Konference: bude ještě co řešit

(GOLF 403) Byly to vlastně dvě konference a obě našly svá východiska. Ta první zabránila tomu, aby ČGF za několik týdnů zanikla a ta druhá zvolila nového prezidenta. Ale zůstává tu velký problém: přetrvalo poněkud neférové rozdělení všech subjektů ČGF do dvou kategorií.

Delegáti přišli v devět ráno do hotelu Step na jednu konferenci ČGF a odcházeli z jiné. Ta první byla Mimořádná a také mimořádně důležitá. Jednalo se o stanovách, které na základě aktivity části klubů doporučilo změnit Ministerstvo vnitra a také Úřad pro ochranu pro hospodářskou soutěž. Šlo o to, zda se zvrátí stav platící od podzimu 2012, kdy se celá ČGF rozdělila na kluby, které mají hlasovací právo a za každého člena platí méně, a na kluby bez práva hlasovat a platící dvojnásobek.

Celý spor se koncetroval do návrhu jednoho z delegátů, zástupce GC Spektrum, který předložil významnou úpravu stanov s novým dělením klubů v rámci ČGF. Všechny kluby by nyní měly hlasovací právo, ovšem rozdělené podle „důležitosti“. Např. klub bez soutěžního družstva a bez golfového zařízení by měl jeden hlas, klub s týmem a 36 jamkami osm hlasů. A další hlasy navíc by byly za každých 500 členů.

Naopak návrh výboru ČGF měnil stanovy jen mírně a částečně podle toho, jak doporučilo MV a ÚOHS. Tento návrh také byl schválen. Kdyby ale neprošel, hrozilo by, že stanovy ČGF nebudou platné a celá organizace by mohla do 40 dnů zaniknout!

Stejně zásadní ale bylo hlasování o onom „radikálním“ návrhu s bodovacím systémem. Zde se mělo řešit jádro sporu, protože návrh narovnával panující nevyváženou situaci. Pro nakonec hlasovalo 40 členů, proti bylo 50 a zdrželo se 9 (z celkových 101). Byla nutná dvoutřetinová většina 68 hlasů.

Toto hlasování nicméně ukázalo, že mnozí současní členové ČGF s hlasovacím právem, tedy kluby s nějakým golfovým zařízením či smluvním vztahem k němu (protože ti bez něj nyní nemohou hlasovat), si jsou vědomi, že daný stav je špatný. Kdyby mohly v dané chvíli hlasovat i kluby na podzim „odstavené“, je jasné, jak by hlasování dopadlo – většina by byla pro zrušení nevyvážené situace a zaveden by asi byl bodový systém.

Nečekám, že by se upozaděné kluby s danou situací smířily. Problém tedy nebyl dořešen a bude stále hrozit, strašit. Kluby asi nebudou celou věc hnát k soudu, ale jejich nároky se zdají být oprávněné a nemalá část auditoria jim také dala za pravdu. Návrh dle mého soudu nebyl schválen částečně i proto, že bodový systém je relativně složitý a znevýhodňuje například velký počet devítijamkových hřišť. Je zřejmé, že kdyby „postižené“ kluby přišly s kompromisnějšími a také jednoduššími variantami, mohlo by dojít k jejich schválení. Jistá vůle zde je.

Tato část konferenčního dne byla poměrně dramatická, ale ocenil jsem, že stávající prezident ČGF Jan Jenčovský celou debatu řídil dynamicky a věcně, aby nezabředávala do podružností. V pravou chvíli také varoval všechny delegáty, že pokud nebude schválen alespoň onen „malý“ návrh výboru, ČGF se dostane do nesmírně prekérní situace. Delegáti na to reagovali zodpovědně.

Nejdůležitějším bodem následujicí Volební konference bylo zvolení nového prezidenta. Zdeněk Kodejš v předvolebním projevu hovořil především o své dlouholeté a velmi respektovatelné cestě v golfovém prostředí, prezentoval se jako člověk sportovní i funkcionářské kontinuity. Jako své priority zmínil lepší prosazení golfu z hlediska mediálního, spolupráci s PGA, otázku školního golfu a práci s mládeží či profesionalizaci aparátu ČGF. Pavel Suchánek hovořil o svých cílech hned zkraje. I on zmínil práci s mládeží, následovala zajímavá myšlenka vybudování „Národního golfového centra“ na způsob někdejších vrcholových středisek, dále výraznější komunikace s majiteli hřišť a také zdůraznil aktuální potřebu zjemnit třecí plochy mezi dvěma skupinami uvnitř ČGF. Povinností prezidenta ČGF je podle něj hledat kompromis, působit de facto „politicky“. Chtěl také nalézt generálního partnera ČGF.

Zdeněk Kodejš zvítězil nevelkým rozdílem 56 hlasů proti 48. Myslím, že rozhodl fakt, že je skutečně ryzím „mužem golfu“, zatímco Pavel Suchánek je do určité míry spojován coby poslanec Parlamentu s politikou. Ale zároveň je třeba přiznat, že Suchánkův projev byl velmi dobře koncipován. Řekl to, co kandidát na danou funkci říct měl a akcentoval skutečné problémy ČGF i současného golfu. Právě to mu patrně přineslo nemalý počet hlasů a z volby tak udělalo vyrovnaný souboj.

Ve volbách o místo viceprezidenta nakonec ex-prezident Jan Jenčovský nešel do druhého kola (v prvním byl druhý za Miroslavem Holubem s rozdílem cca 10 hlasů). Zdůvodnil to hlavně tím, že se jeho představy o směřování ČGF liší od představ Zdeňka Kodejše a tudíž nechce působit kontraproduktivně. Zdeněk Kodejš tak bude mít po ruce M. Holuba, kterého si také přál. Odešel i Karel Vopička (dlouhotrvající potlesk, zasloužený!), takže nové vedení ČGF je skutečně nové. Je tu šance – čas ukáže její naplnění. Lze říct neutrální: král je mrtev, ať žije král.

Nové stanovy přijaté loni na podzim úspěšně vyřešily jednu záležitost: přijímání nových členů. Konference nyní jen vzala na vědomí desítku nových subjektů v ČGF, kandidáti tak nebyli vystaveni – v posledních letech mnohdy až ponižujícímu – přijímání za situace, kdy hlasující odcházeli, bavili se v zákulisí a hlasování bylo až neobjektivní.

Z důležitějších věcí se také otevřela otázka existence Centrální mimoklubové registrace. Padl návrh na její zrušení. Pro bylo 63 hlasů, chybělo jen pět hlasů k zrušení. Nedošlo ani k navýšení poplatku v CMR, který je nyní 1 200 korun. CMR má dnes zhruba sedm stovek členů a na konferenci zaznělo, že svůj úkol po více než deseti letech existence už splnila. To je pravda – dnes mnoho klubů nabízí podobné „pasivní“ typy členství v rozmezí 1-3 tisíc korun.

Ačkoli konference trvala prakticky celý den, ačkoli nevyřešila jádro velkého sporu, nakonec proběhla seriózně a ukázala, že časy, kdy se z jednání stával nedůstojný a nepřehledný guláš, jsou snad pryč. Delegáti už vědí, že čím víc se budou – často nevěcně – vypovídávat, tím unavenější budou a k ničemu to stejně nepovede.