Jak se žilo bez Ivety B. a Ornelly Š.

Před nedávnem byla spuštěna zkušební verze nových bulvárních stránek blesk.cz. A jako blesk mi v té souvislosti projela hlavou zvláštní myšlenka: coby čtyřicátník patřím asi k poslední generaci, která zažila a byla i schopna profesně vnímat mediální svět před rokem 1989. Tedy média bez bulváru a společenských rubrik.

Média toho před rokem 1989 hodně nemohla a spousta věcí jim chyběla, což čtenáři věděli. Kdybyste ale za normalizace udělali mezi lidmi anketu, zřejmě málokdo by se vysloveně dožadoval informací ze soukromého života populárních a známých osobností. Většina by řekla, že chce, aby noviny a televize říkaly „pravdu“. S příchodem pravdy a svobody se ale publiku dostalo i dárku navíc v podobě bulváru.

Drby, postelové historiky, mordy atd. byly vždycky součástí života. Vydavatelé na nich postavili byznys a daří se jim přesvědčovat publikum, že tyto informace potřebuje. Nepotřebuje. Právě to si uvědomuji, když vzpomínám na dobu před rokem 1989. Komunistický režim bulvár „zrušil“, stejně jako zrušil i jiné věci – politickou svobodu, volný trh, možnost cestování atd. Bulvár tehdy lidem příliš nechyběl, to další ano. Proto zvonili klíči. Ne proto, aby si mohli přečíst, jak moc opilá byla Iveta Bartošová a co se děje v obskurní trojici Partyšová-Kokta-Štiková.

Je jasné, že svoboda slova i podnikání s sebou informační balast přináší automaticky, nedělitelně. Zkuste si ale představit situaci, že náhle přestane vycházet Blesk či Rytmus života, nebudou VIP zprávy. Co se stane? Kdo bude protestovat? Který čtenář vyjde do ulic s transparentem: VRAŤTE MI ČLÁNKY O IVETĚ!

Jistá – a rozhodně nemalá – část společnosti je vždy určitým způsobem manipulovatelná, naivní, s úzkým rozhledem. Tito lidé bulvár konzumují především. Právě s touto skupinou po celé 20. století manipulovaly totalitní režimy. Dnes s nimi – byť mnohem sofistikovaněji – manipuluje bulvár. Ti lidé se nechávají vést. Rádi konzumují každý den informační cukrovou vatu. I bez ní se ale člověk v životě obejde.

Psáno pro rubriku Medialýza týdeníku Literární noviny