Solidní vyhlídka na rumišti

Skládka bezesporu není ideálním výletním cílem, který by turistické servery hodnotily zdviženým palcem a 100%. Budete mě tedy mít za blázna, když vám jeden výlet na nefalšované rumiště doporučím?

Možná jste už slyšeli o Buštěhradské haldě. Je to terénní útvar uměle vytvářený od 50. do 80. let 20. století. Vyvážela se sem struska z kladenských hutí a mnoho dalších zbytků a odpadů ze zdejší průmyslové výroby. Vedla sem vlečka, pod ní byl vybudován v 50. letech průjezd-tunel, kudy dnes vede silnice Buštěhrad – Vrapice. Pojedete-li od Buštěhradu, tak si před tunelem po levé straně určitě všimnete skutečně hororového nepořádku, který tu je. Velká divoká skládka v ryzí podobě.

Skládku však míjíte, po výjezdu z tunelu je vpravo vjezd do prostoru, kam se už regulovaně vyváží odpad. Je tu asfaltka a ta vás dovede až na vrchol haldy-hory. Na temeno se vyváží zbytky ze zbouraných staveb, jsou tu rumištní haldičky, které posléze budou zahrnuty buldozerem a překryty hlínou. Tak je tomu ostatně s celou haldou, která uvnitř skrývá všelijaký materiál, ale na povrchu už se díky hlíně docela zelená, roste tu spousta náletových dřevin. Detailně se o buštěhradské haldě a její minulosti dovíte na Wikipedii, má tam své samostatné heslo.

Vyjel jsem až nahoru a tam spočinul téměř v úžasu. Je to skvělé rozhledové místo! Sice stojíte na cihlách někdejších stavení, ale výhled prakticky na celé České Středohoří, k Ještědu, i na Krušné hory. Právě na severní straně padá halda dolů, převýšení je to přes 70 metrů.

Kontrast civilizačního odpadu, neforemných a rozbitých „zbytků“, a úhledných zelených polí vůkol je působivý. Neříkám, že je to místo pěkné, ale rozhodně je neobvyklé. Když je pěkně a svítí slunce, jako bylo v ten den, kdy jsem na haldu zavítal, tak to na vás asi deprese nepadne. Ale vím, že kdyby sem někdo vjel na podzim za pošmourného listopadové dne, vidět daleko by nebylo, asi by zase honem rychle prchal pryč.

Buštěhradská halda je typickým obrazem dnešního Kladenska, které v sobě nese zbytky někdejší hornicko-ocelářské minulosti. Velmi ostře se tu potkávají místa neobyčejná s těmi, která ukazují horší tvář civilizace. Okolo Kladna najdete krásné lesy s ideálními cyklostezkami, když ale projíždíte některými okrajovými čtvrtěmi (či spíše vesnicemi, které Kladno coby kdysi prudce bující město pohltilo), připadáte si skoro jako v nějaké drsné newyorské čtvrti.

Asi si nejde tuhle část středních Čech zamilovat jako třeba Posázaví nebo oblast Berounky. Ale já sem občas jezdím a nacházím místa, která mne překvapují, uvíznou mi v paměti. Rozdělovské sorelovské věžáky, rozhledna na Kožové hoře (výhled na celou severní část Čech), Vinařická hora, důl Mayrau s muzeem, areál Lidice… Kdo je ze západní části Prahy, ten to sem má kousek a může objevit zbytky světa, který kdysi výrazně ovlivnil třeba spisovatele Bohumila Hrabala.

Psáno pro časopis Cykloturistika

 

Komentáře k článku

Napsat komentář