Betonová obluda, rozhledny a minulost

Minulý týden jsem psal o horách-nehorách jménem Železné. V Česku jsou ještě další pohoří s různými přívlastky, ale ten nejcharakterištičtější mají asi hory Krušné. Jakoby jasně říkaly: život tady nebyl lehký, tady se pracovalo a žilo skutečně krušně.

U Horní Blatné

Nebudu teď psát o celých Krušných Horách, protože jsou veliké a táhnou se v délce více než 130 kilometrů po celé severozápadní české hranici. Jen důležitý postřeh: pokud se stále domníváte, že jde o jedny z nejzničenějších hor v Česku, pak se mýlíte. Krušné hory jsou dnes při zběžném pohledu stejně krásné a živé jako všechna ostatní česká pohoří. Turistický ruch tu přitom není tak silný jako v Krkonoších nebo na Šumavě, ale hory jsou rozlehlé a na horskou cyklistiku ideální. Třeba i proto, že na rozdíl od Jizerských hor tu v létě o trochu méně prší.

Rozhledna na Blatenském vrchu

Jeden z nejhezčích koutů Krušných Hor najdete v jejich západní části, kousek od Nejdku, což je městečko vzdálené asi dvacet kilometrů od Karlových Varů. Je to oblast nalevo od Klínovce (při pohledu do mapy), hlavními místy, odkud se vyráží, jsou Nové Hamry, Pernink či Abertamy. Výškově se zdejší krušnohorský hřbet pohybuje mezi 800-1000 metry, je tu tedy nejpříjemněji, když je dole nad 25 stupňů.

Výhled z Tisovského vrchu

Přirozenými cyklistickými cíli jsou zdejší rozhledny. Máte možnost si vybrat buď ty, ze kterých je vidět celá dolní oblast Karlovarska, což je Plešivec (1028 m) nebo Tisovský vrch (976 m), anebo rozhlednu na Blatenském vrchu (1042), ze které je zase dobrý výhled do Německa. Tisovský vrch je sice trochu hůře dostupný, nahoru nevede asfaltka, ale „jen“ lesní zpevněná cesta, ale výhoda je v tom, že rozhledna je otevřená stále a nikdo tu není. Naprostý klid, při slušnější viditelnosti je vidět celý masiv Doupovských Hor a Slavkovského lesa, ale také až k Dyleni u Českého Lesa.

Vlčí jámy

Pokud jde o Blatenský vrch, ten je známý kromě rozhledových možností i tzv. Vlčími jámami, kde se v jedné skalní průrvě drží sníh do léta i přes celý rok. Tohle je vděčná turistická atrakce, i když upřímně: na malém proužku sněhu není až tolik co vidět. Mnohem zajímavější je celý komplex Vlčích jam; jde o dramatické skalní útvary, které nevznikly přírodní cestou, ale jsou pozůstatkem po důlní činnosti.

Sníh ve Vlčích jámách

Skutečně bizarní památku po dobývání v Krušných horách ale najdete při cestě z bývalé obce Jelení do Rolavy a Přebuzu. Ostatně trasu Nové Hamry- Jelení – Rolava – Přebuz – Vysoká Pec – Nové Hamry vřele doporučuju. Je to okruh cca 23 kilometrů, samozřejmě se stoupáním i klesáním, ale nijak prudkým. Jede se horským údolím podél Slatinného potoka, míjíte divukrásné louky u Jelení. Kdysi tu stávaly desítky domů a bydlelo tu několik set německých obyvatel, dnes tu vidíte památník na místě bývalého kostela.

Továrna na cín z 30. let

Ale k té zajímavosti: asi 3 kilometry za Jelení je odbočka vpravo s dřevěným altánkem, po zpevněné cestě dojedete k betonovému skeletu, jaký byste tu nečekali. Ve 30. letech tu vznikl závod na těžbu cínu, za války v něm pracovali vězni z koncentračního tábora. Betonová, strach nahánějící stavba se stále drží, stejně jako zadní bazén, v němž se cín vyplavoval z rudy. Dnes se tu občas pořádají paintballové hrátky. Torzo továrny uprostřed lesů ve výšce nějakých 900 metrů, to se hned tak nevidí.

Louky u Jelení

Zdejší kraj je přírodně úchvatný, ale historie za posledních sto let nepřinesla pěkné věci. I ves Rolava je toho důkazem – opět krásný kout, kde potkáváte většinou jen cyklisty, stojí tu ani ne desítka domů. A přitom tu kdysi žilo přes tisíc obyvatel ve více než 150 domech. Ale procházel tudy na konci války i tzv. pochod smrti. Nad prázdnými rolavskými pláněmi se dnes prohání svěží krušnohorské větry a člověk se může jen ptát: co válkou a odsunem obyvatelstva, které tu žilo po stovky let, zdejší kraj ztratil a co získal? Odpovědi naleznete, ale dávat je vzájemně na misky vah je ošidné.

Rybník u Přebuzi

Pokud vám při putování zdejší oblastí už přece jen trochu chyběli lidé, stavení, pak při průjezdem blízkou Přebuzí na ně narazíte: zdejší domy slouží rekreaci, je na nich vidět život i úsilí o zvelebování. V Přebuzi je také rybník, kde se dá hezky koupat. Voda je ve zdejší výšce okolo 850 metrů chladnější, ale čistá a osvěžující.