Muži dvou epoch mizí

(MĚDIA) Adrian Sarbu po dvaceti letech odchází z paluby CME, opouští tím pádem i kajutu jménem Nova. Sarbu byl pro českého pozorovatele zajímavou, byť málo odhalenou postavou. V lecčems se přitom podobal někdejšímu šéfovi Novy Vladimíru Železnému.

O Železného éře na Nově se říkalo, že je to knížecí dvůr. Kníže coby absolutistický monarcha a zároveň vzdělaný osvícenec vládl všemu, vládnout však také uměl. Knížeti se poddaní kořili, velebili jeho ducha a eleganci, potajmu mezi sebou kuli pikle, nikdo si však netroufl mocipána svrhnout. Železného éra na Nově měla svůj půvab.

Sarbu působil rovněž jako monarcha. Tajemný vládce z Transylvánie, s vizáží ošlehaného a neoholeného horala; jen těžko přehlédnutelný mezi všemi vyhlazenými TOP manažery a CEO západního střihu. Železný byl výjimečný pro svoji racionalitu a vzdělání, Sarbu působil teatrálněji a vzletněji. Ostatně vystudoval divadelní a filmovou režii, natočil více než sto krátkých filmů a teď se k filmu zase vrací coby producent.

Sarbu vydržel v CME dvě desítky let a jeho aktivity v Rumunsku, posléze středovýchodní Evropě přinášely CME zisky. V posledních letech ale pod jeho vedením mířila CME už jen dolů. Po zveřejnění zpráv o jeho odchodu šly akcie CME naopak prudce nahoru, během pár dnů zvýšily svoji hodnotu zhruba o 128 miliónů dolarů. Skoro to vypadá, že pro nového spoluvlastníka CME, společnost Time Warner, byl Sarbu něco jako žába na prameni.

Východní trhy jsou pro mnoho západních společností velkým lákadlem, ale také bývají velkou neznámou. V Praze i Bukurešti ještě dodnes panují jiné poměry než v Londýně či New Yorku. Doba po pádu komunistického bolku vyplodila tisíce úspěšných odvážlivců i dobrodruhů, lidí výjimečných a schopných. I schopných všeho. Vladimír Železný i Adrian Sarbu byli bezsporu produkty té zvláštní kombinace dvou epoch. Na Západě byste takové nestadardní manažerské osobnosti v dnešních velkých společnostech nenašli. Oba byli originální.

Psáno pro rubriku Medialýza týdeníku Literární noviny