G 268 / Kaymer je talent, jaký přichází málokdy
Německo má nového golfového hrdinu. Mohl by pětadvacetiletý Martin Kaymer, který o víkendu vyhrál svůj první major titul na PGA Championship, překonat v úspěšnosti německou golfovou legendu Bernharda Langera?
Kaymer je skutečným golfovým talentem. Ne asi tak jedinečným jako byl Woods, ale o jeho možnostech svědčí už počátek kariéry. V deseti letech s golfem začal a za pět let měl hendikep nula. Když po dalších čtyřech letech přestupoval k profesionálům, šel k nim s hendikepem +4,8. A podobným skokanským tempem pokračoval i mezi profíky.
Ještě jako amatér vyhrál v roce 2005 turnaj třetiligové EPD Tour a při své první sezóně na této sérii v roce 2006 přehrál konkurenty rozdílem nikoli jedné, ale dvou tříd. Od února do srpna 2006 hrál 14 turnajů, v pěti zvítězil a kromě jediného byl vždy v první desítce. Dokázal dokonce zahrát 59 ran za kolo, což je vůbec nejlepší výsledek, jakého kdy dosáhl německý hráč. Ještě téhož roku proto postoupil do druhé ligy, Challenge Tour.
I tady jízda pokračovala. Stihl sice do konce roku 2006 jen osm turnajů, ale hned ten druhý vyhrál a v celkovém money listu byl čtvrtý. I díky tomu se kvalifikoval na European Tour. Tady se mu sice v sezóně 2007 nejprve nedaří postupovat cutem (na turnajích hraných mimo Evropu), ale rychle se přizpůsobí a na akcích na starém kontinentu už hraje v popředí. Celkem pětkrát je v TOP 10. Výsledkem je přes 750 000 vydělaných euro a cena Sira Henry Cottona pro nováčka roku.
A pořád jde výš. V roce 2008 si už připisuje první turnajové vítězství, hned v lednu v Abu Dhabi. Přidá ten rok ještě další, v money listu končí na osmé pozici s 1,79 miliony eur. V roce 2009 opět vyhraje dva turnaje a vydělá 2,8 milionu, což je třetí příčka money listu. V současnosti – srpen 2010 – je s 2,2 miliony nejvýdělečnějším hráčem European Tour.
Kaymer má na svém kontě zatím pět vítězství na turnajích European Tour a jeden major. O jeho stále rostoucí schopnosti bojovat o ty nejvyšší mety svědčí výsledky právě z majorů. V roce 2008 dvakrát neprošel cutem a nejlépe byl dělený padesátý třetí na US Open. V roce 2009 byl už na PGA Championship dělený šestý. A letos byl dělený osmý na US Open, dělený sedmý na British Open a PGA Championship vyhrál. Kaymer zatím nezažil sezónu, která by byla horší než ta předchozí.
Narodil se v Düsseldorfu 28. prosince 1984 (a je jistě náhoda, že o devět let starší Tiger Woods má narozeniny v podobném čase, 30. prosince – je ročník 1975). Ani rok nebyl Kaymerovi, když jeho sedmadvacetiletý krajan Bernhard Langer v roce 1985 vyhrál Masters v Augustě. Jenže když Langer v roce 1993 podruhé triumfoval, Kaymer to už možná viděl. Langerovský golfový impuls i příklad pak nemohl nefungovat. I to je důvod, proč má teď Německo pátého nejlepšího hráče na světě, který je po Lee Westwoodovi zároveň druhým nejlepším Evropanem.
Pokud jste Kaymera viděli hrát už před dvěma roky na některém evropském turnaji, museli jste si ho všimnout. Je to od pohledu výrazná osobnost. Atletická postava, s klidným a jistým přístupem ke hře. Někdy sice ještě bojoval s psychikou, ale bylo vidět, že je to jen otázka zkušeností. Při jeho úspěších mu byl velkou oporou také o dva roky starší bratr a otec. Ten chtěl mít z obou synů právníky, ale když viděl Martinovu touhu hrát, nebyl proti. Kaymerův vzestup provázela nelehká osobní situace – jeho matka od roku 2006 bojovala s rakovinou, v roce 2008 zemřela.
Vytrvá-li Kaymer v současném růstu, může přidat další triumfy. Aby ale překonal Langera, bude se muset snažit – ten totiž za kariéru vyhrál celkem 42 evropských turnajů. Langer byl hráčem European Tour, i proto si z USA – vedle dvou titulů z Augusty – odvezl „jen“ jediný turnajový titul. V případě Kaymera je otázkou, zda setrvá v řadách evropské tůry anebo se plně soustředí na okruh PGA. Být úspěšný v Evropě je jen půlka cesty k trvalému úspěchu v USA. Může nicméně zvolit i cestu Ernieho Else, který po celou kariéru dělil svůj zájem mezi oba břehy Atlantiku. Tento přístup také Evropanům svědčí, byť to znamená náročnější cestování a stálé přizpůsobování se odlišným podmínkám.
V každém případě je Kaymer pro Evropu vítaným šampiónem. Z českého pohledu je o to lepším, že máme blíž k Německu než třeba k Britským ostrovům a Švédsku, což jsou evropsky nejsilnější státy. Bylo by určitě skvělé, kdyby se právě Kaymer jednou objevil jako hráč i na české půdě. Langer už tu byl několikrát a vždycky se mu dařilo.
Komentáře k článku