Podle bot poznáš golfistu

(G 366) Která součást golfového vybavení se v současnosti nejvíce mění? I když se to možná nezdá, jsou to golfové boty.

Zhruba před pěti až deseti lety se ve sféře golfového vybavení nemluvilo o ničem jiném než o hybridech. Úplně ovládly myšlení většiny hráčů, každý si je kupoval. Dneska je hybrid běžnou součástí vybavení, nahrazují trojku a čtyřku železo. Hybridová revoluce vítězně skončila.

Stejně jako se měnily před pár lety hole, mění se teď boty. Dávno už je pryč éra železných spiků, vystřídaly je umělohmotné. Jenže i těm dnes vyrůstá velká konkurence. Boty bez spiků, jen s gumovými výstupky. Výhodou těchto bot je především to, že jsou maximálně pohodlné při došlapu.

Nejde ale jen o podrážku. Jde především o botu samu – tvar, použitý materiál, tuhost atd. Současným výrazným trendem je bota sportovního typu, která se vůbec neliší od boty určené třeba na tenis, případně na jiné sporty. Je to bota velmi lehká, pružná, pohodlná.

Nevýhodou bot klasického, polobotkového střihu byla vždycky jejich tvrdost. Ještě dnes lze občas vidět modely staré deset a více let, které se od běžných hnědých polobotek na chození do práce moc neliší. Výhoda těchto bot spočívala v tom, že se do nich nedostala vlhkost. Nevýhod bylo hodně, počáteční tvrdost a odírání zevnitř byly ty největší. Člověku nějakou dobu trvalo, než si je dobře rozchodil.

To u dnešních měkých, často jen látkových bot vůbec nehrozí. Když si vyberete ty správné, padnou okamžitě. Nevýhodou může být fakt, že jsou občas málo odolné vodě. Jsou to výborné boty na letní počasí, ale na podzim nebo na jaře je to horší. Výrobci to samozřejmě vědí a nabízejí tedy modely kombinující lehkost a pružnost a zároveň nepropustnost. Někdy to jde, někdy ne. Když chcete, aby vám do bot neteklo ani po třech hodinách hraní v dešti, musíte prostě mít boty z umělé kůže a nikoli látkové. Jenže umělá kůže je tvrdší a těžší.

Že se razantně mění golfové obutí, to je vidět i na profitůře. Phil Mickelson zůstává zatím věrný klasickým botám, naopak Tiger Woods opustil starý model Nike a hraje v tom nejnovějším, který má už jasný sportovní charakter. Mají trochu zvýšenou část u kotníku a tvarem připomínají některé tenisové. Fred Couples si obouvá boty značky Ecco, které vypadají jak vycházkové boty někam na pláž u Monte Carla.

Od té doby, co jsem začal hrát golf, kupuju si boty jedné a téže značky, jsou to takové sportovní polobotky. Jen málokdy mi do nich prosákla voda, to jsem opravdu musel hrát v stálém dešti víc než tři hodiny. Nejsou to úplně měkké boty, ani lehké, v létě je v nich docela vedro. Když dohraju kolo a obuju si normální sportovní, je to trochu úleva. Ale jsou z těch „polobotkových“ jedny z nejpohodlnějších a také vydrží několik let. Jejich životnost končí, když na vrchní straně, v ohybu, začnou praskat. Pak do nich i začne téct. V té době už mám i spiky úplně ochozené.

Občas hraju i v negolfových botách. Na kvalitu hry to nemá žádný vliv. Stačí, aby boty byly sportovní a měly nějak vroubkovanou podrážku. Ne moc vhodné jsou ryze běžecké, v nich si připadám, že na nohách nic nemám. Byť v letních vedrech jsou nejprodyšnější a chodí se v nich jako v bačkorách; ale jen kratší chvíli, na delší chůzi jsou lepší už trochu tvrdší.

Viděl jsem člověka, který hrál bos. Rány mu létaly perfektně. Taky jsem viděl, jak někdo hrál v botách Crocs (jsou to ty umělohmotné s dírami), případně v jejich kopiích od Vietnamců. Jednou jsem hrál na turnaji s člověkem, který měl boty typu pohorky, tuhé, kotníkové. Ten turnaj vyhrál. V deštivých krajích se někdy hraje i v holinkách nebo botách jim podobných. Viděl jsem i ženy, které zkoušely hrát v plážových žabkách, ale moc jim to nešlo.

Jediné boty, které jsou v golfu nepřípustné, jsou ty nejelegantnější: dámské na úzkém až jehlovém podpatku. Ale i takto obuté ženy lze na grýnech občas vidět. Ovšem ty tam nehrají, jen pózují. Greenkeeper si v tu chvíli jen tiše zoufá.