G 207/Na Botanice už se hraje naplno

 

Jaro přišlo náhle a s ním teplo. Honem na hřiště! Od loňského podzimu mám jeden rest, nenapsal jsem totiž o nově otevřeném hřišti Botanika, které leží kousek od západního okraje Prahy. Jedete sem po nově otevřeném úseku dálnice Praha-Karlovy Vary, odbočíte na 16. kilometru a směřujete k vesnici Horní Bezděkov, na jejímž okraji hřiště je.

Přístup ke grýnu jamky č. 1

Přístup ke grýnu jamky č. 1

Botanika je devítka neambiciózního charakteru. Byl jsem tu před otevřením celého hřiště několikrát, líbí se mi zdejší drajvnig a cvičné plochy. Všechno je blízko, je to takové domácké. I když – vedlejší konferenční centrum s tenisem, bazénem, volejbalem atd. ukazují, že areál není úplně sockový a že tohle hřiště asi taky bude stát na fýčku o trochu víc, než kolik zaplatíte na lidovkách typu východčeského hřiště Na Vrších (ale jak je právě tady hezky!). A taky že ano: 18 jamek stojí na Botanice o víkendu 900 korun, ve všední dny 700 korun. Srovnatelná Stará Boleslav je zhruba o 200 korun levnější. Nicméně 9 jamek je na Botanice už celkem levných: ve všední dny jedna hra 400 korun, o víkendu 500 (Stará Boleslav stojí po-pá 300, víkend 450 Kč).

Za grýnem jedničky je rybník k dvojce

Za grýnem jedničky je rybník k dvojce

Faktem ovšem je, že zdejších devět jamek dá dohromady par 72 (Boleslav jen 66). Délkově nejsou jamky moc dlouhé, například čtyřpary měří 305, 266 a 223 metrů, pětipary pak 431 a 483 metrů – ze žlutých. Jsou tu ale i trochu delší bílá odpaliště. Hřiště má délku 5 244 metrů z bílých, ze žlutých 4 844 metrů a z červených 4 388 metrů. Navíc současný stav hřiště není ještě definitivní, nové jamky by měly vyrůst na poli, které s hřištěm sousedí. V úvahách je i druhá devítka, asi by mohla vyrůst někde za silnicí do Unhoště, která část areálu lemuje.

Fervej trojky od myslivců, z posedu

Fervej trojky od myslivců, z posedu

Botanika je typickým tréninkovým a pohodovým areálem, kam mohou zamířit začínající hráči nebo ti, kteří si chtějí jen tak zahrát devítku po práci a nechtějí jezdit daleko za Prahu. Z centra metropole je to sem 30 kilometrů, díky dálnici je spojení hladké. Hřiště se dá obejít relativně rychle, na devítku vám dvě hodiny budou bohatě stačit.
Areál není kopcovitý, jen se svažuje ve východním směru. Hraje se většinou z roviny, stromy hřiště jen lemují, bankrů není zatím mnoho, na několika místech jsou umělá jezírka. Ale pozor: na většině jamek najdete po stranách auty. Je to dáno jak přítomností silnice, tak i drajvingu, okolo kterého některé jamky jdou, v blízkosti je i pár stavení.

Ještě jeden posed

Ještě jeden posed

Design hřiště zajisté nenese znaky dokonalosti, ale jak už bylo řečeno: dílo je v stálém vývoji. A vzhledem k malému prostoru by tu nikdo ani nečekal špičkový areál. Osobně mě zarazila jen jamka číslo 8, třípar hraný do mírného kopce, kde z odpaliště vůbec nevidíte rybníček před grýnem. Drsný je i následující čtyřpar 223 metrů, který se směrem ke grýnu stále zužuje, po obou stranách jsou auty. Ale právě tato jamka by měla v budoucnu zmizet.
Hezký je určitě třípar č. 2, především místo kolem grýnu, stejně tak pěkné je zákoutí tříparové čtyřky, opět s rybníčkem. Vůbec celá spodní část hřiště, kde jsou ještě dva pětipary, působí přírodním a příjemným dojmem. Horní část areálu je trochu syrovější.

Třípar č. 4, fervej nikde, jen voda

Třípar č. 4, fervej nikde, jen voda

Je tu hra lehká nebo těžká? Jak se to vezme. Délkově to je lehké, překážek také není mnoho, ale nesmíte střílet moc do stran. Pak vás budou auty trestat. Musíte hrát takticky: například na jedničce asi každý vezme do ruky drajvr, jenže chyba lávky: stačí dlouhé dřevo, právě tady hrozí les i aut. Naopak na pětiparech č. 3 a 5 to můžete víc napálit, protože lze hrát na fervejích obou protiběžných jamek (jen pozor na bezpečnost hráčů). Třípary vyžadují „jen“ čistě trefit míček, všude na nich totiž hrozí voda před grýnem, která při nedobře trefené a krátké ráně míček pohltí. Ale jamky nejsou zase dlouhé – 101, 85, 105 metrů.

Před grýnem osmičky je taky voda

Před grýnem osmičky je taky voda

Několikrát jsem už psal o tom, že právě taková hřiště jako je Botanika by rozhodně neměla z českých golfových map mizet, naopak by jich mělo přibývat. Jenže dnes se staví především velké osmnáctky. Kdo na nich bude hrát? Kdo bude začínat na hřišti, které stojí o víkendu 2 000 korun? Mistrovský areál je skvělá věc, ale slabší hráči tu hrají vysoká čísla. Naopak hřiště jako Botanika nebo Stará Boleslav slabší golfisty potěší tím, že se tu dají zahrát pary, sem tam i berdíky. A především: mají šanci stále lákat nové zájemce o golfovou hru. Jak svým vstřícným charakterem, tak svou cenou. Takové hřiště si pak můžete zamilovat stejně, jako si zamilujete obyčejnou malou hračku, plyšového méďu z dětství. A vždycky se k nim budete vracet – protože do dětství, k začátkům, se skoro každý rád vrací.

Komentáře k článku

Napsat komentář