Pravda jako Blesk

Dvacet let existence oslavil Blesk speciálním vydáním, ve kterém šéfredaktor Pavel Šafr píše: „Naší poviností je nemilosrdně popisovat každopu lumpárnu a každé pokrytectví. Máme k tomu celkem jednoduché heslo, s nímž to celé děláme: Blesk píše pravdu! Jinými slovy: maximálně usilujeme o to, aby tyto noviny byly pravdivé a korektní. A když uděláme chybu, tak to netajíme, ale napravujeme. Blesk jsou totiž slušné noviny.“

Téměř mi to vehnalo slzu do oka, to upřímné zapálení pro věc. Jen je otázkou, co si člověk představuje pod pojmy pravda, korektnost a slušnost. Hlavní problém bulváru nicméně nespočívá v tom, že by psal lži, ale že denodenně podává výrazně pokřivený obraz reality. Akcentuje podružnosti nad důležitými věcmi, využívá víc emoce a ne rozum, cílí na nižší čtenářské pudy a barvitá stylistika dominuje nad věcností.

Šafr se ve svém zhruba ročním působení ve funkci snaží posunout Blesk více do roviny politické, doba mu v tom také nahrává. Lidé jsou otráveni veřejným životem, rádi proto budou číst, jak jsou Rath, Bém, Janoušek a spol. špatní. Nebo snad ne? Nebo chtějí spíš od všeho utéct k těm neměnným konstantám, jakými jsou strasti Ivety Bartošové a radosti Karla Gotta? Musím v téhle souvislosti připomenout Miroslava Láblera, šéfredaktora Blesku v letech 1998-2003. Byl to právě on, kdo přesně pochopil, že český čtenář chce jen lehký společenský bulvár, nikoli útočný společensko-politický, jaký je běžný třeba v Británii. Lábler tímto způsobem vytáhl v půlce 90. let nahoru deník Express, a když pak předstihl v prodejnosti právě Blesk, společnost Ringier Expres odkoupila, zrušila a Láblera udělala šéfem Blesku.

Lábler byl novinář každým coulem, který také na svou oddanost novinařině zemřel v pouhých 57 letech. Nezřízeně kouřil, rád pil víno, ale v redakci seděl od rána do večera a vymýšlel titulky pro hlavní stránku. Osobně měl nad bulvární úrovní chytrý a ironický nadhled, přitom však dobře věděl, co obyčejní čtenáři chtějí a na jaký typ komunikace slyší. Lábler si na žádná poselství a velká slova nepotrpěl, ovšem jak dělat bulvární noviny, to věděl jako málokdo v české mediální branži.

Psáno pro rubriku Medialýza týdeníku Literární noviny