G 243 / Vraždy na zeleném trávníku
Čím to, že golfové prostředí tak přitahuje vraždy? Nedávno jsem viděl nový díl z anglické televizní série Vraždy v Midsomeru, odehrával se v golfovém klubu a mrtví tam byli hned dva. Nejde ale jen o midsomerskou sérii. Zločiny na grýnech i v jejich okolí se totiž řeší ve spoustě dalších detektivních příběhů.
Golfové prostředí je pro vraždu jako stvořené. Především je tu ideální prostor pro nalezení mrtvoly. Nějaké to křoví u třetího, sedmého, případně třináctého grýnu. Nikde nikdo, vrah tu má klid na práci a mrtvolu lze šikovně skrýt. Všimněte si ale, že v golfových detektivkách se vraždí pouze v létě – to je totiž křoví nejhustší a golf se navíc v zimě nehraje. Vrah má nicméně smůlu v tom, že nález mrtvoly na sebe nenechá dlouho čekat. Skoro vždy je nebožtík nalezen nějakým jiným hráčem, který do křoví zabrousí při hledání vlastního míčku. Trošku stereotypní, ale lze to ozvláštnit tím, že mrtvola plave v nějakém rybníčku u druhého, případně čtrnáctého grýnu. A v nejhorším: leží v bankru!
Svou roli hraje samozřejmě i estetika prostoru. Zelená tráva i lesy okolo vypadají především ve filmu a v televizi dobře. Své kouzlo má také starobylá klubovna. Právě v ní může docházet k závěrečným konfrontacím, odhalení vraha. A je tu i fůra dalších míst, kde se může dít cosi nekalého: šatna pro hráče, sklad náčiní, garáže vozíků, správcův domek atd.
Golfové prostředí je lákavé i proto, že je to jasně vymezený prostor. Je to jako vražda ve vlaku, na lodi, na zámku atd. Čtenář či divák se mnohem lépe orientuje nejen v místě samotném, ale i mezi podezřelými. Na golfu bývá uzavřená společnost s relativně omezeným počtem účastníků. Všichni se tu znají, všichni o všech něco vědí, mají také nějakou společnou minulost, v níž často najdeme motivy pozdějších mordů.
Na golfu se scházejí lidé bohatí – a jak známo, vraždy se páchají hlavně ze zištných důvodů. Když praštíte oběť holí po hlavě a ona vypustí duši, často z toho vrahovi něco kápne. Bohatí také často kují pikle nebo chtějí být ještě bohatší. Tahle jejich snaha se nemusí líbit jiným, kteří by si taky rádi ukrojili z krajíce. Anebo jsou tu chudší a ti by byli rádi bohatší. Na golfu jsou také krásné ženy a láska, nenávist a žárlivost vše komplikují. To by v tom byl čert, aby se na golfu nezabíjelo! Navíc když taková devítka železo je nástrojem, kterým se trefí i úplné nemehlo.
Mezi grýny se většinou odehrávají detektivky klasického střihu, nikoli moderní akční kriminální příběhy. Nevybavuji si, že by Sherlock Holmes řešil nějakou golfovu vraždu, i když sám Arthur Conan Doyle golf hrál. Jeho následovkyně Agatha Christie ovšem už usadila mrtvolu na golfové hřiště – byla nalezena v předem vykopaném hrobu. Mimochodem, tehdejší manžel královny detektivek byl náruživý golfista, ale když ji opustil, opustila i ona golf a zanevřela na tento sport. Protože její další manžel byl archeologem, přesunula se do prostředí vykopávek.
Na golfu se odehrávaly i některé české televizní detektivní příběhy, literární golfové detektivky zase píše v posledních letech Jaroslav Kuťák. Vyšlo jich zatím pět a šestá je ohlášena na letošní jaro. Kuťák své příběhy zasazuje na konkrétní česká hřiště, jeden se odehrával v Bechyni, druhý na Nové Americe, třetí na Kunětické hoře atd.
Znalost golfové hry i konkrétního místa děje ale nemusí být nutným předpokladem literární kvality. Golfové prostředí je vždy jen pozadím, to hlavní se odehrává v mezilidské sféře. Golfová detektivka, jako každá jiná, stojí především na promyšlené zápletce, napínavém ději, dobré psychologii postav a překvapivém rozuzlení. A k tomu autor detektivky vlastně ani nemusí umět hrát golf.
Komentáře k článku