Norské fjordy na české Vltavě
Tato galerie ukazuje některé vyhlídky na záhyby, které vytváří Vltava na svém středním toku. Jsou to snímky z míst, které najdete od orlické hráze až po štěchovickou. Jde o celkem známé vyhlídky, všude se lze pohodlně dostat, někdy i po turisticky značených cestách.
U každého snímku najdete popisek, který říká, odkud byla fotografie pořízena. Dělal jsem je v různých časových obdobích, schválně jsem fotky pak dával vedle sebe.
Vltava je patrně „nejmeandrovější“ českou řekou, v některých místech vytváří oblouky daleko přes 180 stupňů. Ne že by to byly scenérie jako v Norsku, z tamních fjordů, ale při pohledu z výšky k nim mají docela blízko.
Na vltavských zatáčkách vcelku nic nezměnila ani stavba přehrad od konce 30. let do počátku 60. let 20. století, řeka se stále kroutí a někde možná vznikly ještě atraktivnější partie, než tomu bylo dříve. Rovná hladina přehradních jezer dynamickou krajinu útesů, padajících prudce dolů, neobvykle zklidňuje. Je to výrazný kontrast.
Schválně jsem vyfotil i jeden starý snímek, který najdete na vyhlídce u Drbákových skal. Krajina za pár desítek let skutečně změnila. Nevím jestli k lepšímu či horšímu…
Jakkoli jsou všechny vyhlídky snadno dostupné, když jsem hledal pohled na „podkovu“ u Solenice pod Orlíkem, skoro jsem ji nenašel. Jedna vyhlídka tam je, ale už zarůstá stromy. Bloudil jsem, slunce už pomalu zapadalo a já se bál, že nestihnu nic vyfotit. Najednou se odněkud vynořili dva turisté a těch jsem se zeptal. Byli místní, poradili mi, že z cesty je nutno jít prudce vpravo dolů, asi sto metrů níž. A tam jsem skutečně objevil tu „pravou“ vyhlídku, odkud je podkova vidět.
Zatímco na podkovácké vyhlídce bývá málo lidí, na vyhlídce Ždáň nad slapským jezerem bývá nátřesk. Je totiž hned u silnice. Postavili tu malou dřevěnou budku s terasou, prodávají kafe-limo a staví tu pantátové v autech i borci a borečci na motorkách. Většinou už tu moc dlouho nevydržím. To na nedalekém Máji nad štěchovickým jezerem je příjemněji. Tam ale musíte po svých nebo na kole.
Komentáře k článku
Dušan Masár (06.04.2015, 14:28)
Náhodou, jak je tomu často v životě, jsem narazil na pojem Smilovice, rovněž náhodou na web Andreje Halady. To kouzelné místo mám v plánu navštívit, díky za foto.