McIlroy není z USA, má kvůli tomu nevýhodu

(GOLF) V podstatě suverénní vítězství Roryho McIlroye na právě skončeném British Open okamžitě vrací otázku, zda může tento hráč nahradit Tigera Woodse na trůnu světové golfového krále a zda může dobýt stejný počet výher, titulů. Je to skutečně reálné?

McIlroyovi hraje do karet jeho věk, je mu teprve dvacet pět a dva měsíce a už má na svém kontě tři tituly z major turnajů. Chybí mu už jen Masters. Na PGA vyhrál zatím celkově sedm titulů.

Ovšem když to srovnáme s Woodsem, je tu patrný rozdíl: ten totiž do konce roku 2000, kdy mu bylo 25 let, vyhrál celkem 24 turnajů! Měl také ve sbírce už pět major titulů, tři z toho posbíral právě v roce 2000, těsně před svými dvacátými pátými narozeninami (Woods se narodil 30. prosince 1975).

Tímto stručným výčtem bychom mohli v podstatě skončit, protože je zřejmé, že k tomu, aby se jakýkoli současný hráč vyrovnal Woodsovi a jeho éře, bylo by potřeba, aby vyhrával podstatně více.

Ale věc má ještě jednu stránku. A tou je národnost hráče.

Američané se vždy ptají, jak je možné, že Evropané dokáží jejich golfový tým při Ryder Cupu porazit, když papírově nemají tak silné hráče. Odpověď bývá jednoduchá: evropští hráči nejsou o nic horší než ti američtí, ale vše zkresluje fakt, že PGA Tour se hraje na hřištích v USA. Evropané prostě umí hrát nejen na „domácí“ půdě, ale kdekoli po světě. Američané mají naopak velkou nevýhodu, pokud hrají jinde než na svém kontinetu. Nejsou tak zvyklí na jiná hřiště, jinou atmosféru atd.

Jak to souvisí s McIlroyem a jeho šancí stát se dominantním hráčem v golfu v následujícím destiletí?

Evropští hráči včetně tohoto Ira dokáží v USA zahrát výborně. Je nicméně pravdou, že všichni tito hráči vyrostli v Evropě a přechod do USA (včetně přesídlení) nemusí být úplně jednoduchý. Jejich šance při běžném turnajovém provozu proto nejsou tak vysoké jako v případě amerických hráčů. Aby Evropané uspěli v USA, musí být „sakra dobří“ – ale Američanům stačí být prostě „dobří“.

McIlroy předvedl na letošním Bristih Open skvělý výkon bezesporu i proto, že hrál v podstatě doma. Nikoli v Irsku, ale v anglickém Liverpoolu – což jsou ale jen dvě stovky kilometrů přes moře. A hřiště také mělo přesně tu podobu, jakou mají hřiště, na nichž McIlroy vyrostl. Šance, že McIlroy tedy Bristih Open dříve či později vyhraje, tu jistě byla. A je možné, že k letošnímu titulu přidá v budoucnu ještě další.

Tři další majory se ovšem hrají v USA a tak není divu, že na nich vítězili v minulosti především domácí, američtí hráči. V poválečné historii major turnajů najdeme v tabulce rekordmanů především hráče z USA: Jack Nicklaus (18), Tiger Woods (14), Ben Hogan (9), Tom Watson (8), Arnold Palmer (7), Sam Snead (7). Jedině věčně „létající“ a cestující Jihoafričan Gary Player se s 9 tituly dokázal dostat do této skupiny.

Z Evropanů má (opět počítáme-li jen poválečnou érou) nejvíce titulů Nick Faldo (6), který dokázal vyhrát třikrát své „domácí“ British Open a třikrát vyhrál Masters. Také Seve Ballesteros (5) zvítězil třikrát v Evropě a dvakrát v Augustě. Pak už k evropským rekordmanům patří zmíněný McIlroy a také Padraig Harrington (oba po 3 titulech, Harrington z toho 2x British Open). I takový velikán jako Bernhard Langer má „jen“ dva tituly.

Statistika jasně říká, že mezi poválečnými vítězi majorů jasně dominují právě Američané. Stejně dominantí byli v historii golfu například Skotové – ovšem to bylo v druhé půlce 19. století a tehdy zase oni hráli především doma.

McIlroy je tedy trochu v nevýhodě. Může hrát sebelíp, ale prostá okolnost, že není Američan, hraje mírně proti němu. Kdyby se nejvyšší golfová liga světa nehrála především na hřištích v USA, kdyby European Tour byla dotována více než PGA Tour, kdyby se majory turnaje konaly především v Evropě, historie golfu a přehled turnajových vítězů by bezesporu vypadaly jinak. Jenže to je kdyby a to ve sportu ani v životě neplatí….

Svojí výhrou na British Open McIlroy nicméně opět připomněl, že jde o hráče světové extra třídy, nikoli jen hráče špičkového. I on sám se tímhle titulem dostane určitě psychicky výš, než byl v minulých měsících. A diváci se mohou jen těšit na jeho další výkony. Platí to, co jsem napsal v jednom sloupku před pár týdny: golfu jen prospívá, když vítězí velcí hráči a předešlí vítězové.