Tráva žije i v zimě, říká greenkeeper

(GOLF) Co je pro travní porosty na golfových hřištích v zimě dobré a co ne? Jak vidí greenkeeper hru během zimních měsíců? V následujícím rozhovoru odpovídá zkušený „trávníkář“ Kamil Pečenka.

Kamil Pečenka patří k nejznámějším greenkeeperům v Česku. Prošel pracovní zkušeností v USA, působil dlouhé roky na Nové Americe, dnes stojí v čele české části nadnárodní společnosti Engelmann Golfplatzpflege, která se u nás greenkeepersky stará o celé portfolio hřišť včetně Casa Sereny, Dýšiny či Zbraslavi.  

Roste tráva vůbec od podzimu do jara? Nebo odpočívá?

Tráva v zimě pod sněhem určitě žije – přece jenom je to trvalá kultura. Má však čas spotřebovávat svoje zásoby, a proto často i bez sněhové pokrývky moc růstu nepozorujeme. Pokud má tráva v zimě hnědou barvu, je to příznak tzv. dormance, tedy klidového stavu, v němž zastavuje svůj vývoj i růst. To se ostatně děje i v létě, kdy kvůli nedostatku vláhy taky hnědne – ale neodumírá. V obou případech přechází na úsporný režim.

Lidová pranostika přitom říká, že na svatého Jiří – 24. dubna – vylézají hadi a štíři, anebo že trávu už nezašlápnou ani čtyři. Vyjádřeno exaktněji: tráva roste významněji až nad teplotou půdy deset stupňů Celsia. To obvykle nastává v našich klimatických podmínkách zhruba v půlce dubna; na konci měsíce už má tráva po zimním odpočinku.

Jenže co když je během zimy tak teplo, že tráva začne růst? Co s tím greenkeeper dělá?

Pokud roste v zimě tak, že je to na první pohled vidět, pak ji můžeme i sekat. Ono se to také vzhledem k mírnějším zimám posledních let v teplejších oblastech republiky děje. Na tuhle eventualitu je třeba myslet i tím, že se hnojí před zimou hnojivy, která jsou vhodná pro svoji dlouhodobou dostupnost během zimy. Co kdyby náhodou vylezlo slunko…

Co jsou hlavní greenkeeperské zimní činnosti?

Samotná příprava na zimu . Pak během zimy může odpočívat taky… Ale pokud je sněhu moc, nebo už začíná odtávat, pomáháme s jeho odstraňováním, abychom zvýšili dopad slunečních paprsků na trávník a urychlili prohřátí půdy. V případě suché zimy je možné trávník i zavlažovat, aby ho mráz nevysušil. Prudký mráz bez sněhu vysušuje podobně jako v létě horko a vítr.

Když je zhruba od dvou až pěti stupňů, některá hřiště umožňují hru i přes zimu. Je to principiálně možné, anebo spíš problematické?

Jde to, ale v zásadě platí, že při zimním provozu je potřeba být hodně opatrný. Regenerace je velmi pomalá. Není možné například hrát, pokud je na trávě jinovatka, která při chůzi způsobuje ulamování listů. Neměli bychom také používat vozíky, je potřeba označit vlhká místa, dbát na vypichování ballmarků atakdále.

Grýny bývají v zimě měkčí. Neničí se tím mnohem víc než v létě?

Ničí, a to nejen dopadem míčů, ale i běžnou chůzí, pohybem. Prostě v zimě je potřeba, abychom netlačili na pilu. Pak nám to hřiště vrátí na jaře.

Neničí se v zimě ferveje i tím, že řízky spíš usychají, než že by se znova uchytily?

Řízky pomaleji zakořeňují, takže skutečně snadněji uschnou. Ale i tak je nutné je vracet a nenechávat válet jen tak. Ale lze se s tímhle problémem vypořádat i jinak. Na fervejích v Holandsku se používají malé rohožky, které si nesou hráči s sebou. Před každým úderem na ně míč položí a odehrají. Mají ideální polohu míče a problémy s řízky odpadají.

Je možné hrát přes celou zimu? Anebo si hřiště i při teplém počasí musí odpočinout? To znamená nechat ho třeba měsíc stát.

Při dodržení výše uvedených omezení je možné hrát v podstatě stále. Ale každý greenkeeper by si asi přál, aby mu byl dán prostor pro regenerační zásahy a lehké rekonstrukce a opravy hřiště. Ty se dají často stihnout právě jen během mírné zimy.

Jak řeší zimní hru ve Skotsku nebo v Irsku? Tam mají klima vyrovnanější než u nás, tedy mírnější zimy a chladnější léta.

I tam se může hrát celý rok – a také se hraje. Samozřejmě jen na těch hřištích, kde neleží sníh. Oni i my jsme pod vlivem teplého Golfského proudu, proto můžeme hrát až do vánoc, často i během zimy. To platí i pro Holandsko, Francii, jih Skandinávie a další země.

Je pro hřiště dobře nebo špatně, když napadne hodně sněhu?

Je to dobře, vláha je potřeba. Jen je vhodné na jaře pomoci odstraňovat sníh při odtávání. Tím se zabrání i nočnímu zamrzání tající vody.

A mráz? Je nebezpečný?

Mráz před napadáním sněhu je prospěšný, protože brání šíření chorob. Je to stejné, jako když dáváte jídlo doma do mrazáku, aby vám vydrželo a nezkazilo se. Ale dlouhodobý holomráz už nebezpečný je, jelikož vysušuje rostlinná pletiva a vede k poškození trávy.

Co je zimní noční můrou každého greenkeepera?

Největší obavy má z oblevy, která trvá moc dlouho a greeny jsou pod tající vodou bez přístupu vzduchu. A zároveň může být z hlediska greenkeepingu nebezpečné, když se při zimním běžkařském provozu na hřišti špatně naplánují stopy pro lyžaře, které vedou přes greeny. Anebo je běžkaři takto vytvoří samovolně. To pak mohou vzniknout velké škody.

A jak vypadá ideální greenkeeperská zima v našich podmínkách?

Mráz v listopadu po turnaji svatomartinském, tedy po 11. 11., pak sníh až do března, a nakonec jeho rychlé tání. Takže vlastně zima, při které se nehraje.

Text vyšel v časopise Golf Digest