Doplňování energie, něco o zdraví

Jako každý sport je i cyklistika fyzicky náročná činnost. Tělo spotřebovává značné množství energie, cukru, pocením vylučuje vodu a soli. Během jízdy je proto potřeba neustále doplňovat tekutiny a také jíst.

Pro cyklistiku jsou nejvhodnější minerálky, případně slabě ochucené limonády.

Na každý výlet by měl cyklista vyrážet s plnou lahví tekutin, kterou má na kole. Velmi účinné jsou speciální sportovní iontové nápoje, které obsahují množství látek napomáhajících regeneraci těla. Z přírodních zdrojů je vhodná voda smíchaná se šťávou z vymačkaného citrónu, popřípadě čaj s citrónem. Z praktického hlediska nejsou ideální ředěné sirupy a jiné sladké nápoje, láhev i ruce jsou po nich často ulepené. Vhodné nejsou ani bublinkové nápoje typu coca-coly, protože nepříjemně nadýmají a pokud je nalijete do lahve na kole, může celý obsah po otevření prudce vystříknout. Minerálky jako Mattoni aj. jsou vhodnější. Bublinky lze také z minerálek třepáním rychleji odstranit.

Pokud zastavujeme u restaurací či hospod, je dobrou kombinací zředěný džus, koupit lze i limonády v papírových krabičkách. Alkoholické nápoje je potřeba zcela vyloučit. Čistá voda je chuťově nevýrazná, neobsahuje ani žádné soli, v lahvi na kole je ale praktická – při letních vedrech se jí lze osvěžit nastříkáním na obličej.

Pít se musí pravidelně a stále. Zhruba každou půlhodinu, přiměřené množství, které závisí na vynaložené námaze a okolní teplotě. Stejně tak je nutné myslet na průběžné doplňování láhve.

Bez ovoce a zeleniny se dobrý jídelníček jezdce na kole neobejde.

U jídla platí heslo všeho s mírou. Není dobré při celodenním výletu okolo třinácté hodiny už pořádně vyhladovělý zastavit, dát si vydatný oběd a pak pokračovat. Je nutné se dostatečně najíst už před jízdou, jízda na lačno vede k rychlé ztrátě sil. Další stravování by mělo být průběžné, ovšem spíše svačinového typu. Menší porce tělo rychleji zpracuje. Lepší jsou studená jídla, z teplých pak především polévky. Rozhodně je potřeba vyhnout se tučným jídlům, naopak ideální je ovoce, zelenina, lehké jogurty, pečivo. Účinným pomocníkem jsou osvědčené tatranky či kolečko fidorky, hodí se v situacích, kdy nelze za jízdy nic jiného koupit. Sladká jídla dodávají energii nejrychleji, energetickou „bombou“ v nouzi je sladké mléko v tubě. Zaplácá sice žaludek, ale tělo okamžitě vzpruží.

Důležitý zdroj energie: různé tyčinky.

Vedle jídel, které lze zakoupit v každé samoobsluze, existují i speciální cyklistické poživatiny, jejichž složení bývá bohaté a obsahují vše, co tělo při velkém výkonu potřebuje. Energetický efekt se dostavuje rychle, chuť těchto tyčinek či past v tubě bývá ale nemusí každému vyhovovat. Nevýhodou je i poměrně vysoká cena.

Po namáhavé celodenní jízdě není dobré se hned najíst. Většinou také nemá člověk okamžitě pocit hladu, ten se dostaví až po jedné či dvou hodinách. Na večer jsou vhodná lehká jídla, např. špagety, palačinky, opět hodně ovoce a zeleniny a také stále dostatek tekutin.

Jízda na kole by měla zdraví upevnit a nikoli tělu ublížit. Měla by být především bezpečná, bez pádu. Hlavně při jízdě z kopce je nutné na to neustále myslet, nehonit maximální rychlost, při jízdě v terénu zase nepřeceňovat vlastní jezdecké schopnosti a technickou vybavenost. Ani celoodpružené kolo, které v mnoha situacích pomůže odvrátit pád, není zázračné.

Je dobré si uvědomit, že tělo podává maximální výkony po určitém „zahřátí“, a to jak z hlediska krátkodobého, tak dlouhodobého. Nelze proto čekat, že po zimní přestávce se dá sednout na kolo a hned ujet za den přes sto kilometrů. Než se člověk dostane do ideální fyzické kondice, chvíli to trvá. Postupná zátěž se ale týká i jednotlivé jízdy – prvních pět až deset kilometrů by mělo být volnějších, neměly by vést do prudkého kopce. Při plánování cest by nejtěžší úseky měly čekat zhruba ve druhé třetině jízdy. V parných letních dnech by po poledni zase měla vést cesta spíše v lese, popřípadě ve vyšších výškách, kde je nižší teplota. Naopak jakmile člověk pocítí chlad na rukou, nohou, na těle, je lepší zastavit, udělat pár dřepů, kliků. Tím se tělo rychle prokrví a zahřeje.

Jízda na kole nadměrně zatěžuje svalstvo spodní části trupu, horní část těla není tolik namáhána. Proto je vhodné volit k cyklistice další sport, který posílí svaly na rukou, břišní a zádové svalstvo. Ideální v letních měsících je plavání, horní polovina těla se také dostatečně namáhá např. při tenisu, squashi, golfu či volejbalu. Pro posílení břišních svalů postačí běžné sedy-lehy. Bolest by z cyklistiky měla být pouze krátkodobá, pocítit by ji mělo prakticky jen svalstvo na nohou po jízdě. Naopak pokud bolí klouby, popřípadě záda, páteř, je potřeba navštívit lékaře, který by měl určit, zda je jízda vhodná či je potřeba na čas dopřát tělu klid. Na začátku sezóny také bolí sedací patrie těla, ale až se svalstvo otlačí a ztvrdne, bolest pomine.

Cyklistika a výlety na kole by měly být spojeny s příjemnými zážitky. Nemělo by jít o boj proti možnostem vlastního těla. Zdolání určité vzdálenosti, výjezd na vrchol, to vše člověka psychicky posiluje. Vidí totiž za sebou vykonanou „práci“, zdolal cíl, který si vytkl. Cesta k tomuto cíli může být obtížná i namáhavá, ale neměla by být strastiplná a frustrující. Především při jízdě ve dvou, třech a více lidech je potřeba dbát na to, aby všichni měli z jízdy stejně dobrý zážitek, silnější i slabší. Jakékoli závodění a prestižní honba za „prvenstvím“ je v případě cykloturistiky nesmyslná. Platí jediné: vyhrávají všichni, kdo se účastní.