Je šest jamek dost pro hřiště?

(GOLF) V Česku je už přes sto znormovaných hřišť, ale některé z nich mají jen šest jamek. Jde o plnohodnotná hřiště? A čím především se takové areály liší od svých vyspělejších sourozenců?

Šestijamkových hřišť je v Česku zhruba desítka. Záleží na tom, jak bychom je počítali. Některé jsou znormované, jiná nikoli. A třeba se o nich ani neví. Například o šestce u zámku Nový Berštejn na Kokořínsku, další „neznámé“ hřiště je mezi obcemi Košov a Morcinov v Českém ráji. A určitě bychom našli i jiná.

Ať už znormovaná či neznormovaná, všechna tato hřiště spojuje jedna věc: vznikají na menším prostoru a to je také celkově limituje. Jamky nejsou nijak výrazněji upravovány a modelovány, mají výrazně naturální a přirozený charakter. Hřiště je skutečně „jen“ položeno na místní louky, žádnými velkými bagry se tu nejezdilo a nebudovalo. Na všech hřištích je také jasně vidět, že jsou nízkonákladová. Vkladem je zde obyčejná lidská práce, často s lopatou v ruce.

Jamky jsou celkově krátké a kratší, převažují třípary s délkami do 150 metrů. Čtyřpary nemívají nad 300 metrů. Úprava odpališť je „základní“, často se hraje jen z prostoru dvou kolíků zapíchnutých do země. Grýny jsou různé kvality, ale obecně malé, nezaložené, kopírují jen daný profil. Tráva na nich není stříhaná na moc nízko, patování jen někdy docela loterie.

Patrně nejznámějším šestkovým hřištěm je Krásný Dvůr, najdete ho v zámeckém parku stejného názvu na západě Čech. Na Krásném Dvoře začínal kdejaký český golfista, klub vznikl už v roce 1993 a hřiště se dodnes moc nezměnilo. Je to vpravdě „posekaná louka“, v zimě by člověk bez vlajek možná ani nepoznal, že je tu golfové hřiště. Jakýkoli rozvoj je v zásadě nemožný, protože místní louka v parku to z hlediska prostoru i způsobu ochrany nedovolí. Na Krásný Dvůr se jde člověk spíše jen projít s třemi, čtyřmi holemi v bagu. Víc netřeba, hřiště má par 60, jsou tu jen dva čtyřpary (225 a 291 m) a zbytek třípary.

Poměrně vyspělou šestkou je relativně nové hřiště v obci Komárno pod Hostýnem, dvanáct kilometrů jihozápadně od Valaššského Meziříčí. Hřiště je typickou ukázkou postupného budování areálu. Teď má šest jamek, na podzim 2014 už by ale měly být otevřeny další tři, čímž se hřiště stane devítkou. Touto cestou prošlo už několik současných devítijamkových hřišť – například východočeské Na vrších, které začínalo jako tříparová akademie.

Nynějších šest komárenských jamek je na rozdíl od ostatních šestek relativně dlouhých. Par je už nyní 72 (samozřejmě při hře 3×6), jsou zde totiž čtyři čtyřpary (205, 267, 286 a 316 m), jeden pětipar (377m) a tím pádem jen jeden třípar. Sesterské hřiště Komárna je nedaleký Búřov (obě buduje Silvestr Mikuláštík), hřiště na stejnojmenném kopci u Valašské Bystřice západně o Valmezu. Má znormovaný par 63 a hraje se tu třikrát par 3 a třikrát par 4 (243, 270, 297 m). Hřiště je v lesním horském prostředí, zaujme i tím, že je tu možnost hrát z celkem pěti (!) odpališť; alespoň podle oficiální score karty.

Devítijamkové hřiště už mělo stát na konci roku 2013 v Grosshofu u Broumova, ve východních Čechách, zatím mají jen šest jamek – ale devítka jistě bude. Nyní má hřiště par 66, délku 4 341 metrů, dvakrát par 4 (326, 330 m) a jeden par 5 (450 m). Tu samou skladbu jamek mají i v Holešově poblíž Kroměříže. Par 66, celková délka 3 705 metrů, dva čtyřpary (210, 270 m) a pětipar (410 m). Toto hřiště je de facto upravený driving, resp. jamky jsou tam, kam za jiných okolností dopadají míčky z drivingových rohoží. Hřiště se hraje dopoledne, driving je funkční odpoledne a k večeru.

Mnozí pražští hráči ze severního okraje města si pochvalují hřiště Yard Resort v Předboji u Prahy. Jamky obkružují zdejší driving, mají par 63 při délce 3 723 metrů. Je tu jeden par 4 (330 m) a jeden par 5 (426 m). Hřiště je vyhledávané pro snadnou dostupnost, zázemí je kvalitní – celý areál disponuje i restaurací a možností posezení.

Na pomezí akademie a hřiště je areál v Úholičkách u Prahy, kde jsou některé jamky delší (přes 200 m) a některé ryze akademické – okolo 50 m. Samozřejmě existuje ještě dost šestek i devítek klasického typu akademie, těmto hřištím však už chybí čtyřpary. A také jamky jsou výrazně kratší, třípary dosahují délek okolo padesáti až sedmdesáti metrů.

Na šestková hřiště mnoho „běžných“ golfistů nepojede, budou argumentovat tím, že jamek je málo, nemohou hrát driverem, jít třikrát dokola je nuda, chybí překážky, grýny nejsou plnohodnotné… To je samozřejmě pravda, ale jde o pohled člověka, který už má něco odehráno. Pokud hrajete první rok, pokud jdete na golf jen třikrát ročně – pak jsou šestky vhodnými areály. Velmi dobře si pamatuji, jak jsem s radostí první rok vyrazil na Krásný Dvůr a jamky si celkem dvakrát po sobě prošel.

Dnes bych na Krásný Dvůr už asi nejel, ale třeba takový bližší Yard Resort bych šel – pokud by mne třeba nějaký známý-začínající golfista požádal, zda bych právě s ním tohle hřiště nenavštívil. Nezanedbatelný je i fakt, že jde o hřiště levná, hra tu stojí jen pár stovek.

Je trochu škoda, že šestijamková hřiště nepřijala za svá širší negolfová veřejnost, že možná ani neví o existenci těchto zcela otevřených a nenáročných areálů. Cesta ke golfu vedoucí přes ně je totiž ve všech směrech jednodušší, přirozená a bez bariér.

P.S. snímky jsou z hřiště Krásný Dvůr

 

Komentáře k článku

Miloš Vajner (25.04.2014, 05:08)

Český golf se na rozdíl od jeho pohodové anglické kolébky vydal soutězǐivým směrem. Vnitřně soutěživí hráči se honí za svým HCP, předvádějí a snaží zdolávat stále obtížnější hřiště. Dle statistik je to necelých dvacet procent registrovaných hráčů v ČGF. Ten zbytek na turnaje nechodí a o víkendu si často nemá ani kde zahrát. Obejít osmnástku je na ně moc, necítí se dobře v té honičce, na třinácté jamce na ně padá únava... Zkrátka osmnáctku ke svému volnočasovému pojetí golfu nepotřebují. Nic proti ním, je jich u nás moc a hráčů málo. Jejich údržba je nákladná, roční i denní fee vysoké. A tak se raději uchylují k lokálním devítkám s pohodovější atmosférou. Ty jsou líhní nových hráčů. Na osmnáctkách hrají už jen ti "hotoví". Veřejná hřiště chybí, ty malá jsou opovrhovaná nebo se o nich ani neví. Uvedený článek je alespoň zmapoval. Je jich žalostně málo. Chybí i tříjamková minihriště pro radost v okolí různych rekreačních středisek. Investice byly směřovány nesprávným směrem a vývoj se dostal do slepé uličky. Sto českých znormovaných hřišť čeká na nové hráče a oni nikde. Ti staří vymírají, střední vrstva chutné a ti bohatí to neutáhnou. Zkrátka aktivních golfistů ubývá. A bude ubývat dál, pokud nebudou přibývat ony obyčejné nízkonákladové šestky, co si někdo postavil z radosti. Nebo dokud majitele současných hřišť nouze o hráče nedonutí budovat veřejné akademie, kde si volně a levně můžou zahrát rodiny s dětmi nebo senioři. Část z nich se pak přesune na sousední "opravdové" hřiště.

P. Prchal (30.03.2014, 06:02)

Já na šestijamkové hřiště vzpomínám dodnes. Jsou to Hodkovičky v bývalé podobě. Jako šestijamku jsem je úplně miloval. Ve všední den po práci si ho projít byla pohoda, trvalo to hodinu a zbyl ještě čas si posedět na kafi u dřevěného kiosku. To hřiště mělo atmosféru. Dřevěná recepce se schopem. Mohlo se přijít bez rezervace a za chvilku se šlo, protože nás moc nebylo. Dnešní hřiště je samozřejmě po sportovní stránce úplně někde jinde. Driwing range je profitovárna, ale to kouzlo 6 je už pryč. Já tam naučil golf oba syny a takové věci, jako že se na golfu všichni pozdraví, tam byly samozřejmostí. Když tam dnes zdravíme (to je pro mne samozřejmost na golfu) tak vidím, že jsou i hráči, kteří přemýšlí odkud je znám. A v tom je ten hlavní rozdíl mezi těmito hřišti a obřími resorty, zde jsem si ten rozdíl víc uvědomil, protože to je na jednom hřišti.

Napsat komentář