Někdo si kupuje domů i indoor

(GOLF) Česká republika není od prosince do března golfu příliš zaslíbená, i přes mírné zimy posledních let. Naopak patří k zemím s vysokou oblíbeností hry na golfových simulátorech. Jaké jsou nové cesty a trendy v této sféře?

Existence golfových simulátorů je úzce spojena s rozvojem počítačových technologií, které se masově rozšířily především v osmdesátých letech dvacátého století. V druhé polovině této dekády se myšlenkou indoor golfu intenzivně zabýval Američan Floyd Arnold, který také svoji vizi dovedl v podobě systému Full Swing Golf (FSG) do realizace. První simulátory FSG se na volném trhu objevily v roce 1992, světově jich dnes funguje už 5 000 a v českém prostoru jich najdeme více než 150. Vedle FSG existují další systémy, především AboutGolf.

Základní princip systému FSG vymyšlený Arnoldem se dodnes nezměnil: míček po hráčově odpalu prochází dvěma snímacími rámy, které vyhodnotí jeho let a okamžitě ho vizualizují na plátně před hráčem. Za čtvrtstoletí existence se však další prvky systému výrazně posunuly kupředu.

Podstatným způsobem se vyvíjí především kvalita vizualizace hřiště na plátně. Stejně jako se zvýšil obecný výkon a schopnosti počítačů, zlepšila se i grafická podoba hřišť, ovládání je dotykové. Došlo k lepší synchronizaci při vytváření přesných povětrnostních podmínek při hře, samozřejmě se rozšířil počet hřišť, která je možné hrát. Dokonce lze na FSG hrát i české hřiště – Kunětickou horu.

FSG začínal s původně klasickým televizním formátem 4:3, ten je dodnes především z prostorových důvodů stále oblíbený. Vedle něj se ale prosazuje i současný televizní formát 16:9. V klasické podobě má FSG na šířku 4 metry, v široké podobě je to 5,2 metru. Novější verze poskytuje hráčům zážitek jiné třídy – lidské oko je stavěno na „panoramatické“ vidění, nikoli jen na úzký výsek.

Novinkou, kterou disponují dnešní FSG simulátory, je kamera na stropě, která snímá hůl a vyhodnocuje její postavení, sklon, chování v momentu impaktu atd. Kamera zároveň snímá i míček a zlepšuje tak čtení dráhy letu a spin. Systém FSG v tomhle srovnal krok s About Golf, který s podobnými informacemi pracuje už dlouhou dobu.

V zemích střední a severní Evropy jsou simulátory náhradou za hru venku. Není to pouhý doplněk golfu, ale jeho sekundární varianta. V USA jsou však simulátory rozšířené i v těch státech, kde je možné hrát venku celý rok. Jsou časově úspornou alternativou klasické hry, případně se hodí, když venku silně prší, vane prudký vítr anebo pro večerní a noční hru.

V České republice se simulátory uvedly nejprve ve veřejných indoorech, dnes je však situace odlišná. Pořizují si je ve větší míře jednotlivé osoby. V USA je vcelku normální mít doma golfový simulator – samozřejmě jde o vrstvu movitějších hráčů, resp. těch, kteří mají v domě i dost místa. To je i případ českých zájemců. Potřebná výška stropu jsou zhruba 3 metry, hloubka prostoru je 5 metrů. O šířce – 4 nebo 5,2 metru – již byla řeč.

Cena simulátoru FSG se pohybuje včetně montáže mezi 1- 1,5 milionem korun. Kdo má doma bazén, saunu, nějakou sportovní místnost s fitkem atd., ten si může přikoupit další možnost sportovního vyžití. Klíčovým přínosem je to, že za golfem a tréninkem nemusíte jezdit, máte ho po ruce. Počet domácích simulátorů je v Česku nyní v řádu několika desítek.

V USA bývají simulátory i součástí vybavení některých firem. Simulátor bývá ve větších místnostech např. pro porady, bývá využíván jak zaměstnanci, tak i hosty, obchodními partnery („Přijďte k nám na jednání, uděláme byznys a pak si rovnou zahrajeme golf…”). K dalším zákazníkům patří tenisová centra, hotely a další subjekty.

Z hlediska provozovatelů je výhodou především to, že je simulátor je prakticky bezúdržbový. Naistalujete ho a více o něj starat nemusíte: žádné sekání ani zavlažování. Plátno se při intenzivním provozu mění zhruba jednou za dva, tři roky, soukromník ho může měnit i po podstatně delší době.