Tajemný dymokurský cukrovar
Trochu tajemný, pustý a rozpadající se – to je cukrovar v Dymokurech. Jedna z mnoha industriálních staveb, které u nás vyrostly v druhé půlce 19. století a jsou dokladem tehdejšího hospodářského vzestupu českých zemí.
Pohled od silnice do Poděbrad
Cukrovar je však i podnik, který se zasloužil o české umění. V divadelní hře Záskok je totiž citován Cimrmanův dopis, ve kterém píše: „Na radu ředitele cukrovaru v Dymokurech pana Hlušiny jsem svou hru Čechové na Řípu mírně přepracoval: na cedulích to teď píšeme s malým ř.“ Závěrečný sborový zpěv „Čechové na řípu!, Čechové na řípu!“ pak prý strhuje diváky tak mocně, že řepu sklízejí všichni a „cukrovar jede naplno jako nikdy.“
Odhaduji, že spoluautor hry, Zdeněk Svěrák, si dymokurský cukrovar pamatuje z dětství. Kousek odtud totiž prožil válečné roky.
Dymokury leží v kdysi mocném řepařském regionu, severně u Poděbrad. Cukrovarů tu fungovalo patnáct: v Městci Králové, Nymburku, Českém Brodě, Rožďalovicích, Kolíně… Ten dymokurský vznikl v roce 1871 jako rolnický akciový podnik, brzy ho ale převzali Černínové, majitelé zdejšího panství. Zlatou éru zažil před první světovou válkou, tehdy se tu jezdilo i na čtyř desítkách kilometrů řepařských úzkorozchodných tratí. Po únoru 1948 byl znárodněn, konec řepných kampaní přišel s rokem 1989. Český trh s cukrem ovládly zahraniční koncerny a zdejší cukrovary padaly jeden za druhým. V Dymokurech dovařili v roce 1991.
Uvnitř hlavní budovy
Stát pak prodal cukrovar společnosti Praga Mineral, ta ho vlastní dodnes (spadá pod Agrofert). Měla tu být stáčírna minerálních vod, ale protože nedaleko vyrostla Poděbradka, sešlo z toho. Technologické vybavení cukrovaru skončilo ve šrotu. Před několika lety tu chtěla jedna firma zřídit likvidaci vraků, zájem měli i zahraniční filmaři – budova se jim hodila pro scény k válečnému filmu, nakonec ji chtěli vyhodit do povětří. Nestalo se tak. V roce 2007 dostala od obce předběžný souhlas společnost, která zamýšlela provozovat tu sluneční elektrárnu. Plán nevyšel, a tak areál chátral dál.
V tomhle byly kotle na vaření cukru
Jeho osud je zatím nejasný. Možná bude stržen, využijí se jen pozemky, možná přežije. Na rozdíl od dnešních industriálních plechových hal, jejichž zboření nebude za sto let asi nikoho trápit, by jeho zboření ale bylo škoda. Podobné stavby 19. století mají svůj půvab, obec by také přišla o něco, co připomíná více než 120 let její historie. Cukrovar by navíc šlo zachránit: obvodové zdi jsou neporušené a komín, který tvoří krajinnou dominantu, je v dobrém stavu.
Jedinou připomínkou cukrových let by pak zůstal parní stroj, který Dymokury společně s místním podnikatelem před lety získaly. Je to třicetitunový litinový kolos, který přeměňoval páru na elektrický proud a napájel celý cukrovar. Tak uvidíme, jestli ten tajemný dům vydrží.
Komentáře k článku
Petr (10.01.2021, 00:59)
Byl jsem tam na jare 2019 a bud je byl proklety a nebo jsou tamni obyvatele uzavreni a nemaji velky zajem o cokoliv ... Nakonec jsem poridil par minut z dronu a nasledne me sledovalo BMW X5 samozrejme v cerne barve :) a kdyz jsem zastavil a chtel konfrontaci tak s troubenim nas predjel a zmizel ?? Trosku zvlastni pristup ale jsme v CZ a u nas je dovoleno VSE!!
Honza (21.09.2018, 08:16)
Jinak zajimavym industrialnim mistem pro navstevu je i cukrovar v Kopidlne, tedy jeho energeticka část za mestem(cukrovar sam o sobe je uz zbourany, zustaly jen sila a adm. budova)
Honza (21.09.2018, 08:07)
Dany: nevim proc zrovna tady do toho montujes Babise, mrkni na katastr kdo je vlastnik V clanku zminena Praga mineral (kterou vlastní p. Havelka) tu před 10 lety zacala skladovat uhli, v te době byl uz objekt davno v dezolatnim stavu, ale diky mistnim aktivistum a dalším vlivum s tim nakonec skončil...
Dany-Cox (11.07.2018, 12:16)
Byla jsem tam dvakrát, asi před dvěma měsíci. Taky v rámci Urbexu. První den jsem tam strávila půl dne a ok. Další den jsem přišla s foťákem a asi po hodině, jsem si všimla, že tam sedí na lavičce stará paní a zírá na mě. Šla jsem za ní a snažila se navázat hovor. Měla narážky na zloděje i když už není co tam ukrást,tak jsem ji nechala v klidu a odešla. Nevím, jestli měla k objektu vazbu a nebo byla jen zvědavá bláznivá bába. Je to zajímavý objekt, stojí za návštěvu. ZAJÍMAVÝ POSTREH,Z MÝCH VÝPRAV JE, JAK ČASTO SE SETKÁVÁM U OBJEKTŮ, KTERÉ BYLA ÚPLNĚ NESMYSLNĚ ZNEHODNOCENY A VYŘAZENY Z PROVOZU SE JMÉNEM VLASTNÍKA, KTERÝ PROVOZY V DOBĚ KRACHU PREVZAL A NÁSLEDNĚ NECHAL LADEM MAJITEL AGROFERTU ANDREJ BABÍŠ!! NEJHRŮZNĚJŠÍM DŮKAZEM A EKOLOGICKOU KATASTROFOU PRO PLZEŇSKÝ KRAJ ,CO JSEM NA VLASTNÍ OČI VIDĚLA BYLY KAZNĚJOVSKÉ CHEMICKÉ ZAVODY.
Sid (20.01.2017, 11:28)
Může se do toho cukrovaru volně jít, nebo je tam zákaz vstupu? Děkuji za odpověď.
Raďula63 (15.10.2016, 05:04)
Cukrovar Dymokury se stal i motivem na ztvárnění v modelu na kolejišti KŽM Praha 3. Jen do něj vede normálně rozchodná trať.https://www.facebook.com/KZMPraha3/photos/ms.c.eJw1zsENwEAIA8GOIs5gOPpvLBHEz9FaCEbQCb~;tyIuHY69x3t8420P9kN0eRwa~_tVlpn7OvVo~;tlHPtcs89l6PG0D64~;9gLQagjog~-~-.bps.a.544535155599357.1073741828.508957822490424/544535218932684/?type=3&theater
Robot (04.06.2016, 12:17)
To si pis! ze to za to stoji :D
DiverZant (23.10.2015, 21:20)
Souhlasím s tebou Sade, je to krásná stavba, která stále stojí za to naštívit.
Sad (06.07.2015, 16:08)
Cukrovar jsem v rámci urbexu navštívil a je to velice zajímavý objekt. Z náletů uvnitř se pomalu stává les. Úchvatné.