Jak spolu hrají muži a ženy

(Psáno pro GolfDigest) Golf byl po staletí veskrze mužskou záležitostí. Za posledních sto let se však mnohé změnilo a ženy dnes tvoří zhruba třetinu golfové populace. Pro svou fyzickou nenáročnost a nekontaktnost je pro ně golf ideálním sportem. Ženy však hrají trochu jinak než muži, také se při hře odlišně chovají. V čem spočívají hlavní rozdíly mezi ženským a mužským přístupem?

Jistá teorie říká, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše. Prý jde o úplně rozdílné tvory! Zůstaňme však raději na Zemi – obě pohlaví si totiž nejsou až tak vzdálena. Obě mají jedno tělo, dvě nohy, dvě ruce a jednu hlavu… Jenže o tu hlavu právě jde. Muži a ženy mají v lecčems odlišnou psychiku a liší se v některých základních životních přístupech. V tom, jak vnímají různé situace a jak na ně reagují.

Z hlediska golfu spočívají nejdůležitější rozdíly mezi pohlavími v tom, že muži jsou soutěživější než ženy a ženy méně agresivní než muži. Ženy také nemají potřebu prezentovat se svým výkonem, zatímco muži se na oplátku nepotřebují předvádět vzhledem. Obecně je mentálních rozdílů mnohem víc, vtipně jsou například popsány ve známé knize Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách.

Vedle toho existují i fyziologické odlišnosti, z nichž pro golf je zásadní ten, že ženy mají oproti mužům zhruba o čtvrtinu vyšší hybnost těla. Jsou mnohem ohebnější a pružnější. Jsou ale zase drobnější a mají menší objem svalové hmoty – u průměrného muže je to cca 44% váhy těla, u ženy jen 36%. I proto vypadá ženský švih jinak než ten mužský, ve většině případů je uvolněný a ladnější, žena dokáže své tělo více vytočit. Naopak mužský švih je silový a tuhý. Méně je to vidět u špičkových hráčů, transparentně u rekreačních. Muž svým silovým úderem dostane sice míč dál, ale žena zahraje díky menší síle a lepší přirozené technice ránu s menší stranovou odchylkou. I proto je ženská hra konzistentnější. Většinou se v okolních lesích hledají ztracené míče mužů, nikoli žen.

Každý jde na golf jinak

Rozdíl mezi mužským a ženským přístupem ke golfu je vidět ještě před tím, než na prvním týčku obě pohlaví odpálí své první rány. Při mužském rozcvičování hlava hole sviští ďábelskou rychlostí, svaly jen hoří a před očima bliká rudě zářící heslo: „Dneska to dokážu!“ Hladový lev je připraven vtrhnout do arény… Jenže divoký švih má často zakrýt i značnou dávku nervozity, svalová tenze a mnoho síly jsou pak příčinou, proč míček letí nakřivo, případně neletí vůbec a jen poskočí k ženským odpalištím. Žena naopak nepotřebuje dávat hned na vědomí své ego. Drží se zpátky a čeká. Mužův nezdar ji potměšile uklidní, takže jde na týčko s čistou hlavou a odpálí také čistě.

Nejde však jen o první ránu, ale o celou hru. A je fuk, zda se jedná o firemní turnaj, klubové mistrovství nebo hru pro radost. Muž totiž přichází na golf s odlišným cílem než žena.

Mužům slouží golf – coby jeden z nejtransparentnějších „počítatelných“ sportů – do značné míry k potvrzování své vlastní kvality a výkonnosti. Prostřednictvím golfu soutěží sami se sebou, s ostatními hráči, vlastně s celým světem. Chtějí zdolat horu, ulovit zvíře, zničit nepřítele – prostě zvítězit. Muži jsou takto vybaveni od přírody, vždycky takoví byli a ještě dlouho budou, byť stírání rozdílů mezi pohlavími dnes postupuje docela rychle.

Naopak žena, která je ze své podstaty tvorem spíše nesoutěživým, hledajícím konsensus, přichází na golf s vcelku neutrálními ambicemi. Chce také uspět ve smyslu dobrého výsledku, ale minimálně stejně tak chce odcházet ze hry s tzv. „hezkým pocitem“. Uspokojení čerpá i z mimogolfových skutečností – že někdo ocení její vzhled nebo že si popovídá s kamarádkou. Pro ženu je sportovní výkon stejně důležitý jako společenské a emocionální uspokojení. Vůči hráčům či hráčkám okolo necítí rivalitu, neprožívá také případný herní nezdar tak fatálně jako muž.

I muži občas pláčí

Rozdíly mezi pohlavími jsou výborně vidět hlavně v okamžicích, kdy hráčům hra nejde. Muž se cítí nedostatečným, jakoby zklamal očekávání. I proto bývají jeho reakce emotivní. Začne se vztekat, nadává, padají ostrá slova, létají hole. Někdy se slabší povahy z vlastní špatné hry zhroutí. Zažil jsem sebelítostivého hráče, který na desáté jamce klečel na kolenou a ptal se golfového boha, proč mu to dělá, načež se na patnácté jamce sám nad sebou rozplakal.

Ženy bývají označovány za hysterky a také pláčí častěji, ale na golfu takový tyjátr nepředvádějí. Uvědomují si mnohem více než muži, že je to jenom hra, nikoli život sám – a že je spousta věcí, které jsou důležitější než pár (ne)povedených úderů. Žena ví, že její osobnost nestojí a nepadá s výkonem na golfovém hřišti.

Když také žena zkazí úder, obvykle nekleje a nebouchá holí do země; i když výjimku jsem zažil, dotyčná na to předem upozorňovala a všechny varovala, že se bude chovat „jako chlap“. Nejčastější reakcí ženy na nevydařený úder je provinilý úsměv a slova typu: „Jejda, to jsem tomu ale dala…“ Muž musí ventilovat svoji nespokojenost ven, žena ji v sobě dokáže nenápadně pohřbít, rozpustit.

Ženám záleží při golfu na věcech, nad kterými muž jen zakroutí hlavou. V prvé řadě jde o to, jak vypadá. Golf nevyžaduje ryze účelové oblečení, můžete ho hrát v různých módních kreacích. Pro ženu je důležitá barva trička, střih sukně i to, jak vše ladí. Zásadním prvkem bývá čepice či jiná pokrývka hlavy. I barva begu je důležitá. Mnohé ženy-golfistky jsou trochu fintilky a v golfovém shopu je pro ně sekce „oblečení“ stejně důležitá jako sekce „vybavení“. Jestliže je pro muže nejhorší, když odchází ze hry poražen, pro ženu by bylo opravdovou tragédií, kdyby měla pocit, že při hře „vypadá blbě“.

Také když hra skončí, chovají se muži i ženy jinak. Muž o svém výkonu ještě dlouze mluví. A i když hrál mizerně, všem okolo rád připomene, že na dvanáctce napálil drajv 240 metrů (bylo to 220 a ještě s výsledkem bogy). Naopak žena po hře hovoří o dovolené, o vztazích, dětech, nakupování a podobných věcech. Ne že by šlo o bůhvíjaké hovory, ale rozhodně jsou snesitelnější než ty nudné řeči o cizí hře, která je navíc minulostí.

Když muž se ženou hraje

Protože jsem muž, nevím, jak vypadá atmosféra v čistě ženském flajtu. Vím však, že v čistě mužském je to někdy k nevydržení – nebo taky k smíchu. Té skryté i viditelné soutěživosti, která z nás chlapů stříká všemi směry! Ať už hrajeme jakákoli čísla, je pro nás vždy důležitá délka, samozřejmě délka zahraná driverem. Psycholog by v tom jistě viděl nepřiznanou touhu po co nejdelším a největším penisu. Muži jsou prostě obětí svého testosteronu. Naopak ženám je délka ukradená, jde jim hlavně o celkový dojem.

Pokud do mužského flajtu vstoupí žena, situace se změní. Vzájemná rivalita mužů nabývá podoby předvádění se, snahy upoutat pozornost. Po vzoru gorilích samců buší muži pěstmi do svých prsou – či spíše holí do míče. Od ženy pak očekávají, že jejich výkony ocení. A opravdu stačí, pokud dotyčná hráčka pronese pár bezvýznamných, ale lichotivých slov: „Panečku, vy jste zkušený hráč…“ Muž je uspokojen. Zjihne a obvykle se přestane tolik předvádět.

Ženský prvek dokáže atmosféru ve flajtu většinou zklidnit. Přirozené reakce žen směřují spíše ke kooperaci než konfrontaci, to se hodí hlavně v konfliktních situacích týkajících se pravidel či tempa hry. Ženy bývají tolerantní a svoji laskavost umí rády rozdávat. Muži si před ženou zase nedovolí chovat se agresivně a mluvit sprostě, snaží se ukazovat své lepší já. Někdy doslova srší galantností a kamsi hluboko zasouvají různé neduhy. Přestanou například popotahovat nosem hleny, což jinak doma před manželkou běžně činí.

Golf je i vynikající platformou pro seznamování, přirozenou cestou svádí obě pohlaví k sobě. Pokud chcete navazovat známosti, stačí na recepci požádat, aby vás přiřadili k flajtu, ve kterém se vyskytuje opačné pohlaví. A pak už máte dvě, někdy i čtyři hodiny na poznávání, oťukávání, flirtování.

Testování charakteru

Zajímavým fenoménem jsou hrající partneři či manželé. Mnohé páry tímto způsobem oživily již poněkud umdlévající vztah. Na druhou stranu je mnoho těch, kteří otevřeně přiznají, že s manželem (manželkou) hrát nemohou. Nejčastější chybou bývá to, že manžel svou ženu „trénuje“ a komentuje její údery. Muži hrozně rádi poučují – a je úplně jedno, že dotyčný sám není žádným singlhendikepovým borcem. Hlavně, že hraje líp než ona… Žena to někdy nevydrží a muže okřikne, někdy jen mlčí a pomyslí si, že měla raději jít hrát s kamarádkami.

Prekérní situace nastává v okamžiku, kdy je – především na turnajích – k mužům přiřazena žena, která hraje líp než oni. Ne že by se muž začal vůči takové ženě chovat špatně, ale je frustrován a herně zcela demotivován. Právě taková situace však bývá skvělou zkouškou mužova charakteru. Pokud se bez potíží smíří s faktem, že dívka či žena prostě hraje o deset či dvacet ran lépe (a ještě mu to natře driverem), pak projevuje schopnost přijímat prohry a vnímat život reálně. Pro dobře hrající golfistku může být společná hra s potenciálním nápadníkem dobrým testem jeho povahy. Ostatně osmnáct golfových jamek je vždycky prověrkou lidských vlastností.

Opravdu hustá bývá nálada v okamžiku, kdy je manželskému páru středních let přiřazena do flajtu mladá žena, která má nejen hezký švih, ale i pěkné nohy – a vůbec je celá dost zajímavá. Manžel je z takového nenadálého setkání nadšený, manželka už méně. V těchto chvílích dokáží být ženy stejně konkurenční a bojovné jako muži. A běda, všímá-li si manžel spoluhráčky víc než vlastní ženy! Doma to bude mít na talíři ještě dalších čtrnáct dnů.

Amazonky a důchodci

Každé pravidlo má svoje výjimky a i v chování obou pohlaví se najde spousta netypických projevů. Na hřištích celého světa proto potkáte i hráčky, které si v ambicích a chuti stále se poměřovat v ničem nezadají s muži. Bojovné Amazonky mají obvykle podobu schopné manažerky mladšího a středního věku. Když jsou sportovně nadané, hrají většinou velmi dobře a při jamkovce muže rozmáčknou jako malinu. Stejně tak najdete skupinu poněkud zhýčkaných slečen i dam, pro které je golf ideálním prostředím ne pro hru, ale sebeprezentaci. Dostat takovou paničku do flajtu není pro muže o nic příjemnější, než když žena musí jít s nějakým přisprostlým suverénem.

Existují samozřejmě i muži, kteří jsou ozdobou každého flajtu. Jsou to především ti, kteří doopravdy vědí a vnitřně rozumí tomu, že cílem hry jsou „hezké chvilky“ a nikoli jen hezký výsledek, hezké rány. K takovému poznání však muži docházejí pohříchu až v poměrně pozdním věku. Zní možná trochu smutně, ale právě s některými pány v důchodcovském věku si ženy zahrají skutečně nejlépe.

Psáno pro měsíčník GolfDigest, článek vyšel v čísle 1/2012