Cyklonáklaďák místo sporťáku

Jakmile máte děti, vaše cyklistika se rázem změní. Co kdysi bylo ježděním plným volnosti, svižného pohybu a lehkosti, se rázem stává logisticky složitou akcí i fyzickou dřinou. A váš úžasný sportovní bike, u kterého vám kdysi záleželo na každých sto gramech váhy, se nyní stává obyčejným náklaďákem.

Sedačka na kole a dítě v ní vás spolehlivě odvede od náročnějších bikových terénů na pohodlné cyklostezky. Teprve tehdy si uvědomíte, jak zoufale málo jich u nás stále je – s dětmi se totiž na většinu jiných cest vydáváte spíše neradi, kvůli bezpečnosti. Každý jen trochu větší kopec vám nyní dá pořádně zabrat a blahořečíte přitom malému převodníku a největšímu kolečku vzadu, protože jen díky nim tyhle výjezdy vyjedete. Třicet kilometrů se stává slušnou tréninkovou dávkou, ačkoli jindy byste to považovali za rozehřívání. Při jízdě také mnohem víc posilujete svaly na rukou, protože často vyndaváte a usazujete dítě do sedačky.

Že vás většina jezdců předjíždí, to je vám náhle úplně fuk. Hlavně aby dítě v sedačce příliš nekřičelo a nechtělo zastavit u každého dětského hřiště, okolo kterého jedete. Nebo aby se moc nekývalo ve chvíli, kdy jedete po nějaké úzké stezce – pak byste totiž mohli spadnout. Nebo aby se nevyvléklo z popruhů, případně nestrčilo ruku někam, kam nemá. Sledovat bezpečnost dítěte, bezpečnost provozu, bezpečnost vozovky atd. je v zásadě dosti psychicky náročnou činností.

Když tak jezdím s dítětem v sedačce, vzdávám proto o to větší hold všem, kteří se s dětmi na kolech vydávají i na delší výlety než jsou ty moje odpolední, podél Vltavy z Prahy do Kralup a vlakem zpátky. Můj obdiv mají všichni ti, kteří jedou na celodenní výlet, o několikadenním putování nemluvě. Skutečně smekám i před matkami, které vezou jedno dítě na sedačce, a druhé jede vedle nich na kole. Tohle by muž snad ani neusledoval…

I když ale jízda s dětmi není to samé, jako když se volně proháním třeba po Brdech nebo v Jizerských horách, přesto je člověku po takovém výletu s dětmi nakonec fajn, cítí je spokojený. Cyklistika má prostě takovou moc, že snad všechny její podoby dokáží člověku přinést příjemný pocit.

Psáno pro měsíčník Cykloturistika

Komentáře k článku

Napsat komentář