehazovačka XT). Projel jsem s ním trasu asi tak 40 kilometrů, kterou jezdím běžně. Praha Podbaba, směr Okoř, pak údolím Vltavy po cyklostezce. Žádný velký terén, hodně asfaltu, ale taky pár jízd po polních cestách a trocha sjezdů. Přesně to, co jezdím nejvíc.

První dojem: kolo je skutečně veliké a to je nezvyk. Neuvěřitelně široká řídítka 73 centimetrů jsou ještě větší nezvyk, ty na 26“ mám široká 59 cm. Zatímco na kolo jako celek jsem si během jízdy postupně zvykl, na řídítka ne. Zkrátil bych si je tak na 68 cm. Ale i tak jsem pochopil, že širší je lepší.

Kolo 29“ skutečně jede. Jede rychleji. Jede jistěji, vede líp stopu. Stačí pustit řídítka na rovném asfaltu a kolo samo udrží směr.

Do kopců mimo asfalt (to zdůrazňuji) jsem měl trochu pocit, že kolo jede nějak těžce. Čím prudší kopec, tím je to obtížnější. Měl jsem i dojem, že při jízdě vzhůru spotřebovávám víc energie, stojí mně to víc sil. Ale co kdybych ten samý kopec vyjel na 26“? Nevím, možná to byl skutečně jen pocit. Ale je taky pravdou, že kolo vážilo 13,2 kilogramů.

Naprostý rozdíl je při jízdě dolů. Opět je to o vedení stopy. Najednou můžete jet rychleji, jistěji. Na polňace do vltavského údolí jsem se řítil jako sněhová koule a přitom jsem neměl pocit riskování. I ta širší říditka jsou v tomto případě dobrá, člověk má vedení směru víc pod kontrolou. Nedokážu si představit, jaký pocit komfortu člověk musí zažívat při jízdě z kopce na 29“ celoodporuženém kole. To musí být ještě pohodlnější, ještě rychlejší a ještě … bezpečnější? Může být sjezd v padesáti, šedesátikilometrové rychlosti ještě bezpečný? Musel bych to na nějakém 29“ fullu vyzkoušet.

Když jsem jel na závěr rychlou jízdou podél Vltavy, po rovné štěrkopískové cestě, jen jsem letěl. A když jsem vjel na asafaltovou cyklostezku a zvolnil, kolo jelo pohodlně a zjevně o něco rychleji, než kdybych jel na 26“. Na jedno šlápnutí ujedete víc, setrvačnost funguje.

Celkově mi připadalo kolo, i když to byl „jen“ hardtail, také výrazně pohodlnější. Běžný hliníkový rám, kola šíře asi 2,1 nebo 2,2, pneumatiky bez hrubého vzorku. Menší nerovnosti zvládá bez potíží, i větší necítíte. Dlažební kotky už ano. Ale samozřejmě: moje 26“ má už něco naježděno a 29“ byla úplně nová. To je vždycky rozdíl, hlavně u vidlice.

Pohodlí, obecně rychlejší jízda na rovině, možnost větší rychlosti a vyšší jistoty z kopce. Asi i o něco poholdnější posez, protože sedíte víc vzpřímeně. To jsou podle mne jednoznačné klady 29“ oproti 26“.

V jednu chvíli jsem si ale říkal: vždyť je to jedno, na čem jedu. Pro mě jsou zážitky z krajiny, přírody, to hlavní, a na čem jsem při jejich hledání jel, to člověk stejně zapomene. Do kopce jsem místy taky nemohl, když foukal vítr, byla mi zima stejně jako vždycky.

Ale jestli mi 29“ na začátku celé jízdy připadala hodně nezvyklá, veliká a neobratná, na konci jsem si už  zvykl. A patrně snadněji, než jsem si původně myslel. Určitě to ale bylo i tím, že kolo představovalo vývojově vyšší úroveň. Pamatuji si, že když jsem si v roce 2007 kupoval svoje nynější kolo, byl to náhle značný rozdíl oproti kolu, které jsem měl v letech 1996-2007 (přitom osazení LX/XT bylo na obou kolech, ale rám byl hodně jiný, stejně tak mnohem lépe fungovala vidlice). A teď je ten rozdíl zase velký. Ne v komponentech, asi ne ani v rámu (hliník jako hliník), ani ne ve vidlici, ale prostě v té velikosti. Sportovní vybavení podle mne zastarává zhruba v horizontu deseti let, po pěti letech ještě nejsou rozdíly jasně patrné. Asi jako u automobilů.

Potvrdil mi to i návrat domů a opětovné usednutí na 26“. Najednou mi to kolo připadalo tak malé, skoro jako dětské! Živé, méně stabilní. Šok při srovnání byl skutečně enormní, nečekal jsem to. Zkoušel jsem vyjet i malou prudkou travnatou stráň u nás na dvorku, v kopci otočit a pak dolů – 26“ šla nahoru hodně živě a dolů velmi obratně, ale 29“ taky.

Kdybych měl jízdu na 29“ nějak obrazně vyjádřit, tak řeknu, že někdy jede jako tank. Nebo bojové vozidlo pěchoty, které je velké, těžké, ale přitom rychlé. Překoná všechno a valí se kupředu. Byť někdy prostě cítíte, že toho máte pod sebou jaksi „víc“.

Má 29“ nějaké slabiny? Asi ano, když jedete v nějakém velmi úzkém a vlnícím se místě. Možná v těžkém terénu – ale v tom moc nejezdím. Zatáčí se s ní na malém prostoru ne tak snadno, chce to o něco větší oblouk. Je taky o těžší, je i větší rozměrově (asi o 10 cm na délku).

Znamená to, že co nejdříve si koupím nové kolo, 29“? Ne tak zhurta… Chtěl bych vyzkoušet i kolo velikosti 27,5. Jsem hodně zvědavý, jaký tohle bude zážitek. Teoreticky by 27,5 mělo být pomalejší, ne tak jisté ve vedení stopy – prostě proto, že má menší kola. Ale to teprve uvidím.

Druhý díl tohoto tématu o kolech 27,5 najdete ZDE.