G 304 / Kdo si vydělá? A jaké jsou prize money světových tůr?

Kde si mohou golfisté přijít na největší peníze a kde se naopak musí pořádně ohánět, aby si vydělali na živobytí? Nabízím srovnání hlavních soutěžních golfových tůr na světě.

Snem každého hráče je hrát PGA Tour. Jakkoli jí dnes European Tour šlape na paty, pořád to není stejná liga. PGA Tour je skutečná Liga mistrů a je to dáno především velikostí peněžního balíku, který má tahle série na výhry.

Profesionálové hrají v USA své turnaje už od roku 1916, ale teprve v roce 1968 se oddělila soutěž samotná od organizace PGA. Dnes se hraje zhruba 45 turnajů a celkové prize money jsou 288 milionů dolarů. Loni si přišel celkový vítěz Matt Kuchar na 4,9 milionu. O rok dřív vydělal Tiger Woods 10,5 milionu, ovšem největší částky v historii překvapivě nedosáhl on, ale v roce 2004 Vijay Singh: celkem 10,9 milionu. Woods šel přes 10 milionů ještě v roce 2007 a 2009.

Pro srovnání, jak strmě rostly výdělky za poslední tři desetiletí. Jack Nicklaus dosáhl v roce 1975 coby vítěz money listu na částku zhruba 300 000 dolarů. Nejúspěšnější hráč roku 1985 Curtis Strange si přišel na 542 000 dolarů. V roce 1995 Greg Norman inkasoval už 1,6 milionu. Do poloviny devadesátých let rostly výdělky tempem zhruba dvojnásobku za desetiletí, ale pak propukla tigermánie a za deset let se výdělky znásobily pětkrát. Ještě v roce 1995 se celková suma prize money pohybovala okolo hranice 60 milionů, ale v roce 1998 už skočila na téměř 100 milionů a dnes se blíží k hranici 300 milionů. Významně k tomu přispěly stálé televizní přenosy, které přilákaly větší množství štědrých sponzorů.

V absolutních výdělcích je na tom samozřejmě nejlépe Tiger Woods. Ten má na kontě za kariéru už 94 milionů dolarů na výhrách (ovšem dalších zhruba 900 milionů za sponzorské smlouvy). Druhý je Vijay Singh s 64 miliony, třetí Phil Mickelson s 61 miliony, čtvrtý Jim Furyk se 48 miliony a pátý je Ernie Els se 40 miliony dolarů.

European Tour vznikla v roce 1972 a po celou svou existenci doháněla PGA Tour. Počáteční obrovský rozdíl se jí podařilo snížit natolik, že dnes má rovněž přes 45 turnajů ročně a rovněž velice slušný balík peněz na výhry. V současnosti je to zhruba 180 milionů dolarů, nicméně se v to počítají i turnaje PGA Tour, které jsou pro obě série společné (tedy i tři americké majory a další významné turnaje). Fakticky je tak rozdíl mezi prize money na PGA Tour a European Tour zhruba dvojnásobný.

I evropská tůra bohatě těžila z tigermánie, ale stejně tak z celosvětového růstu golfu. Loňský lídr money listu Martin Kaymer si přišel na 4,4 milionu eur (6,1 milionu dolarů), ovšem v roce 1995 si Colin Montgomerie vydělal „jen“ 835 000 liber (něco přes milion eur). V roce 1985 Skot Sandy Lyle inkasoval 163 000 liber a v roce 1976 si Seve Ballesteros přišel na 39 000 liber. Tady je vidět mnohem větší skokový růst oproti PGA Tour.

Třetí nejlukrativnější soutěží není překvapivě první ženská liga, ale první liga seniorů. Nynější Champions Tour, která je odnoží PGA Tour, se hraje od roku 1980 a je určena pro hráče starší více než padesát let. Celkové prize money byly v roce 2010 zhruba 52 milionů dolarů. Hraje se přes 25 turnajů. Peníze se na Champions Tour skokově zvyšovaly hlavně v 80. letech, vítězové si přicházeli na začátku desetiletí na 100 000 dolarů, ale v roce 1990 už Lee Trevino vyhrál 1,2 milionu dolarů. Mezi seniory se tigermánie moc neprojevila, vítěz money listu posledních tří ročníků Bernhard Langer inkasoval přes 2 miliony, ale už v roce 1997 si Hale Irwin vydělal 2,3 milionu. Pětašedesátiletý Irwin je také s 25 miliony dolarů celkového výdělku vůbec nejúspěšnějším hráčem série Champions Tour.

Teprve nyní přicházejí ke slovu ženy. Ladies PGA Tour se hraje od roku 1950 a má nyní podobný počet turnajů jako senioři, zhruba do třicítky. Celkové prize money jsou 41 milionů dolarů. Loni si Korejka Na Yeon Choi vydělala přes 1,8 milionu dolarů, ale po roce 2000 si Annika Sörenstam běžně přišla na 2,5 milionu každý rok. Rekord drží Lorena Ochoa z roku 2007, který činil 4,3 milionu dolarů. Ženské prize money rostly také kontinuálně, silnější růst je shodný s obecným růstem golfu ve světě. V půlce 80. let si vítězka Nancy Lopezová přišla na 400 000 dolarů, o patnáct let později už brala Sörenstamová čtyřnásobek.

Nijak zářné, ale nikoli chudé živobytí mají hráči hrající druhou americkou ligu, Nationwide Tour. Tam se ročně rozděluje 18 milionů dolarů na 28 turnajích. Prvních dvacet pět v každoročním money listu postupuje o stupínek výš do PGA a navíc si přijdou na 200 000 dolarů a více. Vítěz z roku 2010 Jamie Lovemark si vydělal 452 000 dolarů. Ještě 100 000 dolarů inkasuje hráč okolo sedmdesátého místa. Ale ti ostatní už počítají každou tisícovku dolarů.

Vcelku štědré jsou některé asijské tůry. Například mužská Japan Golf Tour (hraje se od roku 1973) pořádá ročně 25 turnajů, hráči se dělí o 40 milionů dolarů. Vítěz z roku 2009 Ryo Ishikawa si tehdy přišel na 2,2 milionu dolarů. Také Asian Tour (Asie mimo Japonsko) nabízí celkem 40 milionů dolarů ročně, ovšem část z toho jsou i peníze rozdělované v rámci společných turnajů s European Tour či PGA Tour. Fakticky dává asijská tůra okolo 25 milionů dolarů. Vítěz z roku 2009 Thongchai Jaidee si přišel na 981 000 dolarů, o rok dříve vydělal Jeev Milkha Singh 1,4 milionu.

Hraje se také PGA Tour of Australasia (od 1973), což je tůra Austrálie a Nového Zélandu, koná se jen 6 turnajů. Od roku 2009 tato tůra výrazně kooperuje s nově vzniklou OneAsia Tour, což je 15 asijských turnajů s celkovou dotací okolo 15 milionů dolarů. Relativně solidní peníze nabízí i národní Korean Golf Tour, kde se hraje o 12 milionů dolarů na dvaceti jihokorejských turnajích. Na jihoafrické Sunshine Tour si zase v roce 2010 letošní vítěz z Augusty Charl Schwartzel vydělal coby vítěz money listu 770 000 dolarů.

Nejvyšší evropská ženská tůra, Ladies European Tour, není moc bohatá. Tůra se hraje od roku 1979, ročně cca 25 turnajů, celková dotace je v posledních letech zhruba 11 milionu euro (asi 15 milionů dolarů). Vítězky si v posledních pěti letech odnášely 200-400 tisíc euro. Třicátá hráčka žebříčku si přijde na 57 000 euro, což je 1,4 milionu korun (to mohou být i náklady na jednu sezónu). Aby si hráčka solidně vydělala, musí skončit zhruba do 15. místa, tam někde začíná hranice 100 000 euro inkasovaných za rok.

Je tu ještě European Seniors Tour, kterou známe i díky třem ročníkům Casa Serena Open u Kutné Hory. Dvacet tři turnajů ročně, dotace 9 milionů euro (asi 14 mil. dolarů), celkoví vítězové si už deset let přijdou na 250-350 tisíc euro.

Zbývají ještě další soutěže „doufání“. Například European Challenge Tour, druhá evropská liga (25 turnajů), ve které se letos rozděluje 5 milionu euro (7 mil dolarů). Loni si vítěz přišel na 134 000 euro, první desítka se vešla minimálně do 90 000 euro a více. Na americké půdě jsou zase dalšími nižšími soutěžemi Canadian Professional Golf Tour (12 turnajů ročně) a jižněji se orientující latinskomaerická Tour de las Américas (6 turnajů).

A jak jsme na tom my, respektive na co si mohou přijít hráči Pilsner Uquell Czech PGA Tour? Celkové prize money činily v loňském roce 4,3 milionu – ovšem korun. To je asi 250 000 dolarů. Vítěz Ondřej Lébl bral přes 390 000 korun, desátý Stanislav Matuš 112 000 a dvacátý Jiří Němeček 64 000. Český golfový profesionál si holt musí vydělávat hlavně na rohožce.