Kde se dnes v Česku staví golfová hřiště?

(GOLF) Zatímco před deseti lety rostla golfová hřiště v Česku jako houby po dešti, v posledních letech je spíše sucho. Kde by se mělo letos začít budovat, kde se už koplo do země, anebo kde je dokonce hřiště před otevřením?

 

V České republice je dnes 102 znormovaných areálů, ale které velké osmnáctijamkové hřiště bylo uvedeno do provozu jako poslední? Jde o pyšelskou Loretu a bylo to už před třemi roky, 2013. Před Loretou otevřel své brány ještě Černý Most (2011), takže za posledních pět let vznikla jen dvě nová velká hřiště. V posledních letech jsou také přírůstky spíše „drobečkové“: otevírají se devítky rodinného typu (východočeský Grosshof), jsou normovány devítky akademického charakteru (Nebeská Rybná), šestijamková hřiště či hřiště na drivingu (Úholičky).

Nebuduje se ani v ostatních evropských zemích, golfoví architekti se tak živí hlavně přestavbou starších areálů, případně rozšiřováním devítijamkových (viz rámeček Staví se dnes v Evropě?). V Česku je takových příležitostí víc, protože na Západě je devítek jen asi čtvrtina, u nás ještě plná polovina. Z té padesátky má minimálně třicítka prostor pro růst: Bitozeves, Grabštejn, Grosshof, Hořehledy, Hostivař, Janov, Ještěd, Jezera, Líšnice, Most, Na Vrších, Stará Boleslav, Terezín atd. U mnoha jmenovaných je rozšíření už na papíře a někde se dokonce začíná realizovat.

S budováním velkých osmnáctek je to však těžší. Obtížněji se shánějí pozemky, většina potenciálních investorů také ví, že golfový boom už má svůj zenit za sebou. Musí počítat se současným počtem hráčů a konkurencí jiných areálů. To je nejistý výhled. Ale právě Loreta a Černý Most jsou areály, které si hodně stávajících hráčů stáhly k sobě a dnes žijí úspěšně. Takže jde hlavně o to mít promyšlený projekt, což znamená vybrat dobré místo a zvolit adekvátní koncept hřiště.

Postavit velké hřiště trvá pět až sedm let, někdy i déle. Malý počet nyní otevíraných areálů je odrazem plánů ještě z minulého desetiletí, kdy o sobě ekonomická krize dávala vědět. Ale ani teď, po jejím odeznění, to nevypadá na nový vzestup. Projektů není málo, ale jsou jen na papíře, často už dlouho. Typickým evergreenem je třeba areál u Statenic blízko severozápadního okraje Prahy: golfistům z Prahy 6 by se hřiště hodilo, ale stále ticho po pěšině.

 

V plné práci

Dlouho se hovořilo také o projektu golfového hřiště na severovýchodním okraji Prahy ve Vinoři. Golf Vinoř byl spojován se jménem Luďka Sekyry ve dvou lokalitách: osmnáctijamkové hřiště u vinořského zámku v přírodní rezervaci Vinořský park, a dvacet sedm jamek na pozemku na rozhraní Vinoře a Kbel. Již koncem minulého desetiletí byl zpracován druhý zmíněný projekt, ale Sekyra od realizace v roce 2010 odstoupil.

Od roku 2014 má vinořský golf nového investora – Golf Vinoř, a.s., který si vybral realizačně příhodnější stohektarový polní prostor u silnice do Staré Boleslavi, mezi Vinoří a Kbely. Otevřená a mírně svažitá plocha bez stromů, můžete tu hřiště kreslit dle libosti a jsou odtud zajímavé daleké výhledy. Původně vcelku fádní lokalitu golfový park výrazně osvěží a zhodnotí. Projekt má i nový název: Twin Chapels Golf Resort Praha. Jméno bylo zvoleno podle dvou barokních kapliček svatováclavské cesty ze 17. století, které jsou na hřišti a budou zrenovovány. Také projekt prošel vývojem: základem bude osmnáctijamkové mistrovské hřiště s parem 72, pěti druhy odpališť a délkou 6 460 metrů z černých, vedle něj najdeme menší hřiště s parem 34 a délkou 2 650 metrů (tři odpaliště na jamku). Driving 300 m se 66 odpališti, z toho 30 krytými a vyhřívanými a další rozsáhlé tréninkové plochy. Architektem je zkušený Brit Jonathan Gaunt, v Česku dělal např. Kaskádu.

Stavba byla zahájena v červnu 2015, teď jsou už kompletně vymodelovány asi dvě třetiny hřiště. Předpokládané dokončení hracích ploch v říjnu 2016, u staveb přelom 2016/17. Pro veřejnost otevřeno zhruba jaro-léto 2017. Styl hřiště by měl být britský s evropskou příchutí: velké lehce tvarované greeny, široké ferveje, pro hřiště typické tzv. waste areas a samozřejmě rough. Bude tu i šest vodních ploch, z toho jedno jezero jako retence pro závlahy. Původně se předpokládal odběr podzemní vody pro zavlažování hřiště, Golf Vinoř ale bude využívat pouze přečištěnou odpadní vodu z nedaleké čistírny odpadních vod Kbely. Už teď je zjevné, že areál by měl být velkorysý a kvalitní. Z hlediska dostupnosti je na perfektním místě, v podstatě v Praze, a z obchvatu i z centra města je to sem kousek.

Druhým velkým projektem, kde už stavba dokonce spěje ke svému závěru, je Panorama Golf Resort u sázavského Kácova, asi 60 kilometrů od Prahy jihovýchodním směrem. Jede se stále po D1, a když se pak blížíte po odbočce ke Kácovu, máte areál ležící za Sázavou na dohled a v celé jeho rozložitosti. Bude tu totiž plných 27 jamek.

Hřiště leží na vzhůru stoupajících plochách okolo vesničky Zliv, která je od Kácova asi dva kilometry. Sázava obtáčí celý areál o 180 stupňů a zdejší krajina je malebné Posázaví, klidné a přírodně vyvážené. Kácovské hřiště bude těžit především z přírodních hodnot místa, ovšem nabídne i vysokou herní úroveň. Jamky všech tří devítek by měly mít po pěti odpalištích, navíc tu budou ještě šestá, plnohodnotně založená dětská odpaliště zhruba v půlce jamky. Každá devítka bude mít svoji první jamku u klubovny, stejně tak se zde bude pokaždé končit. Architektem hřiště je společnost Golfer, jmenovitě Libor Jirásek.

Klubový dům je skutečně velkorysý, je v nižší části hřiště. Profil jamek je někde rovinatý, jinde hodně dramatický. Fyzicky to nebude asi žádná snadná procházka, ale z nejvyšších míst jsou skutečně nádherné výhledy na celé širší údolí. Vidět je i kácovský zámek. Jednu z devítek, která jde podél Sázavy, budou provázet místní skály. To nejdůležitější: hřiště by mělo být v tomto roce již hotové. Ale zda se veřejnosti otevře již v létě, kolik jamek bude otevřených a zda nebude areál ponechán ještě do podzimu v klidu, se teprve rozhodne. Na každý pád během roku 2017 už by měl Kácov jet v běžném provozu.

 

Na východě

Staví se ale i ve východočeském kraji, a to osmnáctka Dolní Dobrouč, deset kilometrů od Ústí nad Orlicí a pouhé čtyři kilometry od již provozované devítky u obce Hnátnice. Dobroučské hřiště bude mít par 72, délku z bílých 6 150 metrů a ze žlutých 5 700 metrů. Hřiště je v nadmořské výšce 400 metrů, zabere plochu asi 60 hektarů. Otevřít by se mělo v roce 2018. Místo je velmi přírodní a poklidné, profil vlnící se, volné louky i les okolo. Jedním z charakteristických prvků by měly být bunkery s tradičně vedenou anglickou linkou, kdy je zadní hrana bunkeru zvýrazněna trsovitou trávou. Ikonickou jamkou by mohla být devítka, která se bude hrát do údolí na mýtinu obklopenou lesem, s převýšením přes třicet metrů.

Za vznikem celého hřiště stojí místní patriot Petr Kolář. Zabývá se výrobou výřivek, podniká v oblasti hydroterapie, v Dobrouči dělal starostu a také zde vystavěl tenisový areál. „Projekt je pro mě srdcovou záležitostí,“ říká, „dlouho jsem o jeho realizaci přemýšlel, chodil v terénu, zvažoval pro a proti, než jsem se pro investici rozhodl. A protože víc golfových hřišť v životě nejspíš stavět nebudu, byl pro mne výběr golfového architekta zcela zásadním. Do výběrového řízení jsem pozval nejen většinu českých, ale i několik zahraničních golfových architektů. Finální výběr byl pro nás jednoznačný. Jakub Červenka mne oslovil nejen celkovou koncepcí, ale také důrazem na detail. Jeho zahraniční zkušenosti jsou znát a vnesl do projektu moderní principy i anglickou golfovou tradici. Jeho přístup byl vždy velmi profesionální a na odborné výši – nejen v době projekční přípravy, při jednání s orgány v rámci povolovacího řízení, ale také při probíhající výstavbě hřiště.“

Na častou otázku ohledně soužití Dobrouče a hnátnické devítky Petr Kolář odpovídá: „Myslím, že velká a plnohodnotná hřiště mohou žít s malými v symbióze a vzájemně úzce spolupracovat. Čím více malých hřišť obklopuje velké resorty, tím lépe pro obě strany. Rozvoji golfu v Česku to jen pomůže.“ A proč vlastně do projektu šel? „Důvody proč jsme se spolu s mojí paní Haničkou a celou naší rodinou rozhodli, jsou zcela prozaické: je tu krásně. Takže spojíte-li krajinu s golfovou hrou, vznikne něco, co přinese nezapomenutelný zážitek.“

Zmínit můžeme ještě dvě velká hřiště, kde deklarují letošní zahájení prací. V obou případech jde o kombinaci bydlení a golfu. Oaks Prague je obří investiční projekt (11 miliard korun), stavba dvou stovek domů pro vyšší příjmovou klientelu u vesnice Nebřenice poblíž Velkých Popovic, 15 km od Prahy. V místním zámečku bude sídlit golfový klub disponující osmnáctijamkovým hřištěm, jeho design navrhl Brit Kyle Phillips. Rok 2016 by měl patřit přípravným pracem v terénu, v roce 2017 se bude tvarovat a v roce 2018 by se tu mělo hrát. Hřiště bude otevřené příchozím, nikoli určené jen obyvatelům milionářské vísky.

Druhým areálem je již dlouhé roky ohlašovaný Černý Důl v Krkonoších. V nadmořské výšce okolo 550 metrů by měly vyrůst bytové i rodinné domy, hřiště je součástí třetí etapy výstavby. Kopnout by se mělo už letos v létě. Hřiště s parem 72 a délkou 6 500 metrů (bílá), resp. 6 100 (žlutá) navrhoval opět Jakub Červenka, plocha je zvlněná a s nádhernými výhledy jak na Černou horou poblíž, tak do Podkrkonoší. Charakterem půjde o střední třídu, terén nebude příliš modelován (ochrana přírody). Otevření prvních jamek možná na podzim 2017, hřiště jako celek patrně v roce 2018.

 

Z devíti na osmnáct i dvacet sedm

Jak je to s rozšiřováním stávajících hřišť? Překvapivá informace přichází z plzeňské Dýšiny, kde se začalo s kácením v prostoru nalevo od šesté jamky (jde prudce nahoru), v místech po bývalé navážce. Mělo by zde vyrůst dalších devět jamek. „Jsme hodně vytíženi, střetávají se u nás zájmy klubových členů, jezdí k nám zahraniční hráči, máme hodně turnajů, tak chceme nabídnout více,“ říká šéfka místního resortu Martina Tvarůžková. Dýšinští by chtěli přilákat i nové zájemce o golf, jamky tedy budou spíše střední třídy, nikoli mistrovské jako nynější osmnáctka. Tvarování jamek je plánováno na roky 2016/17, otevření teoreticky 2018/19.

S těžkou technikou se už pracovalo i v pražské Hostivaři, upravuje se prostor severně od klubovny. Teď je to odpudivý kus krajiny, typický městský ruinoland. Když budou zbytky budov a rumiště zlikvidovány, jen dobře. Část jamek vznikne modifikací tří jamek současné akademie, další jamky se budou nacházet blíže k trati. Obě devítky tak obklopí komplex stávajících i budovaných rodinných domů. Když také už dnes vylezete na „horu“ nad odpalištěm současného pětiparu č. 5, uvidíte prostor budoucích jamek. Je odtud skvělý výhled na kus Prahy, a pokud zde bude green nebo odpaliště, půjde o jedno z nejhezčích míst areálu. Dokončení ještě není stanoveno, teoreticky v roce 2018, možná až 2019.

Plných osmnácti jamek se už brzy dočkají hráči ze severních Čech. První devítku u České Lípy otevřeli na jaře 2015, druhá by měla být hotova letos. Už loni se tu čile stavělo. Jamky jsou budovány na širokém a rozlehlém prostoru vzdáleném od klubovny, který nabízí skvělé výhledy na okolní kopce a homole Lužických hor. Teprve s otevřením nových jamek tak hráč dostane komplexní areál střední třídy, kde se bude hrát jak na přesnost (nyní), tak na délku.

Z menších hřišť můžeme jmenovat na letošek plánované otevření devítky akademického charakteru v Heiparku Tošovice, jihozápadně od Ostravy. Ve Šluknovském výběžku poblíž Rumburka se také rodí šest jamek hřiště Mikulášovice.

Pokud bychom měli udělat chronologickou rekapitulaci velkých areálů, tak teoretická otevření jdou takto: Kácov 2016, Vinoř 2017, Dolní Dobrouč 2018. A ve hře je ještě Černý Důl a Oaks Prague. Kdyby to až do roku 2020 byla alespoň jedna nová velká osmnáctka ročně, tak to nakonec není tak špatná bilance.

 

A jak je to v Evropě? Staví se dnes vůbec?

Nic nedokládá vzestup golfu za posledních třicet let lépe, než počet hřišť v Evropě. A nic také nepotvrzuje výmluvněji jeho současný přešlapující stav. Ještě v roce 1985 bylo v Evropě 3 029 hřišť, zatímco v roce 2015 jich napočítáme už 6 836. Je to dvojnásobný nárůst a zasloužila se o něj hlavně kontinentální Evropa. Zatímco ve Velké Británii a Irsku se počet hřišť za tuto dobu zvýšil jen 1,4 krát, o cca 900 areálů, na kontinentu bylo v roce 1985 pouhých 800 hřišť, ale dnes jich je skoro 3 900. To je skoro pětinásobný nárůst.

V letech 1990-2010 se v Evropě ročně otevíralo v průměru 150 nových hřišť, v letech 1990-1995 to bylo dokonce až 260 hřišť ročně. Jenže už od roku 2000 se prakticky vůbec nestaví na Britských ostrovech. A pokud zde nová hřiště vzniknou, jiná jsou zase uzavřena. V Anglii už klesl celkový počet hřišť od roku 2007 o zhruba sedmdesát, ve Skotsku asi o dvacet. I v kontinentální části Evropy stavební aktivita velmi polevila. V Německu sice za posledních pět let vzniklo na třicet nových areálů, ale tolik hřišť tu okolo roku 1995 otevírali ročně! Ve většině ostatních vyspělých zemí hřiště už skoro nevznikají, moc nepřibývají ani ve státech východní Evropy, kde je ještě velký potenciál růstu.

Šance pro golfový rozvoj tak je hlavně v zemích jihovýchodní Asie, v Indii (mají tu pouze 210 hřišť), v Jižní Americe (na celý kontinent jen 1 000 hřišť) a samozřejmě v Číně, kde je okolo 600 areálů, což je na zemi s 1,3 miliardou obyvatel, tedy asi dvakrát více než má celá Evropa, zatím málo.

 

Článek vyšel v časopise Golf Digest 

Komentáře k článku

Petr (28.05.2016, 16:56)

Ještě jste zapomněl na Českou Lípu. Aktuálně se zde hraje na 12 jamkách. Postavených i znormovaných je ale všech 18 a jen se čeká na to, až dozraje tráva a bude se otvírat. Předpokládaný termín otevření všech 18 jamek je ani ne za měsíc. Tedy polovina června 2016. Mimochodem všichni kdo si do Lípy přijedou zahrát tak jsou kvalitou hřiště a především greenů uchvácení.

Petr Hubik (12.05.2016, 06:59)

Dobrý den, víte něco o plánu na 18 hřiště u Kroměříže? Děkuji

Napsat komentář