V čem je kouzlo Penati? A je nejlepší?
(GOLF) O golfovém resortu Penati se mezi českými golfisty říká, že má jedinou chybu: je na místo v Česku na Slovensku. Osobně jsem o Penati ještě neslyšel negativní slovo, často padají výrazy jako nejlepší či nejkrásnější. Tak jsem se jel přesvědčit, co je na tom pravdy.
Penati leží kousek od česko-slovenských hranic u města Senica, z Prahy je to po dálnici 270 kilometrů a pak 30 kilometrů přímo na místo, něco přes tři hodiny cesty. V areálu jsou dvě hřiště, Legend otevřené v roce 2012 a Heritage otevřené 2013. V čem je tedy kouzlo Penati?
Zásadním faktorem každého hřiště je vždy krajina. V tomto případě je hlavním trumfem les, v němž jsou obě hřiště umístěna. Penati je kompletní lesní hřiště, jakých bývá menšina (u nás částečně Karlovy Vary, Mnich či Harrachov), převažují spíše parková či pseudolinksy. Navíc les je to borovicový, vyrůstající z pískového podloží, a takový typ krajiny není v českém či slovenském prostředí až tak běžný. Tím je areál pro oko hráče nezvyklý.
Les přitom jamky nijak nesvírá, netrpí stísněností. Vysoké kmene borovic nemají dole větve, okolí je relativně světlé a vzdušné. Celý areál je mimořádně rozlehlý, má 217 hektarů. Pro srovnání: Čeladná s 36 jamkami má jen 125 ha, Konopiště 133 ha. Plochy pro hru jsou široké, lesní partie ovšem také, takže jamky jsou od sebe jasně odděleny.
Je potřeba si ovšem uvědomit, že při vzniku hřiště se golf nepodřizoval přírodě, ale naopak golfu byl les přizpůsoben. Hrací plochy pro hřiště musely být kompletně vykáceny, padly určitě tisíce stromů. Těžko říct, zda by něco takového prošlo v zemích se silným ekologickým vnímáním. Ale je pravdou, že jde o les hospodářský, který byl v minulosti vysazen právě kvůli těžbě dřeva. Tedy budiž…
Na každý pád vzniklo mimořádné golfové místo, pro které se hodí dva přívlastky: velkolepé a rozmáchlé. A přitom jde o prostor pocitově až intimní, tichý a klidný, bez jakéhokoli ruchu. Stromy vytvářejí v okolí grýnů uzavřené amfiteátry, divadelní dojem umocňuje sluneční svit, především ranní či pozdně odpolední paprsky. Když zelenou trávu hracích ploch ozdobí dlouhé stíny a okolí se zahalí do hřejivých barevných tónů, je proti tomu jakýkoli hollywoodský spektál čajíček. To je vážně úchvatné.
Ačkoli z fotografií působí obě hřiště rovinatým dojmem, areál je vlnitý až kopcovitý, někde jsou i daleké výhledy. Tedy nikoli rovinatý stereotyp, ale převýšení, které prostor činí dynamickým. Důležité jsou i přírodní a krajinné detaily: bělavé pískové cesty a plochy, několik vodních hladin uvnitř lesa, velké jezero na kraji hřiště. Sem tam osamělý strom. Průhledy jednotlivými průseky fervejí. Trsy trávy. Zvláštní invazivní rostlina z Ameriky, s malými černými bobulemi, která roste na Heritage.
Velký kus kouzla Penati spočívá i v designu obou hřišť. Tedy přesně: zásadní je fakt, že Penati nabízí dvě hřiště, obě jsou herně mimořádně kvalitní a každé je odlišné, má jiný charakter a jamky vypadají už na první pohled jinak.
Legend navržené firmou Nicklaus Design je hřiště elegantní, hebké, vyčištěné od přírodních „přebytečností“. Spíše americký styl. Ačkoli Legend má být zdejší jedničkou, trochu trpí tím, že v jeho okolí převažují mladší a menší stromy, takže některé jamky jsou vnějškově podobné a splývají. Herně je Legend trochu lehčí, právě proto, že je učesané a velmi přehledné, poskytuje i více prostoru.
Osobně se mi líbila víc hra na „dvojce“ Heritage (autoři Jonathan Davison a shaper Mick McShane), protože jde o hřiště více souznící se zdejší přírodou. Stromy v okolí jsou vysoké a pestřejší, bunkry zdobeny vysokou trávou. Je tu už trochu méně místa, hráč může být občas ve stresu, že zahraje mimo fervej. Každá špatná rána je také potrestána, protože tráva v okolí je mnohem vyšší a hustší.
Heritage má navíc i jednu jamku točící se okolo velkého jezera, ta je úplně jiná než celý areál. Hřiště disponuje i esteticky vytříbenými třípary (jednou prudce dolů, podruhé prudce nahoru, potřetí na grýn efektně obložený bunkry) a dramatickými pětipary. Jsou to velikáni, kteří zapůsobí hned při pohledu z odpališť.
Na Legendu je také několik ikonických jamek, například efektní třípar u jezírka č. 8 nebo desítka s grýnem rovněž u vody. A také šestipar č. 15, označovaný jako nejdelší jamka v Evropě. Vyzkoušel jsem si ji ze žlutých, 637 metrů (z černých 716 m), ale první rána je trochu jalová, po fádní rovince, jamka opravdu začíná až u druhých, pětiparových odpališť (457 m ze žlutých). Je lepší ji také takto hrát. Chápu tuhle jamku jako marketingovou kuriozitu, ale pokud si mermomocí chcete vyzkoušet, jak se hraje šestipar, nemusíte jezdit tak daleko. Mladoboleslavský pětipar č. 15 má z bílých 652 metrů, je to skoro to samé.
Obě hřiště končí efektně, Legend ostrovní a Heritage částečně vodní jamkou, kde roste osamocený vysoký strom. Finále z Heritage mi přišlo opět herně stylovější, protože jamka je obtížnější. Ale Legend je zase vizuálně vděčnější, hraje se z kopce.
Údržba hřiště, kvalita fervejí, grýnů, odpališť, servis atd., to vše je na vysoké úrovni, o tom netřeba šířeji psát. Ano, na Albatrossu mají třeba driving ještě o kus lepší. Také albatrossí klubovna mi připadá architektonicky čistější – club house Penati neurazí, částečně kruhový tvar je dobrý nápad, ale plechová střecha působí poněkud monolitně.
Nutno však konstatovat, že v Česku skutečně není srovnatelný resort, jako je Penati. Čeladná s 36 jamkami nedisponuje i přes okolní krásné hory takovou vyvážeností obou hřišť, na Konopišti jsou si hřiště vcelku podobná a nemají tak dobrý design. Jistě, kdyby Penati bylo jen hřiště Legend, asi by mne tolik nezasáhlo; i Heritage samo sobě není krásnější než třeba Ypsilonka a herně kvalitnější než například Casa Serena. Ale Legend+Heritage je už tak vyvážený, vzájemně se doplňující dvojblok, že jeho účinek je naprostý a nutno před ním jen smeknout.
Charakteristiky jako „nejlepší“ nebo „nejkrásnější“ hřiště v Česko-Slovensku bych asi nepoužil, tím bych zbytečně devalvoval jiná skvělá hřiště v obou republikách. Ale Penati se mi opravdu hodně líbilo a mohu jen doporučit, aby si český golfista na obě hřiště zajel. Já jel v pondělí ráno a odpoledne hrál Heritage, druhý den ráno jsem šel Legend. Pokud o cestě uvažujete, snažte se sehnat někde slevu, získat výhodný voucher atd., protože cena 70 euro po-čt a dokonce 90 euro pá-ne za jednu hru je příliš vysoká (naopak přespání v dobrém penzionu Atlas v Senici jen 15 euro). Pro rakouské hráče tu organizují zájezdy autobusem, v ceně je doprava a oběd, vše stojí 70 euro. Co takhle pořádat podobné cenově rozumné zájezdy i z Prahy?
P.S. Děkuji na tomto místě také zkušenému greenkeeperovi Miloši Trojanovi, který na Penati pracuje, udržuje hřiště ve vynikajícím stavu a díky jehož laskavosti jsem si mohl obě hřiště zahrát.
První část fotografií v galerii je z hřiště Heritage, snímky končí záběry klubovny a sledují jamky tak, jak jdou po sobě ve hře. Druhá část je z Legend, opět se jde podle hry a končí se u klubovny.
Komentáře k článku