Mám to: jasný návod na zlepšení!

(364) Chcete se zlepšit v golfu? Pitomá otázka, to přece chceme všichni. Zde je jeden návod, jak na to. Jeho jádro spočívá v tom, že musíte přesně vědět, co vám jde nejméně.

Nejlepší rány a výsledky si člověk vždycky pamatuje. Pro zlepšení v golfu to ale nemá vůbec žádný význam, skvělá rána se občas povede i úplnému polenu. Je potřeba jít opačnou cestou. Zjistit, které rány se vám nejvíce nepovedly a která oblast hry je nejslabší. A na tu si pak při hře dávat zvýšený pozor, případně se na ni zaměřit v tréninku.

Každý hráč tak trochu tuší, co mu nejde. Tušení ale není vědění, nejsou to fakta a jistota. Je potřeba si špatné rány přesně zaznamenat, pak sečíst, rozdělit na určité skupiny a vše vyhodnotit. Obecným základem je přitom to, že si u každé jamky samozřejmě zapíšete skóre, počet patů a také zda jste zasáhli grýn v regulaci. Tyto tři číslené řady odhalí základní úroveň vaší hry.

Skórkarta se zápisem o špatných ranách

Kde je „problém“, to zjistíte tak, že si u každé jamky také zapíšete, zda jste při jejím hraní nějakou ránu výrazně zkazili. Stačí si napsat: „příhra SW, 30 m místo 50“. Stejně tak zapište, pokud vám drajv skončí v lese, v autu či ve vodě. Zkažený je i čip, který jede sedm metrů za jamku. Nebo pat, který končí dva metry před jamkou. Zapište si i rány středními železy, které výrazně minou zamýšlený cíl – tedy o nějakých dvacet, třicet metrů do stran. U bankršotů pište ty, kdy se vám nepodaří dostat z písku ven nebo míč topnete a letí úplně mimo.

Záleží samozřejmě na vaší obecné výkonnosti, co lze považovat za zkaženou ránu. Je jasné, že rána přes 150 metrů dlouhá může být dobrá i v případě, že jste skončili pět metrů vedle grýnu. Také pokud mátze hendikep 25 a váš drajv letí 220 metrů a skončí v bankru, není to rozhodně nepovedená rána. Váš zdravý úsudek a trochu citu by vám měly napovědět, které rány můžete považovat za vyloženě zkažené a které jsou ještě ucházející, odpovídají vašim průměrným možnostem. Slovo průměrné je důležité: smyslem je zaznamenat vše, co je pod vaším průměrem. Ne v něm a rozhodně ne nad ním.

Hrajte určitě na 18 jamek, to už je určitá vypovídající hodnota. Ideálně tak tři osmnáctky, každou jiné hřiště. Objektivitě také velmi pomůže, když se nebudete snažit hrát za každou cenu na jamce par, ale budete hrát na váš osobní par.

Jak probíhá vyhodnocování? Nejprve obecně: spočítejte si především paty a grýny v regulaci. Zjistíte, zda hrajete více než 36 patů na kolo nebo méně. Číslo nad 36 je u hráčů se středním a nižším hendikepem špatné, ukazuje na důležitou slabinu hry. Pokud také máte hendikep pod 18 a netrefili jste žádný grýn v regulaci, ukazuje to na slabou dlouhou hru.

A pak si pod sebe sepište všechny ty vyloženě špatné a zkažené rány. V seznamu si označte, zda jde o chybu v oblasti krátké hry nebo dlouhé (K-D). Vyplatí se popsat si i dvěma slovy či znaky typ chyby. Tlustě trefená, topnutá, mimo směr atd. Sečtěte si „déčka“ i „káčka“ a hned uvidíte, zda chybujete v příhrách nebo plných ranách. Jedině takto přesný zápis ze hry vás může nasměrovat na vhodnou cestu zlepšení, nápravy. Budete pak také přesně vědět, co máte probírat se svým trenérem. Každý rozumný trenér takovou vaši statistiku jen uvítá.

Nedávno jsem si přesně psal záznam o své hře na jedné osmnáctce. Hrál jsem ve všední den v podvečer, na hřišti skoro nikdo, ideální počasí, mohl jsem se dokonale soustředit. Zahrál jsem 90 ran a 32 stablefordů, můj typický průměrný výkon – 3 pary, 12 bogy a 3 doublebogy. Měl bych zahrát asi tak o čtyři rány méně. A vím díky záznamu naprosto přesně, kde byla chyba.

Nebyla v drajvování. Z 12 ran s nejdelší holí jsem ani jednou neskončil někde v pekle, jen jednou jsem byl v bankru a dvakrát míč netrefil přesně, zahrál jsem namísto očekávaných cca 210 metrů asi 180. Také patování nebylo špatné. Celkem 35 patů, jeden trojpat. Jednou jsem měl problém s délkou patu, ze 14 metrů jsem dal příliš krátký pat, ale druhý tam spadl. Jinak o patování žádné další poznámky nemám.

Dvakrát jsem za celé kolo vzal do ruky pětku dřevo. Z týčka dobré, ale z ferveje namísto 180 metrů jen 150. Asi pětkrát jsem hrál hybridem 24 stupňů a jedna rána úplně zkažená, jen 30 metrů namísto 170. Tohle byl právě jeden z velkých problémů! Celkem pětkrát jsem zkazil ránu tak, že letěla podstatně menší část očekávané délky. „Tlustá“ SW 30 metrů namísto 65, totální topanec pětky železa 25 namísto 150, osmička železo 70 namísto 130 a PW 50 metrů namísto 100.

Pět zkažených ran začátečnickým způsobem říká, že můj švih není spolehlivý, jistý. Někde jsem ještě dokázal ztrátu dohnat, ale určitě jsem ztratil 2-3 rány. Navíc i rány železy z týčka na tříparech žádný zázrak. S šestkou i osmičkou jsem netrefil grýn. Tuto slabinu potvrzuje i fakt, že jsem zahrál za kolo pouze dva grýny v regulaci. To je málo, měl bych jich zahrát minimálně pět.

Dvakrát jsem také udělal chybu ve volbě hole. Jednou PW namísto AW a naopak, obě rány šly mimo grýn. Teoreticky dvě ztracené rány, v praxi jen jedna, u druhé jsem zachránil výsledek jednopatem.

A co krátká hra, příhry do 50 metrů, čipy, pitche? Jeden zkažený čip a jedna nepovedená rána z bankru. Jinak příhry slušné, většinu prvních patů jsem hrál z rozumných vzdáleností, a proto jsem s druhými paty neměl problém. Krátkou hrou jsem zachraňoval nepřesnou hru železy. Ale nezachraňoval jsem zase až tak dobře, aby z toho bylo něco lepšího než bogy.

Resumé pro mne je jasné: chci-li hrát lépe, musím eliminovat hrubé chyby při hře v poli. Jinak nemůžu čekat vyšší počet grýnů v regulaci a tím i lepší pozice po patování.

Potud tedy teorie. Avšak teorie bývá šedivá a praxe na ferveji zelená. Takže i když už budete vědět, kde je chyba, samo o sobě vám to nepomůže. Musíte se zvednout a jít trénovat a cvičit.