G 326 / Může pes na golfové hřiště?

Většina golfistů má pocit, že pes na hřiště nepatří. Ve skutečnosti je to ale jako s dětským kočárkem. Neexistuje nic, co by za jistých okolností přítomnosti psa nebo kočárku na hřišti bránilo.

Nepatřím mezi pejskaře, psa jsem nikdy neměl a dokonce se těchto tvorů docela bojím. Jsem na tom trochu jako někdejší Havlův mluvčí Ladislav Špaček, který psy opravdu nemá v oblibě.

Mám nicméně pár dobrých známých a kamarádů, jejichž pes je klidné stvoření, které neotravuje štěkáním a nebetyčným poskakováním. Jeden z těch kamarádů také hraje golf a má docela velkého psa, tuším labradora. Někdy nechává při hře psa v autě. Je to neuvěřitelné, ale pes v tom velkém kufru vozidla vydrží. Ale samozřejmě by bylo lepší, kdyby ho pustil ven.

Šli jsme nedávno devítku Botanika v Horním Bezděkově. Kamarád má s majitelem a vedením hřiště domluveno, že se psem tam může. Šli jsme devět jamek a nevyskytl se absolutně – to slovo zdůrazňuji – žádný problém. Existenci psa jsem vůbec neregistroval, šel s námi a vedle nás a nic jiného nedělal. Ani jednou neštěkl, nikam se nezatoulal, nic nepokálel a nikde neběhal.

Nevidím žádný důvod, proč by tento konkrétní pes a hráč nemohli jít i na jiné hřiště v Česku. Jenže když někam zavolá a zeptá se, zda může jít se psem, tak ho na 90% hřištích odmítnou.

Viděl jsem ještě pár jiných dobrých příkladů. Někdy si majitelé vedli malého psa na vodítku, někdy ho dokonce chvíli nesli, případně vezli na bagu. Bylo těch případů málo, ale ani jednou jsem neviděl komplikaci. Zjevně ti majitelé dobře věděli, co jejich pes dělá, jaký je, a proto si ho dovolili na golf vzít.

Tak je to podle mne správné. Člověk by měl být soudný a brát na hřiště takového psa, o kterém už předem a s velkou jistotou ví, že nebude vyvádět alotria. Stát se nicméně může cokoli, a pokud by i ten původně klidný pes začal vyvádět, štěkat či moc běhat, musí jeho pán opustit hřiště. Pes by samozřejmě neměl kdekoli na hracích plochách i v jejich blízkosti kálet. Měl by se také držet blízko svého pána, aby nevyvolával v ostatních hráčích nelibost – třeba aby se nebáli, že ho svou ranou zasáhnou.

Někdo možná namítne: ne každý hráč dokáže objektivně posoudit, jak se jeho pes bude chovat. Někteří psa vezmou se slovy „von je hodnej, von nic nedělá“, a pak ho budou chytat, aby neběhal za míčky jiných hráčů. I to může nastat. Ale pak by hráč měl vědět, že už nikdy nemůže psa na hřiště vzít. A že v klubu si ho budou pamatovat.

Další námitkou může být: zkuste si představit flajt, v němž jdou čtyři hráči, dvě manželky s kočárky jako doprovod a ještě k tomu vedle nich pes. To je hotové procesí, zábavný cirkus!

Ano, je to trochu větší skupina, ale pokud nezdržují, děti neřvou a pes neštěká, jak tihle lidé ohrožují, ruší, otravují ostatní hráče? Anebo ničí hřiště? Hřiště je dost velký prostor na to, aby se tam vešlo pár lidí i zvířat navíc. A navíc jsou to vždy menšinové případy. Česká hřiště nikdy nezaplní jeden flajt za druhým se psem a kočárky.

Neříkám také, že hraní golfu v doprovodu kočárku nebo psa je ideální. Záleží pochopitelně na okolnostech a na typu hřiště. Pes nebo kočárek při turnaji jsou nepřípadní, ale při podvečerní devítce po práci? Asi si rozmyslím, jestli vezmu psa na Albatross na osmnáct jamek, anebo na devět jamek do Staré Boleslavi, Botaniky nebo Motola… A propos Motol. Neprochází náhodou hřištěm cesta, po které chodí pejskaři? Nechodí okolo hřiště lidé se psy? A komu vadí? Mně ne.

Díky svému ne-vztahu k psům jsem opravdu ten poslední, kdo by propagoval jejich přítomnost na hřišti. Kdybych sám nezažil podobné situace s dětským kočárkem, asi bych tomu tak nerozuměl. Ale teď vím, že by se principiálně těmto situacím neměli na hřištích bránit. Je tom možná projev golfové „uzavřenosti“, snahy bránit průniku běžného života a všednosti na hřiště. Golf se musí hrát v tričku s límečkem, nesmí v džínách, nesmí tam pes, nemůže kočárek, nesmí se mluvit nahlas… A proč se na hřišti může kouřit? A proč mohou hrát i hráči viditelně opilí? Některá pravidla a prvky tradice mají svůj smysl, jiná jsou sporná, další zbytnělá. Co kam patří, to ale každý vidí jinak, to chápu.

Komentáře k článku

Napsat komentář