G 263 / Golfování za horkých dní

Jak se hraje golf v počasí, které teď panuje v celé Evropě? Je golf ve třiceti a více stupních nad nulou, pod rozžhaveným sluncem, ještě dobrou zábavou?

Letošní golfová sezóna je skutečně zvláštní. Nejprve žádné jaro a pak prudké léto. Však si také manažeři českých golfových areálů vesměs stěžují, že letošek nestojí za mnoho. Tolik vytoužené teplo sice přišlo, ale je ho tolik, že hráče z hřišť spíše vyhání, než aby je lákalo.

Golf vznikl ve studeném Skotsku a opravdu se zdá, že je to hra nevlídného počasí. Klima s nevysokou teplotou a častým deštěm totiž prospívá tomu nejdůležitějšímu: hřišti samotnému. Tráva potřebuje dostatek vláhy, přílišné parno ji vysušuje. Většina světových hřišť může existovat jen díky energeticky docela nákladnému systému zavlažování. I česká hřiště v nynějších vedrech trpí. Ta nezavlažována odcházejí prakticky před očima, ale i na některých zavlažovaných je vidět, kam dosáhne proud vody ze sprinkleru. Zbytek je sušina.

Vyschlé hřiště není sice esteticky pohledné, ale hráčům přináší pro hru důležitou výhodu: tráva v okolí fervejí je řídká a slehlá, neklade holi tak veliký odpor. A je tu i další klad v podobě tvrdších fervejí, po kterých míček po dopadu ještě skáče. Někdy vám povrch po ráně driverem může přidat dalších patnáct, dvacet metrů. Když k tomu připočítáme, že v teplém vzduchu míče létají dál než ve studeném (rozdíl bývá i jedna hůl), pak to vypadá, že na hráče čekají ve třicítkách opravdu ideální podmínky. A to ještě hrajete jen v tričku, takže můžete tělo při švihu dokonale vytočit.

Jenže tak jednoznačné to není. Na straně nevýhod je totiž jedna opravdu veliká: teplo a sluneční žár člověka vyčerpávají. K čemu je vám, že zahrajete i s doběhem 240 metrů, pokud kvůli únavě váš švih ztrácí jakoukoli konzistenci a míče létají do všech stran? Anebo nejste schopni se koncentrovat na důležitý pat?

Když už jsou tropické dny, je vhodné jít na golf především ve dvou časových pásmech: ráno a v podvečer. V šest ráno není na hřišti nikdo a okolo východu slunce je také nejstudenější část dne. Jenže komu se chce vstávat? Naopak večery mezi šestou a devátou jsou lepší, stíny také vytvářejí esteticky pěkné scenérie.

Hrát okolo poledne je v podstatě nesmysl. Nejenže v tento čas dosahuje teplota maxima (cca mezi 13.00-16.00 letního času), ale golfové hřiště je při slunečném počasí jako teplárna. Tmavá tráva nasává energii, horko jde zeshora i odspodu. Hra je fyzicky úmorná a demoralizující, přináší také zdravotní rizika

Když už ale chcete hrát ve třiceti stupních, jak se na hru připravit? Jsou to samozřejmosti, ale je dobré je stále připomínat. V prvé řadě je potřeba mít s sebou hodně vody. Na devítku vám rozhodně nepostačí půllitrovka, ale minimálně litr. Na hlavu si také vemte čepici, případně nějakou pokrývku s širším okrajem. A je-li z tenké látky, tím lépe.

Pokud jde o oblečení, je nutné volit jen světlé barvy. Bílá, žlutá, světle modrá. Cokoli tmavého bude vaše tělo ještě více rozehřívat. Tričko s límečkem má v tomto počasí svůj velký smysl, protože si můžete zvednout límeček na krk, který tak ochráníte před spálením. A propos: krém s faktorem 20 a vyšším je pro všechny ještě neopálené také nutností.

V průběhu hry je dobré tělo ochlazovat vodou, polévat se: nejlépe hlavu, ale také ruce a nohy. Pokud jsou na hřišti vodní překážky a voda v nich vypadá čistě, proudí, tak se nestyďte se pořádně ošplouchnout. Osobně se v tomto směru nežynýruju a na některých hřištích se v místních rybnících dokonce koupu. Například na Kunětické Hoře: šestnáctku vinoucí se okolo jezera jsem si jednou zpestřil plaveckým intermezzem. A ještě jsem přitom vylovil asi tři míče.

Myslete také na detaily. Například na fakt, že ve vedru propotíte rukavici za pár jamek a hůl vám pak bude prokluzovat. Vyplatí se mít s sebou další rukavice na výměnu. Někdo se ve vedru potí tak, že ho pak i v krátkých kalhotách dře spodní prádlo – volte proto raději to z umělých vláken než z klasické bavlny, která vodu jen nasaje. A nejlepší hodinky na ruce nejsou ty masivní a s koženým páskem, pod kterým se ruka potí, ale obyčejné lehké digitálky z umělé hmoty.

Velkou roli hraje i výběr hřiště. Je zásadní rozdíl mezi tím, když si pojedete při třicítce zahrát do Mariánských Lázní do výšky přes 700 metrů, kde je navíc stín stromů, anebo když pojede do Mstětic nebo Benátek, které jsou mezi 200-300 metry a stromy skoro žádné. Ani fyzicky náročná hřiště typu Ypsilonka nebo Karlštejn nejsou ideální, byť právě tady zase situaci trochu ulehčuje pofukující vítr.

Osobně hru v teplém počasí nevyhledávám. Nejlepších výsledků jsem také dosáhl spíše v teplotě mezi 15-20 stupni, na jaře nebo na podzim, nikoli v parném létě. Jakmile teploměr leze nad 25 stupňů, nechávám hole doma a vyrážím na kolo. Pokud totiž jedete dostatečně rychle, vítr vás stále ofukuje a ochlazuje. A když si k tomu vyberete například horský terén s výškou nad 800 metrů, máte ideální počasí. Před pár dny jsem jezdil na Králickém Sněžníku mezi 1000-1400 metry a zatímco dole se všichni pařili, já si užíval…