G 262 / Čím ošklivější místo, tím pro stavbu hřiště lepší

Nedávno jsem byl na golfovém hřišti Mladá Boleslav a docela jsem se podivil, jak za tři roky své existence prokouklo. Co si budeme namlouvat: areál nedostal do vínku bůhvíjak pěknou krajinu, je to placka, navíc stromy tu nerostly skoro žádné. Ale teď se to okolo fervejí zelená, vznikla tu další jezírka a proti začátku se změnil i design několika jamek. Taky k lepšímu.

Není ale cílem tohoto textu psát o Mladé Boleslavi. Jde mi o jednu otázku: má smysl stavět hřiště na skutečně pěkných, přírodně výjimečných místech, anebo mají vznikat tam, kde „nic není“ – a hřiště právě tento nevzhledný kout zušlechtí?

Krása hřiště, nebo hor okolo?

Krása hřiště, nebo hor okolo?

Většina golfistů by si samozřejmě přála, aby všechna hřiště byla pěkná jako Ypsilonka nebo Karlovy Vary. Upřímně řečeno, postavit krásný areál na úpatí hor, nebo ve zvlněné a lesnaté krajině, není až tak velký kumšt. Když příroda sama modeluje, je to vždycky nejhezčí a nepřirozenější (designéři prominou).

Kunětická hora, stavba

Kunětická hora, stavba

Pro mne osobně je skutečným stavitelským počinem, pokud architekt staví v krajině méně hezké. A musí se snažit, aby se hřiště líbilo. Proto jsou mi třeba sympatické projekty Sokolov nebo Kunětická Hora, které dokázaly důlní nebo popílkovou krajinu zazelenit. Proto oceňuji nápad postavit hřiště na kraji Prahy, v oblasti Černého mostu, kde je dálnice a sídliště – protože díky hřišti se z pole stane lesopark.

Tady že by mělo být hřiště? Jen to ne!

Tady že by mělo být hřiště? Jen to ne!

Před pár dny jsem byl v Krušných Horách, kde nás prováděl jeden místní patriot. Navštívili jsme nádhernou horskou planinu u bývalé obce Jelení. Stávalo tu kdysi několik desítek domů, po odsunu byly zbourány, teď je to louka dva krát dva kilometry. Patriot mi prozradil, že právě tenhle prostor někdy v roce 2002 vyhrál v jakési soutěži o „nejhezčí místo pro golfový areál“.

Ano, bylo by tu krásné hřiště. Ale ještě že není! Musel by být úplný pitomec ten, který by tu chtěl hřiště postavit. Nejde jen o to, že je to zapadlý kout ve výšce okolo 800 metrů, kam je cesta daleká a velké město v okolí žádné. Jde o to, že ty louky jsou krásné samy o sobě a každé golfové hřiště, byť sebelepší, by je prostě zničilo.

Existuje v Čechách mnoho skutečně pěkných luk a míst, kde si kdejaký golfista řekne: tady by se hrálo! Já na to ale říkám: jen ať se tu nehraje. I ta jmenovaná Ypsilonka (při vší ústě k její kráse) totiž krajině nijak výrazně neprospěla, protože ty louky už tu byly nádherné před stavbou. Hřiště krajinu jen poněkud proměnilo, naštěstí ji nepoškodilo.

Kunětická hora, výsledek

Kunětická hora, výsledek

Ačkoli si mnozí golfisté myslí, že stavba golfového hřiště je a priori stavbou ekologickou, není to přesné. Hřiště je zásahem do přírody, ať už modelací terénu, výstavbou klubovny, parkoviště, zázemí, nebo samotným provozem. Jestliže je ale hřiště v zásadě „živým a přírodním“ výtvorem, pak má smysl život a přírodu přinášet tam, kde dosud není. Ne ubírat krajině její nejhezčí místa a dělat z nich golfové parky s parkovištěm. Proto jsou skutečným přínosem hřiště typu Hodkovičky, kde byl původně náletový prales a vedle něj betonárka.

Když se vrátím k té Mladé Boleslavi. Při pohledu na zkrásnělé hřiště, na vysázené stromky, jsem si vzpomněl na staré fotky z prvních let existence Mariánských Lázní. Byla to louka bez ničeho. Nehezké hřiště. A kde je dnes? Skoro by se dalo říct: čím ošklivější místo si golfový podnikatel a jeho architekt vyberou, tím větší zaslouží uznání. Když už je nikdo neocení teď, určitě to budou další generace.

Komentáře k článku

M.Strauch (09.07.2010, 19:08)

Pár postřehů. Čtu Vaše články pravidelně a ve většině případů nacházím názorovou shodu. Jako rodina provozujeme kolo i golf. Víte, u nás myslím trochu chybí pokora. Většina golfistů očekává od nového hřiště atmosféru, jako kdyby tam bylo už roky, ale hřiště si musí prostě svůj čas "odžít"! Nedávno jsme se ženou hráli na ústeckých "Terasách", a to je přesně místo, kde je rekultivace, podobně jako v Sokolově nebo na Kunětické hoře, zcela na místě, protože krajinu hřiště kultivuje. Zrovna jsme si říkali, že za takových 10 let to hřiště bude zase někde jinde, břízy povyrostou a celé okolí bude vypadat jinak. Na druhou stranu, ruku na srdce, hrajeme hodně golf v Rakousku a není nic krásnějšího než opravdové "horské" hřiště. Je to pro golfisty skutečná výzva. I zde je totiž hodně "placatých" hřišť, a člověk si musí umět vybrat. Nejsme žádní "trolejáři", protože se nám zkrátka 4 vozíky do auta nevejdou a tak si dokážeme s bagem na zádech horské hřiště opravdu vychutnat. Možná nás fyzická únava stojí ránu nebo i dvě, ale proto golf nehrajeme. Takový Wildmoos v Seefeldu nebo Goldegg to prostě nemá chybu, byť by tomu louky možná slušely víc. Chce to jediné slušné počasí. Zkuste. Piště dál, hezky se to čte a jsme přece Na vzduchu.

Napsat komentář