Vedení ČGF dostalo pohlavek. Ale proč?

(G 350) Loňské jednání koference ČGF bylo bouřlivé, ale delegáti nakonec vzali rozum do hrsti a zvolili nového prezidenta a výbor ČGF. Letos však konference nedopadla tak šťastně. Tím, kdo prohrál, byl nejen loni zvolený výbor ČGF, ale i zástupci klubů sami.

Vedení ČGF přišlo letos na konferenci s dvěma důležitými novinkami. Za prvé: namísto současných 300 korun měly kluby od letošního roku odvádět za každého svého člena 400 korun. Za druhé: kluby by se v rámci ČGF rozdělily na dvě skupiny, s hřištěm a bez něj. Oba návrhy, na kterých výbor pracoval uplynulý rok, měly být výrazem názorů uvnitř členské základny, měly odrážet současné trendy v golfu, měly i přizpůsobit ekonomiku ČGF nové situaci.

Návrh na stokorunové zvýšení poplatků vycházel z toho, že plánovaný rozpočet ČGF cca 35 milionů korun bude pro rok 2012 ochuzen o zhruba 6 miliónů, které dosud zajišťovala společnost MedeaKultur. Stokoruna navíc za každého hráče by tuto ztrátu vyrovnala. Jenže delegáti byli proti. Všude se šetří, tak musí šetřit i ČGF a ne chtít po klubech, resp. hráčích, aby lepili díry. Budiž, je to relevantní argument. A jak zmínil i jeden z diskutujících, je otázkou, zda má každý rekreační hráč přispívat svými 400 korunami na českou amatérskou reprezentaci, mládežnický golf atd. Ale stejně relevantně zní i to, že stokoruna nikoho nezabije a není to velké navýšení.

Už toto neschválení cosi signalizovalo. Jiným znamením bylo i nekorektní napadání výboru ČGF ze strany některých delegátů, kteří tvrdili, že funkcionáři ČGF chtějí diktovat dění a nastavit jednání tak, aby o návrzích vlastně delegáti nemohli rozhodovat. Jednání se navíc opět protahovalo, někteří hovořili úplně zbytečně. Ale to už je prostě konferenční tradice.

Po obědové přestávce se přistoupilo k ještě důležitějšímu bodu: nové stanovy. S čím přicházel výbor ČGF? Kluby by se rozdělily do dvou skupin, v té první by byly ty se znormovaným devítijamkovým hřištěm a ve druhé zbytek (indoory, drajvingy, kluby bez ničeho atd.). Všichni by byli členy ČGF, platili by do společné pokladny, ale jen kluby první skupiny by měly možnost hlasovat. Součástí tohoto návrhu bylo i to, že do ČGF by se přijímaly kluby nikoli hlasováním členů na konferenci ČGF, ale že by o jejich přijetí rozhodoval pouze výbor ČGF. Byla by také zavedena zkušební doba pro nové členy v trvání 18 měsíců.

Tento návrh odrážel fakt, že ČGF je v současné době konglomerátem nejrůznějších typů klubů, které mají mnohdy zcela odlišné zájmy. ČGF by se novým způsobem organizování výrazně otevřela, dala by šanci i různým podnikovým klubů, klubům sdržujícím určité profese, mládežnickým klubům atd. Tím by do golfu mohli proudit noví zájemci. Návrh se jisté části delegátů nelíbil, měl své mouchy, byl k některým již stávajícím členům i poněkud nespravedlivý, ale ve svém základním trendu byl přínosem.

Jenže delegáti ho neschválili. Tedy přesněji: o návrhu se nejednalo, protože delegáti přišli s úplně jiným řešením a odhlasovali si (75 hlasů pro, 33 proti, 6 se zdrželo), že o návrhu se bude ještě jednat na další mimořádné podzimní konferenci. Vypadá to jako šalamounské řešení, ale problém to nevyřešilo, jen oddálilo. Navíc ta mimořádná konference bude opět něco stát, takže i když zástupci klubů chtějí šetřit, v zásadě budou zase utrácet.

Ačkoli se mi během uplynulých let postoje některých členů vedení ČGF ne vždy líbily, tentokrát jsem byl spíše na jejich straně. Výbor ČGF vykonal jistou práci, která mohla ČGF posunout dál, do nového návrhu navíc zapracoval mnoho podnětů, které zohledňovaly přání členů ČGF. Jenže většina hlasujících dala svému vedení nečekaný pohlavek a jejich práci shodila ze stolu.

Nedivím se, že jednotliví členové, loni zvolení a jistě tehdy plní upřímného elánu, nyní vypadali velice rozčarovaně. Hospodář ČGF Vladimír Lich už během konference oznámil, že rezignuje na svoji funkci. Prezident Jan Jenčovský bude v příštích týdnech jistě uvažovat o tom, zda má jeho práce vůbec smysl. Michal Zahradníček v závěru otevřeně vyzval ty, kteří návrhy ČGF potopili, aby převzali odpovědnost a řídili ČGF sami. Zahradníček zároveň upozornil, že svým neuváženým jednáním delegáti připravili kasu ČGF – a tedy i sami sebe – o několik miliónů korun. Nešlo jen o ty peníze z navýšené stokoruny, ale o případné sponzorské finance.

Postoje mnoha delegátů byly jistě vedeny obavami o to, aby nové stanovy ČGF byly kvalitní, bez chyb, ale nakonec tento postoj vedl k neúspěchu celé konference. Delegáti možná vědí, co nechtějí, ale už si nejsou jisti tím, co chtějí. A pokud si jisti jsou, nejsou zase schopni se dohodnout a k něčemu dospět. Polívka, kterou konference uvařila, je kyselá – ale všichni ji budou muset nakonec sníst. Protože nějakou ČGF všichni chtějí a potřebují, byť třeba jen kvůli federačním kartičkám nebo serveru.

Podivný výsledek jednání ještě podtrhl průběh přijímání nových členů do ČGF. Z jedenácti žadatelských klubů jich bylo nakonec přijato osm. Tři kluby ale měly namále, ačkoli všechny disponovaly drivingem a cvičnými plochami. Kvůli lpění na přísném výkladu regulí se o nich totiž vůbec nehlasovalo. Teprve po apelu jednoho z delegátů na zdravý rozum byly tyto kluby přijaty (vcelku neférově ovšem nebyl přijat i jeden pražský drajvingový klub). Chování několika delegátů vůči zástupcům žadatelských klubů mělo přitom rysy protivného kádrování. Právě tento místy nedůstojný až ponižující každoroční proces měly nové stanovy také změnit.

Michal Zahradníček na závěr konference použil v případě chování jednoho z diskutujících výraz „alibistický“. Termín alibismus podle mne docela sedí na celé jednání konference. Je to skutečně divné zvolit před rokem nové vedení ČGF a dát mu mandát, ale už po jediném roce práci tohoto výboru takovým způsobem odmítnout. Karel Vopička při přijímání nových členů stěží potlačoval svoji znechucenost nad průběhem konference a chováním některých jedinců. Naprosto jsem mu rozuměl.

Zástupci klubů si ovšem sami pod sebou řežou větev. Pokud se totiž ČGF nezmění a delegáti nedohodnou, tak se z ní stane nefunkční organizace, která hraní a rozvoji golfu vůbec nepomáhá. Není to zatím ještě realita, ale signály ohlašující problémy fungování ČGF už tato konference vyslala.