Kolik hektarů mají česká hřiště?

(GOLF) V Česku je sto golfových hřišť, polovina devítek a zbytek osmnáctky a větší areály. Jak jsou tato hřiště veliká, kolik prostoru v průměru zabírají? A kolik místa stačí na pouhých devět jamek?

Potřeboval jsem pro jednu odbornou práci zjistit, kolik místa některá česká golfová hřiště zabírají. Lze na to jít několika způsoby. Ten nejpracnější by asi byl zavolat přímo na hřiště, majitelům. Šlo by to i přes katastry, ale nejjednodušší způpsob je přes webové mapy přímým měřením plochy.

Do vyhledavače jsem zadal klíčová slova a vyjel mi „měřič“ vzdáleností a ploch www.daftlogic.com. Existuje jich asi i více, ale tenhle fungoval výborně. Měří se prostřednictvím bodů, které klikáte do mapy (google.maps). Je nutno klikat přesně, aby i výsledek byl co možná nejpřesnější. Myslím, že moje odchylka byla asi 5, maximálně 7-8 procent. Jedno hřiště jsem měřil dvakrát, jednou mi vyšlo 75 hektarů, podruhé 77.

Z map je hranice hřiště snadno čitelná. Počítal jsem plochu areálu podle hranic hřiště, ale také včetně drivingu, cvičných ploch, parkoviště, malých akademií atd. Nejen samotné hřiště.

Příručka Stavíme golfové hřiště, kterou před lety vydala ČGF, udává, že pro devítijamkové hřiště je potřebná plocha 20-40 ha, na osmnáctijamkové potřebujete 60 a více ha. V podstatě to sedí, ale jak je vidět z následujících tabulek, stačí i méně.

Nejprve některé devítijamkové areály.

Rozloha devítek je hodně odvislá od paru hřiště, resp. délky jamek, které bývají i velmi krátké. Například zmíněné hřiště Osyčina má par pouze 62 a celkovou délku 3 214 m (při hře 2×9) a pouze dva druhy odpališť. Stará Boleslav už má tři druhy odpališť, par 68 a délku 4 642 metrů. Praha-Motol disponuje čtyřmi druhy odpališť, má par 70 a délku 5 606 m. Jak vidno, i na takto dlouhé a také náležitě těžké hřiště stačí pouhých 18 ha, včetně drivingu!

Hřiště Terezín je pak mezi devítijamkovými areály po sportovní stránce jedno z těch na nejvyšší sportovní úrovni, přičemž má standardní par 72 a délku 6 388 metrů. Zákonitě tedy zabírá nejvíce prostoru.

Dále příklady osmnáctijamkových a vícejamkových hřišť. V závorce je uveden počet jamek.

Menší areály z úvodu tabulky – Čertovo Břemeno, Lázně Bohdaneč, Alfrédov, Mladé Buky jsou nejen typicky rekreační, ale vznikly také původně jako devítijamkové hřiště, ke kterému byla po několika letech dostavěna druhá devítka. To se pak na celkovém prostoru, který zabírají, zákonitě projevuje. Výjimkou jsou Beřovice, které také vznikaly na dvě oddělené etapy. Ale už původní devítka jasně signalizovala, že se bude stavět dál – i proto je tedy prostor ve finále rozlehlý.

Patrně největší prostor zabírá mezi českými hřišti Kunětická Hora, která vznikla na jasně ohraničeném areálu někdejšího popílkoviště, jehož plocha už byla předem dána. Kuňka, která je po sportovní stránce vynikající, také ukazuje, že velký prostor je důležitým předpokladem kvality. Odečteme-li velké jezero s 15 ha, je to zhruba 86 hektarů – a podobnou plochu má také Albatross (83 ha), což je rovněž špičkové sportovní hřiště. Tři devítky na Karlštejně dávají 112 ha, na jednu tedy připadá 37 ha.

Kolik mají všechna česká hřiště dohromady? Nepočítal jsem všechna, nemohu poskytnout přesné číslo. Ale vezmeme-li za průměr pro devítku 20 ha a na osmnáctku 65, pak celkově (včetně hřišť s 27 a 36 jamkami) se jedná o plochu zhruba 4 500 hektarů. Jde o 45 kilometrů čtverečních, tedy obdélník 5×9 kilometrů. Nepřipadá mi to jako velká plocha. Takže pokud je občas od zemědělců či ekologů slyšet obavy, „aby Česko nepokryla samá golfová hřiště…“, tak to nemá s realitou mnoho společného.

Ostatně: plocha, kterou zabraly v posledních dvaceti letech satelitní vesnice, skladovací prostory atd., je mnohonásobně větší. A přitom tahle místa by případně nešlo vrátit přírodě zdaleka tak lehce, jako golfové hřiště.