Jedeme na bílo

Cyklistovo zimní dilema zní: kolo nebo běžky? Přiznejme si, že běžky jsou praktičtější, na sněhu to s nimi prostě jede líp. Ale jízda s kolem na bílém křupavém povrchu má také své půvaby.

Ne že bych jezdil na sněhu každý týden, natož den. Ostatně při českých zimách posledních let, šedivých a chudých na sníh, to ani moc nejde. Ale i když nasněží (jako třeba letos), stačí mi vyjet jen párkrát za zimu. Najednou je to úplně jiná jízda. Pamatuji si, že jsem jednou v zimě vyjel do blízkých Hřebenů u Prahy, kde to dobře znám. Cesty byly úplně jiné, krajina mi připadala nová, nepoznaná. I proto můžu sněžné vyjížďky doporučit.

Výborně se jezdí na novém sněhu, který je ale už trochu uježděný. Na úplně novém prašanu to nejde, kolo se boří a udržet směr je místy hodně těžké. Paradoxně je lepší, když je pod nulou, než když je trochu tepleji. Stačí slaboučký mrazík, protože pak sníh netaje, povrch drží. Když je nad nulou, tak spíš bojujete s vodou než se sněhem.

Z hlediska vybavení si na zimu nepořizuju speciální oblečení, kvůli těm pár výletům by to bylo i zbytečné. Stačí podzimní dlouhé kalhoty, pod to ještě jednu vrstvu, na horní půlku více vrstev. Protože nemám zimní boty ani návleky, jezdím … v zimních botách. Těch obyčejných, co v nich normálně chodím. Na SPD pedály dám umělohmotnou plošku a je to vyřešené. Sice se víc nadřu, noha na pedálu nedrží, ale jsem pohotovější při jejím sundavání v případě hrozícího pádu. Kdybych jezdil v normálních cyklobotách, noha by mi umrzla. Mám to vyzkoušené, ani dvě vrstvy ponožek nepomáhají.

Nejhezčí zimní jízdy bývají v únoru, na začátku března, kdy už slunce na obloze vydrží delší dobu a kdy jeho paprsky dokáží mírně zahřát. Únor je sice tuhý měsíc, zima pořád řádí, ale kdo má to čekání na jaro vydržet! Do sedla se prostě musí. Jedna malá okružní jízda, dvacet, třicet kilometrů a člověk má zase naježděno na pár týdnů dopředu. Abych nezapomněl: místo běžné cyklolahve si do košíku dám vždycky termosku s horkým čajem. Když ji někde na cestě vybalíte, když čaj nalijete do víčka a on příjemně kouří, když vám pak tekutina sjede do útrob a její teplo se rozlévá po celém těle, je to nádhera.