G 265 / Nové kouty Staré Bolky

Před pár dny jsem byl hrát na své oblíbené Staré Boleslavi a poprvé vyzkoušel novou devátou jamku. A taky jsem hřiště vyfotil. A když slunce zapadá, to se hnedka fotí jinak!

Stará Boleslav neboli „Bolka“, jak jí říkají místní, je hřiště s jednou z největších vytížeností mezi českými hřišti. Je to sice jen devítka, ale je blízko u Prahy, hřiště je na úplné rovině a par tu může bez problému zahrát i bogy hráč. Jezdí sem opravdu hodně lidí. I proto, že se tu hraje celoročně – když není sníh, dá se hrát i v prosinci nebo lednu.

V Boleslavi jsem odehrál určitě nejvíce her, byť by někdo mohl říct, že na tomto snadném hřišti se už hráč nemůže moc nového naučit, golfově tu neroste. Jistě, ale copak je cílem golfisty stálý růst? Mým cílem už je „jen“ si dobře užít čas – prostřednictvím hry.

Ten den jsem šel první devítku něco po čtvrté odpoledne, druhou jsem začal po šesté. Během první bylo zamračeno a to se golfové hřiště nefotí příliš dobře. Většinu ze zhruba stovky fotek, které jsem pořídil, jsem posléze při výběru zase smazal. Protože od té šesté večerní do osmé se obloha projasnila, a to se pak snímá ideálně. Slunce se kloní, dělá skvělé stíny, je měkké.

Stará Boleslav rozhodně nepatří mezi bůhvíjak krásné areály. Jak řečeno, je to dokonalá rovina, jen na krajích fervejí se hřiště mírně zvedá. Stromy jsou jen okolo, ty nové uprostřed jsou ještě nevelké. Ale přesto má hřiště v určitých partiích i momentech svůj půvab, výhodou je celková sevřenost areálu. Podvečerní světlo mu taky přidává. Je už jen fotografovi, aby to dokázal zachytit.

Je to jako s ženami. Ne všechny jsou krásné za každé situace, ale je mnoho žen, které se dokáží zkrásnit oblečením, líčením, šperky… Takhle „vyšperkovat“ lze i golfové hřiště. Tím, že ho nafotíte ve správnou dobu a vyberete ta nejlepší místa. A pak ještě trochu přidáte zelenou ve fotoshopu, mírně barvy i stíny zkontrastníte a vyříznete ten nejlepší formát.

Ano, je to trochu iluze, ale já takto „vylepšuji“ golfová hřiště rád. Dělá to radost všem – jak těm, kteří hřiště spravují a patří jim, tak hráčům, kteří se rádi dívají na hezké výjevy. A v případě Boleslavi jsem byl skutečně rád, že jsem hřiště mohl ukázat pěkně. I když některá místa nebyla úplně zelená, protože v předchozích dnech je vysušila velká vedra.

Stále jsem taky čekal, jestli se ploše objeví i místní maskoti, nutrie. Nakonec jsem je potkal. Nejdřív jsem je fotil z výšky, ale to nebylo ono. Nakonec jsem si lehl na zem a vyfotil jeden pěkný kus ze zvířecího pohledu. Upřímně řečeno, tyhle přerostlé krysy mi nejsou moc příjemné, asi bych se bál na ně sáhnout, ale na fotkách vypadají efektně.

A jaká je nová devátá jamka, která měří 261 metrů ze žlutých a nahradila někdejší dvousetmetrový třípar? Esteticky je to samozřejmě hezčí jáma, dělá to ten ostrovní grýn. Takticky je to mnohem zajímavější hra, protože hodně záleží na tom, jak dobře trefíte první ránu. Když ne ideálně (musí to být cca 190 metrů dlouhá rána přímo na střed ferveje), tak je to velké váhání, zda jít druhou na grýn.

Většina hráčů říká, že nová doglegová jamka je těžší než starý třípar. Faktem je, třípar většina lidí uměla zahrát na bogy (parů tu však bylo žalostně málo), šlo tam jen o délku. Jenže na novém čtyřparu už bogy asi tak snadno nezahrajete. Hodně lidí netrefí grýn, zahraje do vody, protože ránu technicky nezvládnou, mají strach.

I já jsem se napoprvé vykoupal, ani v druhém kole to nebylo jiné. Ovšem chyba byla v té první ráně, byl jsem od grýnu vždy okolo 100 metrů. To se pak na nevelký ostrov nehraje lehce. Takže z toho bylo vždycky 7, protože jsem ještě navíc zahrál trojpaty. Chce to prostě dobře trefit první ránu, pak by snad už neměl být problém.

Ale i tak si myslím, že je to výborná tečka za hřištěm. Je to zajímavější konec než ten původní, lze tu něco získat, ale ještě víc ztratit. Už se těším, jak si tuhle jamku jednou zahraju při turnaji. To bude člověk po tlakem!

P.S. Prvních dvacet fotek galerie je současný stav hřiště, další jsou zhruba čtyři roky staré.