Newsroom není zlý, ale…

(MÉDIA) Hospodářské noviny i Respekt už se vyrábějí v novém newsroomu vydavatelství Economia v Karlíně, který svými rozměry a vysokým stropem nemá v Česku obdoby. Někdo ho nazývá nádražím, mně spíš připomíná jízdárnu.

Velké a otevřené pracovní místnosti vždy vyhovují zaměstnavateli, protože ušetří za plochu, levnější je vybavení a snadnější vedení kabelů. Vedoucí pracovníci mají přehled o podřízených, oni sami mají však vlastní kanceláře. Open space skoro nikdy nevyhovuje těm, co v něm pracují, protože si připadají jako ve škole či v pracovním táboře, pod stálým dohledem šéfů i kolegů. Vadí jim také šum a ruch prostředí.

Práce v open space může být pro zaměstnance běžných firem otravná, novinářské newsroomy nebývají tak strašné. Rozumní vydavatelé nenutí reportéry sedět na místě, nekontrolují docházku. Osobně jsem si newsroom vyzkoušel (nevelkých rozměrů, pro cca 30 lidí) a nevadil mi. Ale taky jsem si v něm vždy našel místo spíš někde v koutě než uprostřed.

Společný prostor umocňuje kolektivismus, v tom dobrém i horším. Newsroom není špatný ve chvíli, kdy se chcete potkávat s kolegy, máte rádi společnost, potřebuje výměnu názorů. Newsroom je centrálou i pódiem, burzou. Pakliže budeme vnímat novinářskou profesi jako rutinní řemeslo a jednotlivé texty jako součást kolektivního díla, pak je newsroom vhodným prostorem. Pakliže berete novinařinu jako tvůrčí činnost, články jako výraz individuality, pak této práci sluší soukromí. Napsat solidní a rozsáhlejší text publicistického charakteru bývá v newsroomech problém, proces přenosu myšlenek do slov a vět je neustále narušován, trhán, odváděn od cesty k cíli.

Za posledních dvacet let přešli už skoro všichni čeští novináři do otevřených, velkých místností. Nemyslím, že tento fakt má zásadní (či vůbec nějaký) vliv na úroveň české novinařiny. Ale vybavuji-li si své kolegy-novináře, které považuji za autory, nikoli výrobce textů, pak většina z nich chodila do práce jen na porady a běžný provoz, ale jinak všichni psali doma.

Psáno pro rubriku Medialýza týdeníku Literární noviny