Kameny se valily – nedovalily

Vrchů jménem Plešivec je v Česku několik. Ten nejznámější je asi v Krušných Horách, s výškou 1028 patří do party 391 našich tisícovek. Jenže dneska bude řeč o jiném Plešivci, trochu menším.

Vyhlídka Čertova kazatelna

Středočeský Plešivec má výšku pouhých 654 metrů, vzhledem k nevysokému profilu celé oblasti okolo Prahy je ale docela dost. Vrch najdete kousek od Berouna, když ze Zdic jedete směrem na Dobříš, máte Plešivec po pravé ruce. Plešivec je také prvním výrazným vrchem, který cestovateli ohlašuje, že se blíží k Brdům. Jen kousek odtud je pak další vrchol, Písek (690 m), kde najdeme vysokou věž s koulí na vršku. Koule skrývá radar řízení letového provozu.

Kamenné pole, dole zbytky chatky

Plešivec je vcelku snadno zdolatelný, vedou na něj značené turistické cesty. Do oblasti je možné dojet i autem, silnice mířící z Hostomic do Jinců má ve svém nejvyším bodě malé parkoviště, kde je možné vůz nechat. Pak už musíte až na vrchol pěšky, ale cesta není dlouhá, měří ani ne dva kilometry. Dá se sem jet i na kole. Ostatně celý vrch je pro cyklisty jako stvořený, je tu hodně jak zpevněných cest, kam mohou vyrazit všichni majitelé trekingových a crosových kol, tak dost cestiček pro bikery.

Valící se kameny stojí

Co je na Plešivci hlavním lákadlem? Je jich několik. Může to být například místo na vrcholu, kde najdeme zbytky více než padesátihektarového hradiště, snad z přelomu 2.-1. tisíciletí př.n.l. Z hradiště dnes zbyl dobře viditelný val. Pokud byste o místu chtěli vědět víc, odkážu vás na knihu Střední Brdy, objemnou publikaci z roku 2005, jejímž hlavním editorem byl geolog Václav Cílek.

Skála na Čertově skále

Horniny jsou dalším důvodem, proč na Plešivec vyrazit. Jsou tu totiž dvě rozsáhlá kamenná pole. Velké kusy bílého a šedivého kamene padají ze svahů – či spíše se tváří, že padají. Stojí totiž nehybně a jejich sesuvy jsou minimální. Dá se po nich skákat i lézt, ale přece jen dávejte pozor, někdy se kameny uvolňují a může vám mezi nimi zůstat končetina.

Skála začíná v lese

První kamenné pole najdete cestou z parkoviště, asi po kilometru a půl se dáte vpravo a po sto metrech jste nad polem. Výhled je odtud na blízké Hřebeny a Písek s radarem. Tohle pole je menší, před časem na něm stávala i jakási kamenno-dřevěná chatrč. Ale když jsem tu byl teď na jaře, moc z ní nezbylo.

Kamenné moře

Druhé, už přímo kamenné moře, najdete kousek od vrcholku, je pod místem zvaným Čertova kazatelna. Z Kazatelny je impozantní výhled směrem k centrálním Brdům. Vidět jsou v celé své rozhlehlosti brdské vrchy i lesní plochy, zahlédnout můžete také tzv. cílové plochy ve zdejším vojenském prostoru. Ke Kazatelně míří kroky většiny turistů, o příchozí nebývá v době hezkého počasí o víkendu nouze. Ale když sem vyrazíte ve všední den, moc lidí tu nepotkáte. To je ostatně výhoda Plešivce – není to přes všechny jeho zajímavosti turisticky moc profláknutá destinace.

Sklaní stromy rostou zvláštně

Blízko je také další vyhlídka, nazvaná Fabiánova zahrada. I odtud je dobrý výhled, tentokrát severním a západním směrem, ke křivoklátským lesům. Fabián je brdským Krakonošem, pánem celé oblasti i jejím dobrým duchem. Pokud o něm chcete vědět víc, doporučuji webovou stránku brdy.org, kde najdete jeho popis i původ. Na téhle skvělé webovce pro všechny milovníky Brd je ostatně fůra informací jak o Plešivci, tak desítkách dalších míst v Brdech.

Jen se koukat do dáli…

Na Plešivci je k vidění i zajímavý kámen – viklan, okolo kterého turisté staví roztodivné kamenné pagody. Je tu i tzv. smaragdové jezírko, malá vodní plocha. A k Plešivci se váže i mnoho legend – Václav Vokolek některé z nich popisuje ve svých textech věnovaných posvátným místům Čech. Ostatně celý vrch má údajně svoji zvláštní energii.

Jestli Plešivec skutečně disponuje nějakou magickou silou, na to bych moc nevěřil. Ale jedno vím jistě: když se člověk pohybuje v téhle krajině, když může vyhlížet z Čertovy kazatelny, dělá mu to dobře. Být obklopen přirozeným prostředím, to přece dodá skoro každému člověku nějakou tu „pozitivní“ energii.