Ohlédnutí a vyhlídky českého golfu

(GOLF) Jaký byl uplynulý golfový rok 2013 a jaký by mohl být ten následující, rok 2014?

Nedávno jsem nalezl výsledky jedné studie ekonomické úspěšnosti českých golfových areálů, v níž se pravilo, že v roce 2011 bylo 29% areálů ekonomicky výdělečných, dalších 36% bylo na nule a zbytek, tedy 35%, prodělával.

Jak by asi vypadal výsledek za rok 2013? Budu střílet krutě od boku, ale tipoval bych asi takto: 10% areálů za rok 2013 vydělalo, 30% bylo na nule a zbylých 60% bude končit rok se ztrátou.

Rok 2013 se totiž do historie českého golfu z hlediska podnikání určitě nezapíše skvělým písmem. Přičinou bylo nepříhodné počasí, které v daném roce v Česku panovalo. Velmi chladné jaro, především květnové období, následně dost horké léto, kdy se na hřiště nikomu nechtělo, posléze studené září, kdy má nastoupit druhý vrchol sezóny. Jedině snad říjen s příjemnými teplotami byl golfově ideální.

Jak mi řekl už někdy v červnu ředitel jistého – jinak velmi úspěšného – areálu: „Tu jarní díru už nezacelíme, ta bude na konci roku chybět…“

Majitelé hřišť si mohou zoufat nejen kvůli „vyšší moci“ v podobě počasí, ale těžkou hlavu mohou mít i z mnohem závažnějšího faktu: do českého golfu proudí čím dál méně nových hráčů. To je bohužel skutečností již od roku 2009, kdy poprvé přibylo méně hráčů než v roce uplynulém. Nepříjmený je ovšem fakt, že počet nových hráčů se rok od roku stále snižuje. Ještě během roku 2009 se objevilo skoro 5 000 nových hráčů, ovšem za rok 2012 jich bylo už jen 2 576.

Jak to bude za rok 2013? Přesná čísla zveřejnění ČGF patrně hned na začátku roku 2014, ovšem v listopadu 2013 evidoval server celkem 55 966 hráčů. Vzhledem k tomu, že na konci roku 2012 jich bylo evidováno 55 547, znamenalo by to nárůst pouhých čtyř stovek hráčů za rok. To se zdá být přece jen málo… Navíc k 29. 12. 2013 server evidoval už jen 54 838 hráčů, což by dokonce znamenalo meziroční úbytek! Ve skutečnosti by ale mohlo jít o evidenční nepřesnost vycházející z toho, jak kluby vedou členství svých hráčů.

Počkejme tedy s přesným verdiktem na leden či únor. Křivka uplynulých tří let však naznačuje, že rok 2013 mohl přivést ke golfu zhruba 2 000 nových hráčů. To by nebylo nakonec nijak tragické, ale vzhledem k tomu, že hřišť je u nás skoro stovka, je to čistě matematicky 20 nových golfistů na jedno hřiště. A z pouhých dvaceti nových zákazníků za rok by žádný podnikatel asi nezbohatl.

Jakkoli je golf v nejširším povědomí stále sportem „novým“ a „trendy“, jakkoli má nepoučený laik dojem, že golfová hřiště rostou v Česku na každém rohu, aktuální skutečnost je už hodně odlišná. Počty hráčů stoupají jen mírně, a pokud jde o hřiště, jejich rozvoj také v zásadě ustává. Nová Loreta a rozšířená Barbora za rok 2013 jsou jedinými přírůstky v dané sféře. Tady už přitom není příčinou ekonomická krize z posledních let, která do značné míry stojí za uvadajím přílivem nových hráčů. Dnes otevíraná hřiště jsou totiž odrazem podnikatelsko-stavební nálady z doby před pěti až sedmi lety – tak dlouho trvá celý proces stavby nového hřiště.

Je vidět, že v současnosti se sbíhají dvě linie, které jsou příčinou poklesu růstu golfu: na jedné straně je to aktuální ekonomická situace ve společnosti, neochota utrácet peníze za nový a jistě ne úplně levný sport, na straně druhé přirozená nasycenost golfové infrastruktury. Sto hřišť už je na deset miliónů obyvatel vcelku dost. Osobně bych viděl možnosti růstu především ve stavbě malých, velmi levných regionálních devítek, případně v dalším rozšiřování devítek již existujících. Velká osmnáctijamková hřiště, pokud je majitel nepostaví přímo u velké aglomerace (kupříkladu hned někde u okraje Prahy 6 či 8, kde hřiště zatím chybí), jsou dnes docela riskantním podnikem.

Odhlédněme teď od golfu jako celku a podívejme se na některé jeho konkrétní projevy v roce 2013.

Marek nový hrál na Challenge Tour, ale neudržel se na ní. Ondřej Lieser se o Challenge pokoušel, ale neuspěl. Naopak Klára Spilková prožila nejlepší rok své profesionální kariéry na LET, kde skončila celkově 39. Zatímco v roce 2012 musela bojovat o přežití, v roce 2013 šla výrazně nahoru.

Úspěch Spilkové už možná bereme jako samozřejmost, ale jak ukazují právě její mužští kolegové, není skutečně jednoduché dostat se do vyšších pater golfového sportu. Ženský golf sice disponuje menší konkurencí než ten mužský, adekvátně k účasti Spilkové na LET by ale jistě byla účast aspoň jedno Čecha na Challengi. Nový tam nakoukl stejně jako svého času Zuzana Mašínová – tak věřme, že stejně jako po ní se najde i mezi muži „Spilková v kalhotech“, která do vyší ligy nastoupí a udrží se tam.

Mohl by to samozřejmě být opět Nový, šance má určitě o něco mladší Lieser, ale i další, ještě mladší hráči, věkově pod dvacet let. Je přitom zřejmé, že kvalita nejlepších českých hráčů se pomaličku, ale jistě zvyšuje, alespoň trochu svítících želízek v ohni je víc než před pěti lety. V tomto směru by tedy rok 2014 mohl znamenat další růst.

Optimisty můžeme být třeba jen proto, že v daném roce by se opět měly konat v Česku turnaje, které hráčům poskytnou možnost poměřit se s lepšími i nejlepšími. Na Albatrossu European Tour, na Kunětické hoře Challenge Tour a na Dýšině Ladies European Tour. European Tour přichází do Česka už potřetí, opět ale na jiné hřiště – v případě Albatrossu půjde celkově o čtvrté hřiště v republice, které hráči vyzkoušejí (po Mariánských Lázních, Karlštejnu a Čeladné).

S jedním milionem eur na prize money je sice turnaj European Tour jedním z nejméně štědrých, ale odráží to bezesporu i možnosti české ekonomiky i golfu obecně. Z čistě hráčského hlediska je možná praktičtější konání turnaje Challenge, kde mají Češi větší šanci projít cutem a nasbírat zkušenosti. Ale právě přenesení turnaje European Tour na poblíž Prahy sídlící Albatross by zase mohlo znamenat větší sponzorskou aktivitu, než tomu bylo v případě vzdálenější Čeladné.

Rok 2014 tedy asi z hlediska růstu rekračního golfu nebude znamenat žádný velký přelom, ale z hlediska sportovního golfu se máme vcelku nač těšit.