Malé lomy nejsou špatné, ale co velké?
Určitě znáte tu pasáž z Járy Cimrmana o dole. Uhlobaron Ptáček si myslí, že peněženku, kočár, ty mu vzít můžou, ale důl ne, protože to je díra v zemi. Šeredně se mýlí, uhlobaron…
A právě na tuhle pasáž jsem si vzpomněl, když jsem koukal na velké lomy u Berouna. Tyhle lomy taky kdysi někomu vzali. Ale dneska je jiná doba. Dneska totiž uvažujeme nad tím, že lidé obecně berou přírodě její části, ukrajují kusy krajiny. Je to dobře nebo špatně?
Český kras, tedy okolí Berouna, je bohaté na těžební prostory. Kámen se tu získával už od středověku, ale rozmachu dosáhla těžba v 19. a ve 20. století. Namátkou místa zdejší těžby: Velká Amerika u Mořiny a na ni navazující lomy Mexiko, Malá Amerika atd. Alakazar u Berounky u Srbska. Další lomy jsou na druhém břehu řeky, u Tetína, Vinařic i jinde.
Jel jsem před pár dny na kole z Berouna směrem na Koněprusy a zabočil jsem vpravo po zelené značce. Ta mě dovedla k lomu, který jsem dosud neznal. Jmenuje se Kosov a těžba tu skončila po roce 1989. V jedné z menších částí lomu najdeme ještě část techniky, jsou tu i haldy nového písku, štěrku, v menší míře se tu pracuje. Ale hlavní část lomu už pomalu zarůstá dřevinami. Je rozlehlá, uprostřed je také jezírko. Je to známá potápečská lokalita, také koupací, i když oficiálně se sem samozřejmě nesmí.
Z nejvyššího bodu lomu je impozantní výhled směrem ke Dvoru Králové. Podlezl jsem plot a šel až k okraji, abych měl lepší místo pro fotky. Myslel jsem si, že tu budu sám – ale u stromku seděl nějaký pán v zeleném a cosi kreslil a kochal se. Tady by člověk vydržel skutečně celý den.
Ale když jste na kole, žene vás to pořád dál, a tak jsem jel ke Koněpruským jeskyním, od nichž je to jen coby kamenem dohodil k velkolomu Čertovy schody. To už je úplně jiné kafe než třeba „malá“ Velká Amerika, ale i Kosov. Tohle je skutečně lom obr. Navíc v provozu, takže vypadá jinak. Žádný kámen zarůstající zelení, ale prázdná, bílá, šedá, okrová hmota vápence a přesné zářezy etáží. Docela drastický zásah do krajiny. Ale svým způsobem fascinující.
Nicméně i tenhle lom jednou zaroste, pokryje ho zeleň a stromy. Místo najde jiné využití a stane se zajímavým skalním útvarem. Některé lomy jsou dnes skutečnou ozdobou krajiny, mají své přírodní i estetické kouzlo. Je ale samozřejmě otázkou, jak dlouho potrvá Čertovým schodům, než zarostou a jak to při tak velké ploše vlastně bude nakonec vypadat.
Václav Cílek, nejznámější český geolog a muž zabývající se českou krajinou, o problému lomů píše: „… krajinářsky vhodné řešení bývá otevřít jámový lom někde v rovné krajině. Po skončení těžby se lom dílem zatopí vodou, jen tu a tam budou nad hladinu vystupovat skály. Pokud se podaří odstranit provozní budovy a tvarovat haldy do podoby třeba vlnitých kopečků jako na Kruhovém lomu u Tetína, může být krajina s takovýmto lomem stejně hodnotná jako ta dřívější. (…) Další věc je ta, že víc než lom často vadí haldy, silnice a provozní budovy, ze kterých se stávají centra další industrializace krajiny. (…) A co poradit u těch lomů, které jsou již opuštěny? Pokud nemáte peníze na odborníky a krajinného architekta, kteří navrhnou nějaký spíš drahý rekultivační projekt, tak prostě lom vyčistěte od odpadu, zavalte vjezd velkými kameny, aby sem nikdo nemohl jezdit ukládat odpadky, a vypadněte odtud. Nechejte přírodě volnou ruku, a budete překvapeni, jak umí zahladit vrásky, které jsme jí způsobili!“
Ano, ta poznámka o vyčištění lomu a zavalením všech příjezdových cest je zásadní. Sám jsem se při své jízdě mohl přesvědčit o tom, že lom i jeho okolí se stávají smetištěm. Nechápu ty obrovské hromady rozbitého materiálu, zbytky aut, vybavení domácností, které se tu válí. Někteří lidé prostě mají vztah k přírodě na úrovni blbečka.
Komentáře k článku