G 332 / Jsou golfisté hulváti, nebo jsou lepší než ostatní?

Přiznejte se: kolikrát jste na golfu řekli sprosté slovo? Kolikrát jste nadávali, a to pěkně nahlas, že to slyšeli lidé okolo? A jak často se setkáváte s projevy hulvátství na hřištích?

Bývalý kedík Tigera Woodse Steve Williams nedávno o svém šéfovi řekl, že je to „černej debil“. Je úplně fuk, jestli to byla uzavřená akce nebo ne. Williams jen potvrdil to, co se o něm stejně už dávno vědělo: že je to obhroublý křupan. Což ale nic nemění na faktu, že svou roli kedíka – a v případě Woodse i bodyguarda – zvládal skvělým způsobem. Od kedíka a ochránce se ostatně nečeká, že to bude nějaký jemný muž, co hraje na housle v orchestru.

Nedělejme si ale iluze, že i Woods sám je slušný a vytříbený chlapec. A nejde vůbec o jeho milostné aféry. Nadává při hře tak, že to z jeho rtů odečte i ten, kdo nemá vycvičené oko hluchého. Jsou známy i historiky kdy Woods coby mladík „bavil“ společnost stupidními vtipy právě na konto černochů a jejich barvy pleti (!).

Můžeme pokračovat dále. Pro mne osobně je prototypem sportovní „gumy“ takový Rory Sabbatini, jehož prostořekost a neuctivost je všeobecně známa. A to nemluvím o Johnu Dalym, který sice dokáže být zábavný a vtipný, ale jinak je to arogantní chlap bez vkusu. Nevěřím ani, že by takoví hráči jako Phil Mickelson nebo Luke Donald byli v jádru takoví slušňáci, jak vypadají. I když jsou mi oba docela sympatičtí.

Jednoduše: golf je sport a sport je tvrdý boj, v němž se servítky neberou. Ve sportu mezi sebou soupěří egoističtí jedinci, kteří chtějí vyhrát a v rámci tohoto cíle je jim skoro vše ostatní jedno. Golf samozřejmě není box ani rugby, ale nenechme se zmýlit tou vnější fasádou. Za ní to totiž bublá právě jako v tom boxu.

Golfoví hráči, funkcionáři atd. rádi říkají, že golf je lepším sportem, slušnějším a gentlemanštějším. Není to podle mne pravda, protože golf právě jako každý jiný sport podporuje vzájemnou konkurenčnost, která má za následek vyhrocené emoce a nehezké projevy lidského ega. Pokud hledáte opravdovou slušnost, nenajdete ji v záležitosti tak kompetetivní jako je sport, ale třeba v sociální oblasti, v péči o druhé lidi.

Golf je nicméně obdařen jednou věcí, která z něj opticky sport „lepších jedinců“ dělá. Jsou to pravidla golfového chování. Golfová etika je hezký vynález šlechticů a vysoké společnosti, která kdysi golf hrála především. Aristokracie má zakódováno, že člověk by se měl chovat na úrovni a lépe než ti ostatní – aby se tím od plebejského lidu odlišil a dal mu i příklad. V praxi to sice vypadalo tak, že všichni v blízkém okolí věděli, že důstojný lord je docela „čuně“, ale na veřejnost to nikdy neproniklo. Je to tak trochu dvojí morálka, dvojí chování, pokrytectví. Jenže viděno z druhé stránky: není právě tohle „pokrytectví“ jádrem naší civilizovanosti? Všichni se musíme přece chovat nějak „slušně“, musíme respektovat určitá pravidla, mít určité meze. Kdyby tomu tak nebylo, dávno bychom se vzájemně postříleli a bitky na ulicích by byly každodenní součástí života.

Golf je navenek skutečně slušným sportem – protože ke slušnosti hráče nutí. Ve fotbale se nic takového dnes už nepěstuje. Tam vám každý trenér dokonce radí: fauluj ho, sejmi ho, když nemůžeš jinak. Je dobře, že v golfu zatím nic takového není k vidění.

Na druhou stranu si ale nedělejme iluze. „Čuňárny“ můžete ve světě golfu vidět také na každém rohu, jen bublají pod povrchem a ven se dostanou jen občas. Jako třeba teď Williamsovo chování. Ale zeptejme se: kolik z těch slušně se chovajících rekreačních golfistů-podnikatelů přišlo ke svému majetku čistým způsobem? Kolik golfistů-manažerů se chová ke svým podřízeným jen slušně? Kolik hřišť bylo postaveno jen z peněz, které byly získány poctivou a tvrdou prací, nikoli podivným kšeftováním?

Ne, svět golfu počínaje Tigerem Woodsem a konče rekreantem někde na zapadlém hřišti není lepší než ten ostatní svět. Má jen šikovný gentlemanský plášť, ve kterém se prezentuje. Když zafouká vítr a plášť se rozvlní, vylétnou z něj i takové výrazy, jako „černej debil“.