Kolik je cena klubového členství?
(G 390) Chcete si koupit členství v golfovém klubu za tisíc, deset tisíc nebo sto tisíc korun? Kolik má dnes vlastně cenu plnohodnotné klubové členství? A co za peníze zaplacené na vstupním poplatku získáváte?
Všichni jsme v nějakém golfovém klubu, taková je (poněkud nenormální) realita českého golfového prostředí. Ve skutečnosti je značné množství hráčů organizováno jen tzv. pasivně. Jsou to fýčkaři, kteří platí „klubový“ poplatek zhruba 1 000 – 3 000 korun za rok a dostávají za to jen malé či žádné výhody. A za každou jednotlivou hru pak platí.
Klasické klubové členství, kdy zaplatíte tzv. vstupní poplatek a pak platíte roční a hrajete neomezeně, je dnes v Česku spíše na ústupu než vzestupu. Za posledních deset let zaznamenal velký nárůst obliby fýčkařský způsob hraní. Je to dáno tím, že golfisté rádi hrají na různých hřištích, nechtějí se vázat k jednomu. A především: jde tu o peníze. Vstupní poplatek do některých klubů byl totiž v minulosti na docela vysoké výši. Desítky tisíc korun, někdy dokonce stovky tisíc. A každý si snadno spočítal, že taková investice by byla vzhledem k jeho frekvenci hraní spíše nevýhodná.
V golfově vyspělých, tradičních zemích se vstupní poplatky týkají především exkluzivních, uzavřených klubů. Chcete patřit mezi vyvolené, mít hřiště jen pro sebe? Připlaťte si. A některé kluby v USA jdou v tomto směru až do stovek tisíc dolarů za vstup. V takovém případě si kupujete především položku „prestiž“, což právě v USA hraje někdy docela důležitou roli. Navíc soukromá a uzavřená hřiště jsou zde bohatě vyvažována velkým počtem poloprivátních i veřejných.
V Česku je situace jiná. Svého času byl za prestižní považován Karlštejn (vstupní poplatek 200 000 Kč), někteří lidé sem skutečně vstupovali, aby byli „mezi lepšími“. Jenže stačilo pár let a dnes je v takové pozici patrně Albatross (poplatek 235 000 Kč). Obě hřiště ovšem nejsou uzavřená, může sem kdokoli přijít a zahrát si. Další blízké hřiště, Beroun, je sice uzavřeným areálem a lze si tady zahrát jen na pozvání člena klubu, jenže komerční turnaje se tu hrají zcela běžně. Spíš je to areál amerického či španělského typu, kde hřiště je spojeno s výstavbou okolních domů – kdo si koupí nemovitost, stává se členem. A ani Casa Serena není takovým klubem, protože tam zase není klub žádný a je to taková soukromá golfová zahrádka…
Vstupní poplatek za členství je tedy v českých podmínkách poněkud zvláštní položkou. Hráč za tyto peníze nějaké výrazné a konkrétní výhody nezíská. Spíš je to určitá „přirážka“ k ročním poplatkům, kterou je nutno při nákupu členství zohlednit. Některá hřiště také nabízejí, že tento poplatek můžete platit v průběhu dalších let, lze ho rozložit. Šalamounsky to například vyřešili v Mladé Boleslavi, kde je „vstup“ za 60 000, ale lze ho platit v průběhu následujících deseti let společně s ročním hracím poplatkem. Konkrétně to je 6 + 12 tisíc = 18 tisíc korun. Zároveň tu ale nabízejí roční členství rovněž za 18 000. Tím se vlastně položky „vstupní poplatek“ elegantně zbavili.
Omezená roční členství jsou takéto, co dnes některým hráčům vyhovuje. Vázat se totiž tzv. celoživotně se zdá být v době, která je založena na neustálé změně a pohybu, trochu protichůdné. A mnohé kluby také musí reagovat na fakt, že na golfovém trhu se s jejich členstvím čile obchoduje. Na většině golfových internetových bazarů najdete několik – někde i několik desítek – inzerátů typu „prodám členství v golfovém klubu XY“. A budete překvapeni, jak levně tu lze nakoupit. Někdy je to o 30% méně, než byla původní cena, někdy o 50%. A při troše trpělivosti a pečlivém hledání můžete sehnat členství v některých klubech dokonce i se 70% slevou oproti původní ceně. Kupříkladu Karlštejn lze koupit za 100 000 korun. Také Beřovice jsou levnější, lze je sehnat za cenu okolo 20 000 i méně – přitom původně byla cena 50 000. Prodávají se i jiné kluby, kam se vstupovalo za velké peníze: Dýšina, Motol, Kunětická hora, Mstětice atd.
Je zřejmé, že se vždycky najde určitý počet bohatých hráčů, kteří si koupí vstup za sto i více tisíc korun. Zda je to ekonomicky výhodné nebo ne, to tihle lidé neřeší. Jistá míra snobismu bude s golfem spojena patrně navždy. Ale takových hřišť je v Česku (ale i ve světě) menšina. Většina hřišť musí zohledňovat ekonomické možnosti golfové populace, musí reagovat na proměny trhu.
Osobně se domnívám, že položka „vstupní poplatky“ nakonec v případě většiny klubů v Česku zmizí, případně se smrskne na „manipulační vstupní poplatek“ ve výši pár tisíc korun. Vyšší a vysoké vstupy zůstanou pouze u menšiny klubů, které se chtějí považovat za výrazně nadstandardní. Případně si ji budou moci dovolit kluby, které budou mít naplněnou kapacitu a další hráči by se na hřiště „nevešli“. To ale zatím u žádného klubu asi nehrozí.
Komentáře k článku