Českých golfistů je méně. Vlastně více.

(G 355) Všeobecně se udává, že v České republice je více než 50 000 lidí, kteří hrají golf. Pokud se ale podíváme na některá aktuální zveřejněná čísla, vypadá to, že golfistů je méně. Jak je to možné?

V průvodci pro golfisty Zelené stránky golfu na rok 2011 je uvedena tabulka, která udává počty členů ČGF pro jednotlivé roky. U kolonky 2010, která je zde uvedena jako poslední, je číslo 49 849. V listopadu roku 2010 jsem si také vyjel ze serveru ČGF seznam všech hráčů (pouze jejich domovské členství, nikoli další členství) a vyšlo mi podobné číslo 50 373.

O rok později, v říjnu 2011, mi tentýž server ČGF prozradil, že registrovaných hráčů je už celkem 53 220. Znamenalo to nárůst hráčů zhruba o tři tisíce za rok 2011.

Jaké však bylo moje překvapení, když jsem letos 3. února opět počítal stav členské základny a server mi odhalil číslo pouhých 46 068.

V dokumentech, které dostávali delegáti letošní konference ČGF, je tabulka, která se ke stavu členské základny také vyjadřuje. Zde je uvedeno, že server k 5. 3. 2012 registroval celkem 47 889 hráčů. A to jak těch s hendikepem (EGA aktivní, neaktivní, klubový 37-54), tak bez hendikepu (BEZ, profesionálové i neamatéři – odňatý amatérský status). V textu se také můžeme dočíst spíše méně konkrétní formulaci: „Absolutní čísla mohou být vzhledem k důkladnému pročištění klubových databází mírně zavádějící…“

Jak jsem ale posléze na ČGF zjistil, je ten velký rozdíl téměř 5 331 hráčů (47 889/53 220) dán nejen čištěním klubových databází, ale především tím, že čím dál víc hráčů využívá tzv. jednoroční členství v nějakém klubu. A toto členství obvykle zaniká 31. 12. v daném roce. V praxi to pak znamená, že ke konci roku server eviduje vždy více hráčů než na začátku roku dalšího. Než se totiž hráči přihlásí k dalšímu jednoročnímu členství, třeba i v tom samém klubu, může jim to trvat třeba až do konce března, někdy i déle. I proto by tedy někdy okolo května či června měl server evidovat opět těch více než 53 000 hráčů.

Odpovídá tomu i skutečnost, že letos toho zmíněného 3. února vedl server jen 46 068 hráčů, načež jen o měsíc později už jich bylo 47 889. Ten nárůst více než 1 800 hráčů je dán nikoli tím, že by se za měsíc objevilo 1 800 zbrusu nových hráčů golfu, ale že se hráči s jednoročním členstvím pro rok 2011 už přihlašují do klubů na rok 2012.

Je zde ovšem i další zajímavé číslo. A tím je počet členů v jednotlivých klubech, pokud počítáme všechna členství. K 31. 12. evidovaly všechny golfové kluby celkem 58 893 svých členů. Vzhledem k počtu více než 53 000 hráčů s domovským členstvím to znamená, že přes 5 000 golfistů (zhruba každý desátý) má dvojí členství. Například prezident Václav Klaus je podle serveru členem hned v sedmi klubech: Erpet, Čeladná, Mstětice, Benátky, Karlovy Vary, Zbraslav a Kravaře, přičemž v posledně jmenovaném klubu je členkou i jeho žena Livia. Ta však golf patrně nehraje, neboť je zatím bez hendikepu. Marek Eben je členem ve čtyřech klubech (Karlovy Vary, Háje, Konopiště, Zbraslav). Mimochodem, rekordmanem je patrně jistý Patrik Tomšů, jehož jméno figuruje u celkem osmnácti klubů v republice, včetně Karlštejna, Karlových Varů, Konopiště, Kynžvartu, Motola, Kunětické Hory, Berouna i Albatrossu (tam má ovšem podle severu blokaci). Dotyčný je ovšem veden hned dvakrát, jednou s HCP 5,7 a podruhé s HCP 6,0. Věk má sice stejný, ten s HCP 6,0 má ovšem před jménem „ing“. Jméno Patrik Tomšů se přitom vyskytuje často i ve spojení s hejtmanem Davidem Rathem. P. Tomšů nejprve dělal PR manažera šesti středočeských nemocnic, pak přešel na post učitele tělocviku na nově založeném gymnáziu Hostivice (středočeský kraj, místní opozicí kritizovaný projekt).

Pokud jde o tzv. jednoroční členství, je to relativně nový a určitě dobrý způsob, jakým kluby vyšly vstříc přáním a chování hráčů. Golfista není po uplynutí jedné sezóny vázan zbytečnou byrokracií, nemusí se odnikud odhlašovat, prostě jen přejde jinam. Roční členství může znamenat nejen to, že hráč v daném roce dostane za 2-3 tisíce pouze kartičku ČGF a několik výhod a slev, ale že skutečně hraje zmíněný rok na konkrétním hřišti. A další rok by mohl hrát zase na jiném hřišti, pak by zase přešel jinam… Je to prostě jen další variace na dnešní hlavní trend, kterým není to, že člověk vstoupí do jednoho klubu a je tam už navěky, ale že využívá více hřišť a užívá si golfu systémem „pay and play“.